Situace na Ukrajině je kritická. Potřebuje americké dodávky zbraní, jinak se neudrží, říká analytik
Premiér Petr Fiala (ODS) se v pondělí setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem. Hovořili o mezinárodní situaci a Fiala zdůrazňoval, že Evropa i USA musí aktivně pomáhat Ukrajině a nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila. O důležitosti vojenské pomoci mluvil v rozhovoru pro Radiožurnál i analytik Centra transatlantických vztahů CEVRO institutu Daniel Koštoval.
Americký prezident Joe Biden ujišťoval o nadstandardních vzájemných vztazích. Oceňoval i to, jak Česko pomáhá Ukrajině. Jakou přesvědčovací sílu má podle vás český premiér ve Washingtonu nejen u prezidenta, ale i ve sněmovně?
Domnívám se, že český premiér má v tuto chvíli poměrně silnou přesvědčovací sílu, protože to, co ČR za vlády Petra Fialy udělala na poli zahraniční politiky a v bezpečnostní politice, je rozhodně vidět.
Jednání je samostatná akce, kterou evidentně Spojené státy oceňují. Myslím si, že důvodem pro tento rozhovor byl zájem Spojených států zjistit, proč tak zásadně konáme.
Biden přivítal Fialu v Bílém domě. ‚Jste skvělým spojencem,‘ prohlásil americký prezident
Číst článek
USA současnou situaci pravděpodobně nevidí tak silně jako Česká republika. Je tedy logické, že se Spojené státy jako náš spojenec a člen Severoatlantické aliance zajímají a zamýšlejí nad tím, co je důvodem zájmu České republiky, která se rozhodla tak intenzivně konat.
Proto měl, podle mého názoru, český premiér poměrně silnou přesvědčovací možnost vůči prezidentu Spojených států.
Americký Institut pro studium války ve své úterní analýze píše, že ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily. Patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou nadále trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí. Jak moc ukrajinská armáda zpoždění americké pomoci pociťuje?
Zpoždění pomoci pociťuje Ukrajina naprosto zásadně.
Sám prezident Zelenskyj donedávna mluvil o tom, že Ukrajina bude mít za cíl osvobodit svá území. Takže jestli nyní prezident Zelenskyj říká, že bez americké pomoci Ukrajina jednoduše prohraje a přijde o území, o které má zájem Ruská federace, tak je to pravda a situace je zřejmě velmi kritická.
Přijetí v Bílém domě nedostane každý. Do programu mluví obě strany, popisuje velvyslanec Stašek
Číst článek
Prezident Zelenskyj mluví o nevýhodném poměru sil 10:1 z pohledu Ukrajiny. Ať už jde o lidskou sílu v armádách anebo na frontové linii, o munici či zbraňové systémy, Rusko má daleko větší převahu.
Na některých úsecích frontové linie můžeme mluvit i o poměru 15 či 20:1. Tato fakta nám v podstatě říkají, že pokud se Rusko bude chtít pohnout, tak na ukrajinských obranných liniích bude docházet ke kolapsům a ruská armáda bude schopna poměrně významně postupovat dále do vnitrozemí Ukrajiny.
Podle Institutu pro studium války by mohli Rusové dokázat využít materiálního nedostatku ve svůj prospěch, hlavně západně u dobytého Bachmutu. Co by pro Ukrajince další ruský průlom směrem na západ znamenal?
Dlouhodobým a hlavním cílem ruské invazní armády je kompletně obsadit Luhanskou a Doněckou oblast.
Ofenziva směrem na Časiv Jar (z pohledu ruské armády západně od Bachmutu) je klíčová. Obsazení Časiv Jaru představuje momentálně významný cíl.
Z hlediska geografické polohy – je to klíč k celému regionu, který v této chvíli ovládá Ukrajina – i z hlediska toho, že představuje důležitý logisticko-dopravní uzel, skrz který by se ruská armáda mohla dostat až do Záporožské oblasti, která je rovněž v současnosti ovládána ukrajinskou vládou.
Kolik munice je potřeba
Podle premiérova bezpečnostního poradce Tomáše Pojara by měla na Ukrajinu v červnu dorazit první část dělostřelecké munice pro Ukrajinu, kterou shání právě česká iniciativa. Bude to asi 180 000 kusů. Každá pomoc je samozřejmě důležitá, ale jak významná je tato část pro Ukrajinu?
Tak pro Ukrajinu v tuto chvíli každých 10 000 nábojů znamená významnou položku, byť v té každodenní opotřebovací válce stovky nejsou velká čísla, ale Ukrajina je na tom teď tak špatně, že i 10 000 kusů by znamenalo na některých úsecích fronty významnou pomoc.
Ono je to poměrně jednoduché a čtenáři si to mohou spočítat. Denně se vystřelí na každé straně, to znamená, ukrajinská armáda v tuto chvíli ne, protože nemá, ale na ruské straně se denně vystřelí 40 až 60 000 dělostřeleckých granátů.
Munice pro Ukrajinu za 1,5 miliardy dolarů? ‚Nesmysl, vyjde na dvojnásobek,‘ říká vyjednavač
Číst článek
Takže si můžeme spočítat, kolik by potřebovala Ukrajina denně, respektive týdně nebo měsíčně, aby dokázala udržet poměr alespoň 1:1 nebo 1:3. Tyto poměry jsou důležité, aby se Ukrajina dokázala alespoň bránit a neposunula se frontová linie dále do vnitrozemí. To znamená 1:3 je hraniční poměr, při vyšších číslech už má útočící strana jasnou převahu a dokáže prolamovat obranné linie.
Je tedy potřeba, aby iniciativa byla dostatečně rychlá, aby předešla ofenzivě nebo aby došlo k americkým dodávkám před tím, než ruská invazní armáda zahájí očekávané velké ofenzivní akce.
Pokud by se podařilo dodat milion či milion a půl granátů z celkové iniciativy, tak by to samozřejmě pomohlo Ukrajině překlenout období měsíce až dvou, tedy toho kritického období, než najedou některé výrobní kapacity v zemích, které chtějí Ukrajině pomoci.
Ale to budou výrobní kapacity, které stejně budou tak tak stačit, aby se Ukrajina dokázala udržet tam, kde dnes brání obranné linie.
Tři měsíce průtahů. USA dodá Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 300 milionu dolarů
Číst článek
To znamená, státy, které Ukrajině pomáhají, řekněme členské státy EU a Severoatlantické aliance, potřebují zahájit daleko robustnější aktivitu, aby se rozšířily výrobní kapacity, aby to „stačilo“.
Vraťme se k té americké pomoci. Pokud by se vojenská pomoc Ukrajině podařila uvolnit, stejně není jisté, jak by vypadala v budoucnu po možné výměně amerického prezidenta letos na podzim. Mohla by americkou pomoc v dohledné době nahradit Evropa?
Určitě ne.
Evropa není schopna vygenerovat v tuto chvíli dodatečných 60 miliard dolarů a vygenerovat pomoc ve formě poskytování zbraňových systémů v té kvantitě, kterou mohou poskytnout Spojené státy.
Evropské státy do své obranyschopnosti investovaly za posledních 25 let tak málo, že některé zbraňové systémy z technologického kvalitativního hlediska umí dodat v tuto chvíli jednoduše pouze Spojené státy.
