Kosovo po smrtelném útoku vyžaduje od spojenců uvalení sankcí. Jinak se Srbskem jednat nebude
Kosovo se znovu nechystá zahájit rozhovory o normalizaci vztahů se Srbskem, pokud na Bělehrad nebudou uvaleny sankce, prohlásila kosovská prezidentka. Srbskou vládu obvinila z prosazování metod „přímo z knihy Slobodana Miloševiće“, bývalého jugoslávského prezidenta, kterého v 90. letech Mezinárodní tribunál obžaloval za válečné zločiny.
Prezidentka Kosova Vjosa Osmaniová ve čtvrtek na summitu Evropského politického společenství (EPC) vyloučila další jednání se srbskou stranou, dokud Spojené státy a Evropská unie na zemi neuvalí sankce po nedávné smrtelné přestřelce na severu Kosova.
„Věřím, že první krok, který je třeba učinit, jsou sankce proti Srbsku,“ řekla Osmaniová reportérům The Guardian. „Summit je místo pro podobně smýšlející země, které věří v mír, věří ve stabilitu, brání evropské hodnoty. Srbsko mezi ně bohužel nepatří,“ komentovala účast srbského prezidenta Aleksandra Vučiće.
Priština tvrdí, že Bělehrad finančně podporoval srbskou polovojenskou jednotku, která na konci září přepadla kosovskou policejní hlídku. Při incidentu zemřel policista a tři srbští útočníci. Bělehrad obvinění, že by tak jednotka provedla na jeho příkaz, popřel.
Kosovská strana však tvrdí, že má videa i fyzické důkazy o účasti Srbska na útoku, a obává se, že pokud za něj nebude potrestáno, bude mít pocit, že si může cokoliv dovolit. Poukazuje tím i na pasivitu partnerských zemí letos v květnu, kdy bylo více než 30 vojáků na mírové misi Severoatlantické aliance (NATO) zraněno při střetu se srbskými demonstranty.
Policie v Kosovu zadržela Srba podezřelého z útoků na vojáky NATO. Jde o šéfa polovojenské formace
Číst článek
Osmaniová na summitu také zopakovala požadavek, aby Srbové demilitarizovali 48 vojenských a policejních základen na hranicích s Kosovem. Srbsko již v sobotu stáhlo část svých vojáků z hranic poté, co USA varovalo svými represivními opatřeními.
Hostitel summitu, Španělsko, je největší zemí Evropské unie, která neuznala nezávislost Kosovské republiky. Prezidentka Osmaniová vyzvala zemi, aby se připojila k dalším, stejně smýšlejícím zemím a přijala opatření vůči Srbsku „za tento hrozný čin proti míru, stabilitě a bezpečnosti“.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, na severu Kosova pak žije několik desítek tisíc Srbů. Od války, která v roce 1999 skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.
Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem nepřináší téměř žádné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova.
