Vysoké školy v Česku jsou podfinancované. Ztrácíme nejlepší akademiky, upozorňuje rektorka Králíčková
Jak by mělo být optimálně nastaveno financování vysokých škol? Proč chce vláda z rozpočtu školství oproti letošku pro rok 2024 ubrat skoro 30 miliard korun? A jak se akademické prostředí vypořádává se sexuálním obtěžováním? Vladimír Kroc se ptal Mileny Králíčkové, rektorky Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů.
Ve svém funkčním období chcete usilovat o odpovídající financování veřejných vysokých škol. Jaké by mělo být?
V současné době jsou veřejné vysoké školy v Česku bohužel značně podfinancované. Čísla, kterými při jednání s ministerstvem školství argumentujeme, ukazují, ať už se podíváme na procenta k HDP, nebo ať už jdeme jinými výpočty, že to podfinancování je reálné. A my to vidíme při provozu našich vysokých škol, kdy je velmi těžké v kterémkoliv oboru udržet akademiky, o které okolo nás soupeří celý trh.
Demografická křivka, která letos tolik působila při přijímání na střední školy, bude za čtyři roky na vysokých školách. Žádný vysokoškolský obor nevybudujete mávnutím kouzelného proutku, varuje rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková
Takže bohužel je reálné, že nám ti nejlepší akademici odchází do světa, odchází do jiných sektorů. A podfinancování se projevuje třeba v tom, že byť velmi neradi, ale někdy v některých oborech ztrácíme ty nejlepší.
Buďme konkrétní. Podle vás je potřeba navýšit podíl peněz určených univerzitám na úroveň 0,65 procenta HDP. Proč právě tato cifra?
Vycházíme z porovnání financování veřejných vysokých škol v rámci OECD, což je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a také z čísel, ve kterých jsme se pohybovali v minulé době.
Pro nás je podstatné, abychom si jako společnost uvědomili, že demografická křivka, která letos tolik působila při přijímání na střední školy, bude za tři až čtyři roky na školách vysokých a žádný vysokoškolský obor nevybudujete mávnutím kouzelného proutku.
Potřebujeme čas, abychom se na tu demografickou křivku připravili, abychom stabilizovali hospodaření veřejných vysokých škol, abychom byli schopni udržet procento vysokoškolsky vzdělané populace i v budoucnu.
Podpora vědy a výzkumu by měla být minimálně na 0,54 procenta HDP. Z čeho vycházíte? Proč právě takový požadavek?
Když srovnáváme Česko s jinými zeměmi v EU a s jinými zeměmi, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, vidíme, že Česko by se rozhodně nemělo pohybovat ve spodním pólu té stupnice. Protože abych to řekla úplně jasně, pokud chceme, aby česká ekonomika prosperovala, musíme tu mít ekonomiku znalostní, založenou na znalostech.
Potřebujeme do vysokého školství přilít peníze, říká historik. Všem bych platy nezvyšoval, míní ekonom
Číst článek
Pokud chcete postavit chemičku, tedy továrnu, která dělá něco v oblasti chemie, musíte mít lidi, kteří jsou v chemii vzdělaní. Proto potřebujete dobrý systém vzdělávání, včetně kvalitních konkurenceschopných vysokých škol, aby ekonomika mohla fungovat. Čili veřejné i soukromé vysoké školy musí být na velmi dobré úrovni, aby znalostní ekonomika mohla prosperovat, aby se Česko posouvalo dopředu.
Efektivnější školy
Po protestech akademiků sdružených v iniciativě Hodina pravdy se situací na univerzitách zabývala pracovní skupina při ministerstvu školství. Sestavil ji ještě předchozí ministr. K čemu dospěla?
Úplně na začátku jsem nebyla členkou této pracovní skupiny, protože v té době jsem ještě nebyla předsedkyní České konference rektorů. S ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pracujeme velmi nablízko a je nám jasné, že hodně práce je i na naší straně.
Každá vysoká škola uvnitř přistupuje k tomu, že se velmi silně zabývá tím, jak být efektivnější ve vzdělávacím procesu, jak být konkurenceschopnější ve vědě a jak být efektivnější administrativně. Takže ano, tato pracovní skupina se věnovala i tomu, jaký kus práce je před každou vysokou školu uvnitř. A i tomu se věnujeme, i v tom se mnohé děje.
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad z vaší univerzity, jakým způsobem můžete efektivněji pracovat?
Konkrétně na Univerzitě Karlově momentálně připravujeme nový systém podpory projektů, které čerpají tzv. komunitární zdroje z EU. Víme, že v současné době Česko hodně čerpá z tzv. strukturální fondy, ale tyto strukturální fondy pro ČR v průběhu několika let vlastně skončí a Česko zatím ne zcela efektivně a dostatečně využívá tzv. komunitárních zdrojů, což je například program Horizont 2020.
Zefektivnění, které se bude na Univerzitě Karlově od podzimu rozvíjet, bude podporovat to, abychom lépe čerpali tyto zdroje. Abychom si o prostředky z EU uměli říct a dostávali je.
,Vysoká škola. Nízká mzda?‘ Třináct fakult českých univerzit protestuje proti nízkým platům vyučujících
Číst článek
Vraťme se k tomu, že by školství mělo dostat skoro o 30 miliard méně než loni. Ministerstvo argumentuje tím, že škrtat teď musí všichni. „S ohledem na stav veřejných financí a závazek vlády snížit deficit státního rozpočtu, který se dotkne všech oblastí, nelze ani u vysokých škol počítat s navyšováním. I za této situace platí, že vzdělávání, a tedy i vysoké školství musí být prioritou,“ to říká ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu Radka Wildová. Jak těmto slovům rozumíte?
Paní vrchní ředitelka, jak ji znám, je velká podporovatelka vysokých škol v tom smyslu, že nemůžeme v současné situaci, kdy za tři až čtyři roky bude demografická křivka opět vrcholit, financování vysokých škol podcenit. A jsem přesvědčená, že jednání, která nyní probíhají, by měla vést k tomu, aby rozpočet, který bude na veřejné vysoké školy, rozhodně nebyl nižší než v minulých letech.
Jak vážný problém je podle vás sexuální obtěžování v naší společnosti obecně?
Je to problém, nad kterým bychom neměli zavírat oči. Není to pro mě něco, čím bych se nemusela jako rektorka zabývat. Naopak děláme s děkany našich 17 fakult všechno pro to, abychom na Univerzitě Karlově společně budovali co nejbezpečnější prostředí.
Takže ano, je to pro mě problém, kterému se věnujeme, a pevně věřím, že kroky, které děláme, vedou k tomu, že je například Univerzita Karlova bezpečnější. A protože Univerzita Karlova je významný celospolečenský hráč, věřím, že kroky, které děláme, inspirují další vysoké školy a celá společnost se posouvá bezpečnějším směrem.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.
