‚Jsem odpovědný za bezpečnost země, proto odmítám migraci.‘ Polsko nepodpořilo deklaraci summitu
Při neformálním summitu Evropské unie, který se v pátek konal v Granadě, Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení týkající se migrace. Závěrečnou summitovou deklaraci schválily všechny státy, otázka migrace je ale obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela. Podle premiéra Petra Fialy se na summitu mluvilo o důrazu na potlačování migrace mimo Evropskou unii a spolupráci se třetími zeměmi.
„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ napsal Morawiecki na sociální síti X.
„Migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropskou reakci. Protiprávní migraci je třeba okamžitě rozhodným způsobem řešit. Nedovolíme, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo vstoupí do Evropské unie,“ uvádí se v prohlášení předsedy Evropské rady, které se týká migrace.
Hovoří se v něm také o komplexním přístupu k migraci, o partnerství se zeměmi původu a tranzitu, o účinnější ochraně vnějších hranic Evropské unie či o rozhodném boji proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi.
Ve svém vystoupení na závěrečné tiskové konferenci Michel uvítal středeční shodu velvyslanců zemí Evropské unie na poslední části dlouhou dobu vznikajícího migračního balíčku. Jak dodal, jde o dobrý signál, je ale potřeba pokračovat v práci.
„Musíme více spolupracovat, bojovat se zločineckými skupinami, být v kontaktu se zeměmi původu a zlepšit návraty domů těch, kterým nebylo dovoleno v Evropské unii zůstat,“ dodal.
Vrcholná schůzka přišla v době, kdy se Evropská unie potýká s nárůstem počtu nelegálních vstupů na své území a kdy některé země včetně Česka obnovují hraniční kontroly. Počty příchozích nicméně zůstávají hluboko pod údaji z roku 2015, kdy se přes Středozemní moře do Unie dostalo více než milion běženců. Evropská unie se od té doby neshodla na novém přístupu k imigraci a způsobu, jak zátěž sdílet.
‚Musíme změnit přístup‘
Stejný postoj vyjádřil před odletem z Granady český premiér Fiala, který přivítal debatu o těchto bodech. „Současná podoba migrační a azylové politiky Evropské unie nevyhovuje a není schopna čelit nelegální migraci. Musíme změnit náš přístup,“ uvedl.
Fiala: Evropská migrační politika je nedostatečná. Česko je připraveno podpořit odvážnější kroky
Číst článek
Fiala byl při brífinku tázán na výrok maďarského ministerského předsedy, jenž vyjádřil pochybnosti o unijní perspektivě Ukrajiny, která loni v červnu získala kandidátský status.
Podle českého premiéra je důležité se zemí napadenou Ruskem zahájit přístupové rozhovory, přičemž v tomto duchu na summitu hovořila „naprostá většina vystupujících“. „Jsem přesvědčen, že to je naprosto převládající postoj mezi lídry,“ uvedl Fiala.
Rozšiřování Evropské unie bylo jedním z hlavních témat neformálního summitu, který byl zaměřený na dlouhodobé cíle sedmadvacítky. Ve společné deklaraci se objevila formulace, že přijímání nových států je „geostrategickou investicí“ a že budoucnost kandidátských zemí „leží v Evropské unii“, vytyčení konkrétních plánů ale schůzka nepřinesla.
Kandidátské země
„Není možné pokračovat tímto váhavým způsobem,“ řekl českým novinářům na letišti v Granadě Fiala. „Musíme udělat konkrétní kroky a musíme dát jasnější plán zemím, které dlouhodobě usilují o vstup,“ uvedl. Upozornil přitom na země západního Balkánu, z nichž některé mají kandidátský status přes deset let.
Kosovo po smrtelném útoku vyžaduje od spojenců uvalení sankcí. Jinak se Srbskem jednat nebude
Číst článek
S debatou o rozšiřování unie souvisí otázka reformy unijních procesů, která je podle některých lídrů nezbytná. Čtyři největší unijní státy letos navrhly, aby se rozhodnutí v zahraniční a bezpečnostní politice na jednáních zástupců členských zemí přijímala tzv. kvalifikovanou většinou, která je aktuálně definovaná jako skupina minimálně patnáct zemí, kde žije alespoň 65 procent unijního obyvatelstva.
„Česká republika nepovažuje za dobré, aby se téma rozšiřování spojovalo se změnou rozhodovacích procesů,“ řekl Fiala. Český premiér je otevřen debatě o změnách, v zájmu zachování jednoty Evropské unie však odmítá revizi jejích základních smluv.
Zrušení práva veta v Radě Evropské unie považuje za velmi nepravděpodobné, neboť zemí s pochybnostmi o odklonu od jednomyslných rozhodnutí „opravdu není málo“.
Společná deklarace přijatá v Granadě ani v tomto směru není příliš konkrétní a pouze uvádí, že „unie musí položit potřebné interní základy a reformy“ spojené s přijetím nových členů.
