Silné boje u Avdijivky ustaly. Město je ale obklíčené ze tří stran a místním dochází nafta do generátorů
Rusko před necelým týdnem zahájilo masivní pozemní útok právě Avdijivku. Výsledek z vojenského hlediska nebyl příliš valný. Může být ale důležitý, pokud budou Rusové postupovat dál. Zatím to tak nicméně nevypadá. Svoje území rozšířili především severně a severozápadně od Avdijivky v Krasnohorivky. Naznačili tím, oč jim jde – odstřihnout město od Ukrajiny.
Avdijivka je v obklíčení podobně, jako byl kdysi Bachmut. Ruská vojska se na město snaží postupovat z jihu, odříznout ho a propojit s okupovaným územím. Tento postup se ale po několika dnech velmi těžkých útoků zastavil na ukrajinských pozicích.
Avdijivka čelí intenzivnímu náporu ruských vojsk, obyvatelé zde zůstávají. Chybí jim kontakt s okolím
Číst článek
Centrální ulice města je od prvních ruských stanovišť vzdálená necelé čtyři kilometry. Ještě v sobotu boje pokračovaly tak, že uvnitř Avdijivky byly slyšet rány. Později tam podle fotografií doletěl dělostřelecký granát, který zasáhl už rozbořený dům. Situace je tak neustále nesmírně těžká, v dané chvíli jde asi o nejhorší místo na Ukrajině, pokud jde o intenzitu bojů.
Avdijivka je pro Rusy důležitá jako symbol a za každou cenu potřebují nějaký úspěch, jak to hodnotí vojenští experti. Jiný význam to nemá.
Obranná linie
Ačkoliv je město obležené ze tří stran, Ukrajincům se ho daří bránit. A brání jej od roku 2014, kdy byla Avdijivka ostřelovaná. Z ní je to totiž do obrovské mnohamilionové průmyslové doněcké aglomerace Doněcku, který už je skoro deset let jakýmsi štábem separatistů, třináct kilometrů.
‚Zvyknout se na ni nedá.‘ Válka je součástí života Oděsanů, přesto město žije zdánlivě lehkomyslně
Číst článek
Kolem malého města tak ukrajinská vojska vybudovala obranné linie – minová pole a zákopy. Proto se daří postup Rusů držet daleko účinněji než třeba u Bachmutu.
Město ale není zcela opuštěné. Avdijivka měla sice před ruskou invazí přes 30 tisíc obyvatel. A ačkoliv se počet lidí ve městě nyní odhaduje těžko, podle místních by to mohly být dva tisíce. Mezi nimi už zřejmě nejsou žádné děti, ty už se všechny evakuovaly.
Zbyli tam tak převážně staří nebo nemocní lidé, kteří zůstávají ze strachu z neznámého prostředí. Žijí z toho, co jim přivezou dobrovolníci, ale mají tam zdarma k dispozici telefonní signál a internet.
Vše je ale otázka elektrického proudu, který vyrábí generátory. A těm už momentálně dochází nafta. V humanitárním centru ale mají lidé čaj, kávu, základní věci, pračky a sprchy. Mohou se tam umýt ale jenom ti, kteří bydlí v okolí. Pro toho, kdo bydlí dál, je to nesmírně nebezpečná cesta.
