Genetický výzkum odhalil, že na Uherskohradišťsku žijí přímí potomci někdejších obyvatel Velké Moravy
Archeologové ve spolupráci s vědci zjistili nové skutečnosti o nalezišti na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti. Genetický výzkum na bázi DNA odhalil hned dvě překvapení.
„Ukázalo se, že u šestnácti mužů, našich současníků by mohla existovat genetická vazba na 7 až 8 pohřbených v 9. až 12. století. “, archeolog Moravského zemského muzea Luděk Galuška.
Podle něj odborníci porovnali vzorky od zhruba 250 dobrovolníků z Uherskohradišťska, z kosterními pozůstatky asi třiceti velkomoravských hrobů.
Archeologové ve spolupráci s vědci odhalili nové skutečnosti o nalezišti na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti
„Ta vazba je, zdá se, nejvýznamnější asi u osmi mužů, kteří by mohli mít genetický kontakt se dvěma pohřbenými, z nichž jeden byl velký moravský velmož, pohřbený na jednom z nejvýznamnějších míst kostela na sadech, Takže můžeme říct, že mezi námi chodí osm mužů s možnými počátky až v devátém století,“ dodává.
Těchto osm mužů žije například ve Starém Městě, Zlechově, Uherském Hradišti, Kněžpoli nebo Mařaticích. Jedním z nich je Marek Miklíček z Ostrožské Lhoty.
Roucha svaté Ludmily či Karla IV. Po 30 letech práce se podařilo zmapovat textilní sbírku Pražského hradu
Číst článek
„Přihlásil jsem se zvědavosti, ale částečně mě přemluvila mamka, která o té linii věděla, takže nakonec to zajímalo i mě. Velmi mě to překvapilo, protože se tímto průzkumem prokázalo, že tam je přímá vazba v mužské linii, tím pádem, že zde předkové přišli před tolika lety.“ říká Miklíček.
„Na základě tohoto průzkumu jsem se začal zabývat genealogií a šel jsem po té mužské větvi co nejhlouběji do historie a dostal jsem se až na začátek 17. století. Zjistil jsem, že moji předci byli v Ostrožské Lhotě, dále se už však jít nedalo. “ dodává.
Analýza kosterních pozůstatků radiouhlíkovou metodou také odhalila, že hroby na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti jsou starší, než se archeologové doposud domnívali.
Archeologický objev z jihlavského náměstí bude soutěžit o celorepublikovou cenu památkářů
Číst článek
„Tady na Sadské Výšině se zdá, že, možná i dvě části z sakrální architektury mohly vzniknout v průběhu 8. století, nebo dokonce i na jeho počátku. Nikoliv až na přelomu 8. a 9. století, jak jsme předpokládali, tedy o 50 až 70 let dříve.“ doplňuje Galuška.
Často také padá otázka, zda je Výšina posledním místem odpočinku samotného Svatého Metoděje. Luděk Galuška si sice myslí, že zde byl jeho původní hrob, jednoznačně to však prokázat nejde.
Podrobné výsledky průzkumu archeologové zveřejní v připravované knize na začátku roku 2024.
