Známé osobnosti žádají urychlené vyřešení sporu o církevní majetek
Do sporu o vrácení církevního majetku vstupuje čtyřicítka umělců, vědců a podnikatelů, která dnes vydala společné prohlášení. Veřejně známé osobnosti v petici žádají poslance a senátory, aby vyrovnali křivdy, které komunistický režim napáchal na církvi a věřících.
Podle signatářů musejí politici urychleně přijmout zákon, který jednou provždy vyřeší otázku, kdo na koho doplácí. Připomínají zároveň, že nejde vrátit vše. Nejde prý ani o dar, ale o pouhé vyrovnání.
„To je fakt, že to, co bylo ukradeno, má být také vráceno. Většina tohoto národa, když se jich zeptáte, tak všichni řeknou – ano, dodržuji desatero. Ale právě jedno z přikázání, ,nepokradeš´, když přijde na lámání chleba, málokdo uznává,“ říká režisér Jiří Strach.
Osobnosti tvrdí, že přínos církve pro společnost je nesporný a vrácení majetku je pouhá náprava křivd. Zároveň upozorňují, že nejde o nátlak na politiky v předvolební kampani.
O iniciativě osobností ve věci církevních restitucí informoval redaktor Dušan Valenta
„Já bych především chtěl vyslat do této země jakousi zprávu o tom, pojďme skutečně nerelativizovat zlodějnu. To, co bylo ukradeno, ať je také vráceno,“ vysvětluje Jiří Strach.
Mezi signatáři jsou například Dagmar Havlová, Václav Hudeček, Pavel Kříž, Lucie Bílá, Ivan Trojan, Jiřina Jirásková, Miloš Urban, Adolf Born, Pavlína Filipovská či Jiří Pavlica.
S prohlášením, potažmo zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi naopak nesouhlasí evangelický farář Miloš Rejchrt. Tvrdí, že co nebylo ukradeno, nemůže být ani vráceno.
"Mně se zdá, že v tom obecném hovoru o těchto záležitostech se užívá spousty různých metafor, které nás odvádějí od podstaty věci. Vytvářejí mlhu, ve které se hodně daří citům a emotivním vyjádřením, ale nemluví o té skutečné podstatě věci, tedy o tom, že tu máme zákon, který není o církevních restitucích, nýbrž je to zákon o majetkovém vyrovnání státu a církví," vysvětluje svůj postoj Rejchrt.
O problematice církevních restitucí hovořili na Rádiu Česko evangelický farář Miloš Rejchrt a režisér Jiří Strach
Samotný zákon podle něj připouští, že nemůže udělat víc než zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd.
"To není zákon o restitucích a nikde se nemluví o tom, že něco bylo ukradeno a má to být vráceno," upozorňuje farář. Proti zákonu má výhrady.
"Obsahuje formulace, které se musí nejdřív vyjasnit. Nejsem proti vydávání prokazatelně vlastněného majetku, jsem ale velmi znepokojený nad formulací v paragrafu 15 a 16, kde se mluví o finanční náhradě. Dokud nedostanu odpověď na otázku, jakou náhradu a za co má dostat má církev. A dokud to vědět nebudu, považuji ten zákon za nejasný a umožňující spoustu různých výkladů," dodává Rejchrt.
Radiožurnál se tématu věnoval také v pořadu Stalo se dnes, kde byli hosty herec a režisér Jiří Strach a předseda Senátu za ČSSD Milan Štěch
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi sice prošel Poslaneckou sněmovnou, z ní ale míří do Senátu, kde má většinu opozice. Ta je proti aktuálnímu návrhu majetkového vyrovnání.
„Je použit jiný mechanismus, než byl u zmírnění některých majetkových křivd, které bylo provedeno po roce 1989 vůči dalším fyzickým osobám. Neměly by jedny křivdy způsobovat nové nerovnosti, nové křivdy, a také jsou tam určitá nebezpečí, že dojde k prolomení některých věcí, kde je celospolečenský zájem, aby měněny nebyly,“ vysvětlil důvody nesouhlasu předseda Senátu za ČSSD Milan Štěch.
Podle zákona by církve měly od státu dostat více než polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za zbylý majetek pak mají inkasovat náhradu 59 miliard korun. K tomu však bude započtena i inflace, a částka se tak vyšplhá až na 96 miliard korun.
