Mladí Američané pociťují znechucení ze vzdělávání. Nechtějí na vysoké školy, ukazují statistiky
Pokaždé, když si Grayson Hart představoval svoji budoucnost, viděl se jako vysokoškolský student. Chtěl být hercem, možná učitelem. Býval přesvědčený, že vysoká škola je jedinou cestou k dobré práci, stabilitě a šťastnému životu. Nicméně za pandemie tento názor změnil, popisuje agentura AP.
Rok po ukončení střední školy Hart režíruje program v divadle pro mladé v Jacksonu ve státu Tennessee. Dostal se na všechny vysoké školy, na něž se hlásil, na žádnou ale nenastoupil. Důležitým faktorem byly peníze, ale i to, že díky roku distanční výuky získal sebevědomí k tomu, aby šel svou vlastní cestou.
Hart je podle agentury AP jedním ze statisíců studentů, kteří v době pandemie dosáhli plnoletosti, ale nešli na vysokou školu. Mnoho z nich začalo s brigádami nebo nastoupili do práce, kde není potřeba titul, jiné odradily vysoké poplatky za studia a vidina studentské půjčky.
Co nejdříve vypadalo jako výkyv způsobený pandemií, se proměnilo v krizi. V celých Spojených státech počet studentů zapsaných na bakalářská studia se v letech 2019 až 2022 snížil o osm procent, uvedla nezávislá organizace National Student Clearinghouse. Pokles pokračoval i v době po návratu k prezenčnímu vyučování. Podle statistik ministerstva práce je propad v počtech studentů na vysokých školách po roce 2018 největší od začátku statistik.
Nižší plat, ztráta práce
Ekonomové upozorňují, že to bude mít neblahé následky. V nejhorším případě může jít o signál, že v USA dorostla nová generace, která pochybuje o hodnotě vysokoškolského diplomu. Vypadá to, že ti, kdo nástup na vysokou školu během pandemie odložili, už na ni vůbec jít nechtějí. Předpovědi, že se ke studiu zapíšou o rok či dva později, se nenaplnily.
Menší počet studentů na vysokých školách může znamenat nedostatek pracovníků od zdravotnictví po obor IT. A ti, kdo na vysokoškolské vzdělání rezignují, obvykle mívají po celý produktivní život nižší plat - o 75 procent méně než ti s bakalářským titulem, uvádí Centrum pro vzdělání a trh práce na Georgetownské univerzitě. Když se ekonomice nedaří, těm bez titulu spíše hrozí, že přijdou o práci.
Desítky pedagogů, výzkumníků i studentů v rozhovorech s agenturou AP mluvily o generaci znechucené vzdělávacími institucemi. V době distanční výuky si mnoho z nich nějak muselo poradit samo, mnoho si našlo práci na zkrácený úvazek. Jiní nabyli dojmu, že jim výuka nic nedává, a vidina dalších čtyř let ve škole pro ně nebyla nijak lákavá.
Zároveň narůstal dluh studentů v USA. Prezident Joe Biden usiluje o to, aby jim velká část dluhu byla odpuštěna, nejvyšší soud se ale zřejmě tyto snahy chystá zablokovat.
Peníze bez titulu
Grayson Hart kdysi snil o tom, že půjde studovat muzikál na Pennsylvánskou státní univerzitu. Během pandemie více času strávil tvůrčí prací, získal nový pocit nezávislosti a stres ze školy opadl. Říká, že došel k závěru, že může dělat věci, které ho baví a které považuje za důležité. „A tak nějak jsem se zklidnil a začal si užívat života,“ vypráví.
Schovávání knih a zákony o menstruaci. Možný prezidentský kandidát DeSantis proměňuje Floridu
Číst článek
Začal pracovat v prodejně smoothie a uvědomil si, že si na sebe vydělá i bez titulu. Stejně tomu bylo u dalších absolventů středních škol. Vrhali se do práce ve skladech Amazonu nebo na různé krátkodobé brigády.
Třeba v Jacksonu v roce 2021 jen čtyři z deseti absolventů středních škol šli hned na vysokou školu, ještě v roce 2019 to bylo šest z deseti. To je více než v průměru v celých USA.
Devatenáctiletý Daniel Moody pracuje jako instalatér nedaleko Jacksonu ve vznikající továrně automobilky Ford. Vydělá si 24 dolarů (asi 535 korun) za hodinu a je rád, že nešel na vysokou školu.
„Když bych po střední škole šel na vysokou, byl bych na dně,“ říká. „Peníze, které si vyděláme tady, se nedají vydělat, když se snažíte chodit na vysokou,“ dodává.
Jiná generace
Před příchodem pandemie se počty studujících na vysokých školách po celé desítky let zvyšovaly, s covidem-19 se to ale změnilo. Ubylo jich, i když celkové počty absolventů středních škol rostly a i když šlo o období ekonomického zmatku, kdy obvykle přibývá více lidí ve vyšších stupních vzdělávacího systému.
„Tato generace je jiná,“ říká Jamia Stokesová ze vzdělávací nadace SCORE. „Jsou pragmatičtější ohledně toho, jak pracují, ohledně toho, jak utrácejí peníze a tráví čas,“ uvádí.
Většina amerických států stále nemá kompletní aktuální data o počtech vysokoškoláků, ale předběžné údaje jsou znepokojivé. Třeba v Arkansasu podíl absolventů středních škol, kteří šli na vysokou, během pandemie klesl ze 49 na 42 procent.
Mladí lidé nepíší v chatech tečky na konci věty, působí prý agresivně. Nahrazují je emotikony
Číst článek
V Indianě se tento podíl mezi lety 2015 a 2020 propadl o 12 procentních bodů a tamní činitelé odpovědní za vzdělání varovali, že „budoucnost státu je v ohrožení“. Ještě horší je situace u černošských a hispánských studentů a u mladých lidí z nízkopříjmových rodin.
Někteří doufají, že to nejhorší je už pryč. Počet studentů zapisujících se do prvních ročníků bakalářských cyklů na univerzitách se v roce 2022 oproti předchozímu roku mírně zvýšil. Stále ale zůstává pod úrovní před pandemií. Během ní mnoho studentů propadlo mezerami ve vzdělávacím systému, říká Scott Campbell, ředitel nadace Persist Nashville podporující lidi usilující o vysokoškolský titul.
Někteří středoškoláci měli dojem, že toho dost neumí, a necítili se být připraveni na vysokoškolská studia. Jiní ztratili přístup k poradcům, kteří by jim pomohli s přihláškou na vysokou školu a s komplikovaným procesem, jakým je podání žádosti o federální podporu pro studenty.
Pokud je v celé věci něco optimistického, potom je to skutečnost, že přibývá mladých lidí, kteří mají zájem o jiné studijní cykly, než jsou bakalářské, které v USA trvají čtyři roky. V některých státech roste poptávka po učebních řemeslných oborech, které jsou zakončeny různými certifikáty. Podle údajů ministerstva práce se po propadu v roce 2020 počty nových učňů dostaly skoro na úroveň před pandemií.
