Velké nizozemské překvapení. Wilders zaujal protimigrační rétorikou, míní politolog
„Už nás nemůžou dál ignorovat a budeme vládnout,“ prohlásil šéf strany PVV Geert Wilders, který s velkým náskokem zvítězil ve středečních parlamentních volbách v Nizozemsku. Ve 150členném zákonodárném sboru by měl mít 37 křesel. O asi 10 mandátů méně získala druhá kandidátka, kterou vede bývalý eurokomisař Frans Timmermans. „Vítězství PVV je překvapení, jednání ale budou dlouhá a složitá,“ říká politolog Tomáš Cirhan v rozhovoru pro Radiožurnál.
Geert Wilders s náskokem vyhrál. Ale povolební vyjednávání zřejmě nebude jednoduché. K tomu, aby měl většinu, potřebuje získat podporu dalších minimálně 39 poslanců. Jak pravděpodobné podle vás je, že se mu to podaří a opravdu bude příštím nizozemským premiérem?
Strašně těžko říct. Hlavně je potřeba si uvědomit, že v Nizozemsku je v dolní komoře spousta stran a je hrozně obtížné se domluvit. V roce 2021 například trvalo 299 dní, než se složila vláda. Takže jednání budou dlouhá a složitá. V tuto chvíli bych vůbec neodhadoval, jestli se mu to podaří.
Třeba VVD už před volbami vzkázala, že nebudou mít k Wildersovi tak tvrdý postoj a že byli by ochotní jednat o případném zapojení do vlády. To je změna oproti minulosti, kdy vůbec takovou možnost nepřipouštěli. Ale v tuto chvíli ještě není vůbec jasné, jak to bude.
Když jsem se před chvílí díval na stále ještě průběžné výsledky na nizozemské veřejnoprávní televizi, tak to vypadalo, že mandáty bude mít 15 politických subjektů. Tak to jenom ke složitosti vyjednávání. Úspěch strany PVV se obecně nečekal. Při oznamování prvních výsledků vypadal překvapený dokonce i sám Geert Wilders. Co se stalo? Co rozhodlo?
Je potřeba zmínit několik věcí. Dlouhou dobu nebylo jasné, jaké budou rozdíly mezi největšími stranami. V průzkumech byly marginální, třeba jedno nebo dvě procenta. V létě měla velký náskok strana VVD. Potom se vše opět úplně změnilo a v popředí byly čtyři strany, které se průzkumech neustále střídaly na prvním místě. A rozdíly mezi nimi byly opravdu malé a nikdo neměl náskok.
To překvapení je opravdu veliké. Způsobilo ho několik faktorů. Témat voleb byla celá řada, ale nakonec převážila migrace, nebo přesněji řečeno azylová politika, která byla velmi důležitým tématem.
Chceme vládnout, zní od vítěze nizozemských voleb. Část stran ale koalici s krajní pravicí odmítá
Číst článek
Geert Wilders v předvolební kampani sliboval zavření hranic, zákaz koránu, referendum o vystoupení z EU. Dá se očekávat, že tyto sliby bude chtít plnit a může jeho vítězství změnit i přístup dalších stran k migraci nebo k EU?
Je rozdíl mezi tím, co říkají strany v kampani a jakou mají rétoriku, kterou se snaží zaujmout voliče a tím co dělají, když už musí pragmaticky rozhodovat v politice. Já bych neměl až takovou obavu, že by tak tvrdá linie mohla v politice fungovat. Zvláště z toho důvodu, že budou muset být v koalici s více stranami.
Ale i ostatní strany musely v debatách o azylové politice přitvrdit. Problém je to ale hlubší. Už několik let nezvládají uprchlická centra v Nizozemsku nápor žadatelů o azyl. Na hranicích už museli pomáhat i Lékaři bez hranic, aby zvládli ten počet lidí, které musí pobrat uprchlická centra. V zemích, kde není válečný konflikt, Lékaři bez hranic běžně ani nepůsobí.
V Nizozemsku situace eskalovala a stalo se z ní velké společenské téma, které rezonovalo i ve volbách. To pomohlo Wildersovi zaujmout voliče. To si myslím, že bylo rozhodující a bude to mít vliv i na politiku do budoucna.
