Česko má sedmnáctou památku na seznamu UNESCO. Uspěl Žatec a jeho chmelařské okolí

Žatec a jeho chmelařské okolí bude zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom v pondělí Výbor Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu v saúdskoarabském Rijádu.

Aktualizováno Žatec (Aktualizováno: 12:10 18. 9. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sklizeň chmele ve Stekníku u Žatce (archivní foto)

Sklizeň chmele ve Stekníku u Žatce (archivní foto) | Foto: Ondřej Hájek | Zdroj: ČTK

Město na severozápadě Čech se stalo sedmnáctou památkou hmotného kulturního či přírodního dědictví, která je z České republiky. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status.

Stádo ovcí na chmelnicích. Zemědělci na Žatecku experimentují s regenerativním hospodařením

Číst článek

Žatec a jeho chmelařská krajina byly v Rijádu jediným českým zástupcem. Město o zápis usilovalo opakovaně už od roku 2007. V roce 2018 výbor doporučil nominaci přepracovat a zaměřit se na chmelařství. Právě v žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v Česku, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.

„Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impulz k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ doplnil.

S kosou nebo hráběmi v ruce. I letos vyrazili dobrovolníci na chráněné louky v Bílých Karpatech

Číst článek

Žatec a krajina žateckého chmele představují svědectví o silné, po staletí živé kulturní tradici pěstování a zpracování chmele. Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.

První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.

Lokalita a její chmelařské stavební dědictví svědčí o tradici dlouhé přes 700 let, která pokračuje dodnes i přes velké demografické změny v různých obdobích historie. V krajině se nachází řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.

,Velká prestiž‘

Zapsání Žatce a krajiny žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO bude mít kladný dopad na celý Ústecký kraj, je přesvědčen jeho hejtman Jan Schiller (ANO). Podle něj to pomůže v tom, aby region už nebyl vnímán jako špinavý a ošklivý. Rozhodnutí přivítali také starosta Žatce Radim Laibl (ANO) nebo zástupci chmelařů.

„Je to pro nás velká prestiž. Dopad to bude mít určitě kladný na celý kraj. UNESCO nám pomůže v tom, abychom už nebyli vnímáni jako špinavý a ošklivý kraj, snažíme se tady o přeměnu regionu,“ řekl Schiller.

Humpolecký pivovar se pustil do experimentu. Zkouší pěstování chmele v nadmořské výšce 575 metrů

Číst článek

Zápis na seznam UNESCO zároveň pokládá za velký závazek. „Žatec musí načerpat zkušenosti ve městech, které už jsou v UNESCO déle. Pokud bude potřeba, jsme připraveni pomoci,“ doplnil hejtman.

Podle žateckého starosty zápis na seznam UNESCO znamená pro Žatec a Zálužice, na jejichž území je chmelařská krajina, vedle prestižní značky také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v Ústeckém kraji i Česku.

„Již díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ uvedl Laibl.

Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda doplnil, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím o zápisu Žatce a chmelařské krajiny „ocenil dochované památky spojené s pěstováním a zpracováním Žateckého poloraného červeňáku, nejkvalitnější jemné aromatické odrůdy chmele pěstované v České republice“.

Jana Vitásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme