Correctivu to anonymně potvrdili i členové AfD. Měl se tam vymýšlet právní rámec, jak vyhostit všechny, co nemají německý původ. Už jen toto se podobá právě konferenci ve Wannsee z roku 1942, kam Reinhard Heydrich svolala vládní úředníky a společně vypracovali plán k tzv. konečnému řešení židovské otázky.

Tím ale ty paralely nekončí. Schůzku, která se pořádala loni v listopadu, hostil dům na břehu sousedního jezera a je pouhých osm kilometrů vzdušnou čarou od té nechvalně známé vily ve Wannsee. Zástupci AfD a dalších kruhů přitom neřešili jen přistěhovalce, ale i lidi, kteří mají německé občanství, ale i cizokrajný původ. 

Podle Correctivu se opíraly o „identitární politiku“, podle které mají na území státu žít pouze příslušníci jednoho dominantního etnika. Pokud by se tento plán uskutečnil, pak by spolkovou republiku musely opustit miliony lidí včetně jejich občanů.

Spolkový kancléř Olaf Scholz tato zjištění už odsoudil a vzkázal, že se tím musí zabývat kontrarozvědka.

Konference se zúčastnil například šéf AfD pro Sasko-Anhaltsko. Ulrich Sigmund připouští, že na té akci opravdu byl, ale prý jako soukromá osoba. Zikmund se vyloženě ani nedistancuje od myšlenek, které tam údajně zazněly, ale zdůraznil, že nechce nikoho vyhošťovat protizákonně. Jenže konference byla právě o tom, jak by to šlo provést naprosto legálně. Podle fotek ze skryté kamery bylo na místě i několik poslanců Bundestagu.

Všichni z AfD, ale taky pár členů CDU, konkrétně z jejího konzervativního křídla Werteunion, které se od stranické politiky distancuje a naznačuje, že může sestavit vlastní stranu. Hlavní slovo na konferenci měl rakouský krajně pravicový extremista Martin Sellner, který se považuje za duchovního otce zmíněného „identitárního hnutí“.

Účastníky byli i různí podnikatelé, jeden ezoterický léčitel a například i vzdálený příbuzný někdejšího kancléře Bismarcka, konkrétně Alexander von Bismarck. Ten v minulosti projevil náklonnost k Rusku a coby „nezávislý“ pozorovatel tam dohlížel na prezidentské volby, které pak v médiích označoval za demokratičtější než ty v Německu.

Zástupci AfD zároveň zdůrazňují, že nešlo o stranickou akci a vlastně tam nezaznělo nic, co by šlo proti jejímu programu. Jediné, co Alternativa pro Německo řeší, byla účast  Rakušana Sellnera. O tom, že přijde, prý ostatní do poslední chvíle nevěděli. AfD se od jeho názorů veřejně distancuje, protože tajné služby ho označují za jednoznačně extremistického radikála.

Reagovala už i CDU, která tam měla minimálně dva své členy. Křesťanští demokraté vzkazují, že to prověří, protože tam zaznívaly názory, které jsou v přímém rozporu s jejich základními hodnotami. Podle spolkové ministryně vnitra Nancy Faeser je konference další důkaz, proč se musí krajně pravicové nebezpečí brát vážně.

Faeser pro magazín Stern zároveň ocenila práci kontrarozvědky a označuje za správné, že sleduje provázanost mezi AfD a ultrapravicí, kvůli které je ostatně několik buněk této strany už i oficiálně označených za extremistické spolky.

V německé politice aktuálně probíhá debata, jestli by se činnost AfD neměla kompletně zakázat – s odkazem na její styky s neonacisty. Ale lídři demokratických stran jsou v tomto rozdělení, protože by se to neobešlo bez kontroverzí. Například šéfka sociálních demokratů Saskia Eskenová se přiklání spíš k zákazu. Naopak lídr CDU Friedrich Merz je proti. Například proto, že lidé z AfD by potom mohli jednoduše sestavit nějaké další hnutí, takže reálně by to žádné dopady nemělo.

Václav Jabůrek, Renata Kropáčková, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít