Tisíce chasidských poutníků se vydaly do ukrajinské Umaně, mají v plánu oslavit svátek Roš hašana
Tisíce chasidských Židů přijely do ukrajinské Umaně, kde budou tradičně slavit Roš ha-šana – tedy příchod nového roku – podle jejich kalendáře už pětitisícího sedmistého osmdesátého čtvrtého. Poutníky z Izraele i jiných zemí neodradila ani válka. Pouť do Umaně, kde ve středověku a za druhé světové války zahynuly desítky tisíc Židů, pro mě má neustále zásadní význam.
V uličkách středoukrajinské Umaně tančí, zpívají a radují se tisíce chasidských mladíků i jejich otců. Podobně to určitě vypadalo i ve středověku, kdy tady chasidští Židé tvořili většinové obyvatelstvo.
Jak Židé slaví na Ukrajině svátky Nového roku Roš hašana? Poslechněte si reportáž.
„Židé přišli do této části Ukrajiny dávno před dnešními Ukrajinci. V této době byla prakticky celá Ukrajina jedním velkým lesem a Umaň byla osamocená osada na obchodní stezce z východu zřejmě do Kyjeva. Původ názvu ‚Umaň‘ nenajdeme v ukrajinštině, ani v ruštině. Pochází z hebrejského slova muna, což znamená víra,“ plyne údajné vysvětlení odněkud z vousů rabína Eliazeho.
Městem se Umaň stala v roce 1616. Dozajista ale vypadala úplně jinak. Dnes tato část asi osmdesátitisícové Umaně připomíná spíš předměstí izraelských měst – s nápisy, reklamami a vývěsními štíty v hebrejštině, novými bytovými komplexy, orientální estetikou a celkovou atmosférou. Původní Umaň už zůstala jenom ve vzpomínkách hrstky pamětníků.
„Před druhou světovou válkou byla Umaň židovským městem. Měla asi 45 tisíc obyvatel, z toho 43 tisíce Židů. Vlastně jen pár lidí nežidovského původu žilo na předměstí. Většina Židů byla po příchodu nacistů zavražděná, a jen nemnozí přežili v okolních lesích. Ti pak po válce emigrovali do Izraele, Spojených států nebo do Německa. Dnes tu zůstalo jen asi 80 potomků původních Židů,“ vysvětluje Eliaze.
Válečná situace je pro některé už normální, popisuje atmosféru v Kyjevě první dáma Eva Pavlová
Číst článek
Proč Umaň?
Zákonitě asi každého napadne otázka, proč právě na toto smutné místo rok co rok přijíždějí desetitisíce chasidů slavit. A ještě podivnějším se může zdát, že centrem oslav Roš hašana je hrob jednoho ze zakladatelů chasidismu, rabína Nachmana z Braclavi.
„Poslechněte si něco o rabínu Nachmanovi z královského rodu Davidova: Bůh ho seslal, aby nám v exilu pomáhal. Zazpíváme-li deset stanovených žalmů u rabínova hrobu, bude vědět, že nejsme na cestě do pekla. Rabín Nachman si přál být pohřbený právě tady, protože ve středověku tu mučednickou smrtí zemřelo asi třicet tisíc lidí a v Umani jsou pohřbení. Rabín Nachman nechtěl, aby se na ně zapomnělo. Proto si přál, aby jeho hrob Židé navštěvovali každý Nový rok,“ popisuje rabín.
A to je vysvětlení, proč i za války tisíce chasidů váží dalekou a nebezpečnou cestu do Umaně. Ukrajinské úřady z toho věru nemají žádnou radost. Letos, 28. dubna, ruská raketa zasáhla dům, ve kterém našlo smrt 23 lidí a nebyl to první a zřejmě ani poslední podobný útok na toto město.
Rabín Eliaze k tomu přistupuje jako rabín. Vychází z učení rabína Nachmana, který psal, že nic nemá jen tu zlou, ďábelskou stranu a že naší první povinností je poznávat a vědět. Krutost pramení z nevědomosti. Lidi nevědí, proč jsou na světě, a proto je tolik krutosti, pověděl mi rabín Eliaze.
