Nové budovy mají mít od roku 2030 nulové emise, schválili europoslanci. Chtějí zakázat dotace na kotle
Od roku 2030 by nové budovy v Evropské unii měly mít nulové emise. Ve Štrasburku to v úterý odhlasovali europoslanci. Návrh také počítá s tím, že by se starší domy měly rekonstruovat tak, aby byly méně energeticky náročné.
Snaha o nulové emise pro výstavbu budov zahrnuje především snížení emisí skleníkových plynů a o energetickou spotřebu budov. Při výstavbě bude třeba zohlednit globální oteplování během celého životního cyklu budovy. Do toho spadá i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.
V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné, varuje klimatolog
Číst článek
Co se týče renovací, tak jejich cílem je hlavně postupný odklon od fosilních paliv, typicky jde například o to, když je sídliště dálkově vytápěné uhlím. Právě to by nová legislativa měla odbourat.
Tyhle změny a úpravy by měly být financované díky fondu, který získává peníze z emisních povolenek. Podle novely by se také na veřejné budovy měly instalovat postupně solární panely a nejpozději od roku 2030 by se také měly začít objevovat na nových rezidenčních domech.
Do roku 2040 by se také úplně měly přestat používat kotle na fosilní paliva. Dotace na ně by měly být zakázané už příští rok. Soubor těchto opatření by pak mohl podle europoslanců přispět k nižším účtům za energie a k boji proti změnám klimatu. Podle zprávy Evropského parlamentu k novele stojí za 36 procenty emisí skleníkových plynů právě budovy.
Dno moře jako úložiště oxidu uhličitého. Německo zvažuje norskou strategii proti klimatickým změnám
Číst článek
Tyto změny se budou týkat většiny budov, včetně rezidenčních, ve kterých bydlí lidé. U nich směrnice požaduje, aby průměrná spotřeba energie klesla do roku 2035 nejméně o 20 procent.
Země sedmadvacítky budou muset do roku 2035 také upravit až 26 procent budov v tom „nejhorším“ energetickém stavu tak, aby splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost. Směrnice vstoupí v platnost, až ji formálně schválí Rada Evropské unie.
Směrnice umožňuje členským státům udělovat výjimku zemědělským budovám nebo kulturním a historickým památkám. Země Evropské unie se také mohou rozhodnout nerenovovat i budovy zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.
