Část zemědělců, která protestovala v Praze, ukončila demonstraci předčasně. „Přišly skupiny, které se na nás nalepily a narušily protest nadávkami na vládu a vulgaritami,“ vysvětluje koordinátor Malý.
Některé organizace plánují protesty na druhou půlku února. Další je koordinují se zahraničními zemědělci. Podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové se o protestech rozhodne do konce února.
„Vidíme neustále klesající ceny komodit, neustále rostoucí náklady, zvyšující se byrokracii a to jsou záležitosti, které je potřeba řešit prioritně,“
říká prezident Agrární komory Jan Doležal.
Cílem dotační podpory je zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů nebo zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských podniků a podniků pro výrobu krmiv na evropském trhu.
„Úkolem každého podnikatele je dosáhnout zisku. Nemůžeme dělat charitu vůči řetězcům, ze dvora ale často prodáváme levněji než řetězce,“ zdůrazňuje Doležal
Podle Bendla je cílem vlády do určité míry „deagrofertizace“ státu, jak o ní v otevřeném dopise mluví Asociace soukromého zemědělství. Prioritou je produkce regionálních, lokálních potravin.
Ministerstvo zemědělství navrhuje mimo jiné zastropování dotací velkým zemědělským podnikům. Rovněž chce upravit dotační systém tak, aby byl šetrnější k přírodě a půdě.
Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun.
Zemědělce trápí klesající cena řepky. Ještě před několika lety jim plodina dobře vydělávala, za tunu dostávali i přes 12 tisíc korun. Teď je to sotva osm a půl tisíce.
Zemědělci stále nedostali odškodné za loňské sucho. Minulá vláda na náhrady vyčlenila dvě miliardy. Podmínky, podle kterých chce ministerstvo zemědělství dotace vyplácet, ale kritizuje agrární komora.
Spor mezi dovozcem automobilů Hyundai a některými českými dealery pokračuje. Společnost Hyundai Motor Czech poslala osmi z nich dopis, kde po nich žádá stovky milionu korun za kolektivní bojkot, upozornila Mladá fronta Dnes.
Novým prezidentem Agrární komory ČR byl dnes zvolen Zdeněk Jandejsek, ředitel firmy Rabbit Trhový Štěpánov. V čele komory nahradil Miroslava Tomana, který už nekandidoval. Dvaašedesátiletý Jandejsek, který je zároveň předsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, mezi své priority řadí například omezení zahraničních dovozů potravin za dumpingové ceny a vyšší podporu státu intenzivní živočišné výrobě a citlivým komoditám.
Nízké výkupní ceny mléka a masa i následky sucha trápí české zemědělce. Jak dnes uvedlo vedení Agrární komory, farmáři sice nebudou připravovat žádné protesty, ale žádají po ministerstvu zemědělství urychlenou finanční pomoc. Resort přislíbil, že se pokusí dát zemědělcům dalších více než 300 milionů korun jako mimořádnou podporu.
V boji se suchem vláda zřejmě podpoří vznik většího množství mokřadů a rybníků. Na jednání se zástupci Agrární komory ČR to dnes v Šitbořicích na Břeclavsku řekl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Zemědělci by podle něj měli také zvážit, jaké plodiny pěstují.
Pěstitelé a zástupci Agrární komory řeknou, jaká byla letošní sklizeň chmele. Kvůli horku a suchu v letních měsících odhadují, že bude asi o dva tisíce tun nižší než loni.
Vedení Agrární komory představilo v Českých Budějovicích požadavky na ministra zemědělství. Marián Jurečka od nich dostal ultimátum do konce září. Do té doby má schválit například nové dotační programy producentům mléka.
Agrární komoře se nelíbí, že některé obchodní řetězce českým producentům údajně nabízejí příliš nízké ceny mléka. Podle ní tak zneužívají situaci na trhu.
Klesající cenu mléka bude dnes řešit mimořádně svolané představenstvo Agrární komory ČR. Podle aktuálních údajů klesla v červnu výkupní cena za litr syrového mléka na 7,52 Kč. Podle komory je tak pod výrobními náklady. Situaci způsobilo zrušení mléčných kvót, ale také ruské embargo na dovoz potravin.
Jihomoravská agrární komora chce dosáhnout zvýhodnění zdejších zemědělců při přidělování evropských dotací tím, že region získá statut oblasti ohrožené suchem a erozí. Extrémní klimatické jevy jižní Moravu skutečně trápí, ministerstvo vnitra se ale o vyjednání lepších podmínek zatím nepokusilo.
Prezidentem Agrární komory České republiky se v Olomouci stal Miroslav Toman, který na 22. sněmu kandidoval na funkci prezidenta jako jediný. Jedním z hlavních Tomanových cílů ve funkci je vytváření nových pracovních míst.
Zemědělci začínají sčítat škody po letošní povodni. Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby by škody mohly dosáhnout stovek milionů korun, možná až přes miliardu. Voda zaplavila až 80 tisíc hektarů zemědělské půdy. To jsou zhruba dvě procenta zemědělských pozemků v České republice. Jak konkrétně se ztráty promítnou či nepromítnou do cen potravin, zatím není zcela zřejmé.
Zemědělci se po dlouhé zimě snaží dohnat zpoždění v jarních pracích na polích. Upozorňují, že by se zima mohla odrazit na kvalitě úrody a následně i na cenách potravin. Do toho sčítají ztráty za minulý rok způsobené mimořádným suchem. Nejvíc postižený region, jih Moravy, je odhaduje na sedm miliard korun. Tamní zástupci Agrární komory dnes komentovali nové vládní plány, jak do budoucna pomáhat zemědělcům v takových situacích.
Čeští zemědělci a obce v letech 2014 až 2020 zřejmě nepřijdou o 300 milionů eur, tedy zhruba 7,5 miliardy korun z Programu rozvoje venkova, které na jednání šéfů zemí EU nechal premiér Petr Nečas přesunout ve prospěch kohezních fondů. Na sněmu Agrární komory v Olomouci to řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
