Evropská unie se shodla na migrační reformě. Má zlepšit solidaritu mezi státy a ochranu hranic
Zástupci Evropského parlamentu, členských států a Evropské komise se po celonočním jednání dohodli na konečné podobě velké migrační reformy. Na sociálních sítích to oznámila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Reforma podle nich přinese lepší ochranu vnějších hranic a větší solidaritu mezi členskými státy.
Johanssonová uvedla, že představitelé unijních institucí vyjednávali dva dny a dvě noci v kuse. A dohoda se podařila. Podle Metsolaové se dnešní den zapíše do historie. Dohodu o migraci a azylu označila za přelomovou.
Detaily konečného znění reformy zatím nejsou známé. Migrační pakt počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami běženců i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Série norem zavádí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části běženců, finančně nebo materiálně.
U břehů Libye se potopila loď s 86 africkými migranty. Nejméně 61 z nich se pravděpodobně utopilo
Číst článek
Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně zdůrazňoval, že pro Česko bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který ze způsobů si vybere.
„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.
Dohody o problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě Česka jde o uprchlíky z Ukrajiny.
Konečnou podobu migračního paktu musí ještě formálně potvrdit plénum Evropského parlamentu a Rada Evropské unie. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.
