Potřebujeme masivní investici do vzdělání. STAN se nebrání zvýšení daní v jeho prospěch, říká Gazdík
Poslanci v prvním čtení podpořili novelu zákona o pedagogických pracovnících. Dočkají se učitelé zvýšení platu na alespoň 130 procent průměrné mzdy? Předloha novely zákona také umožňuje během tříletého období učit těm, kteří nemají příslušné pedagogické vzdělání. Jaké další změny návrh novely přináší? Co je obsahem etického kodexu, který Ministerstvo školství nově představilo? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal poslanec Petr Gazdík (STAN).
Vláda Petra Fialy, ve které jste byl půl roku ministrem školství, ve svém programovém prohlášení uvádí mimo jiné: "Výrazně zlepšíme podmínky pro výkon učitelského povolání, včetně podpory začínajících učitelů do konce roku 2022." To je citace z programového prohlášení. Do konce roku 2022 zbývá 15 dní. Zákon, který má mimo jiné přinést podporu začínajících učitelů, teprve v pátek prošel prvním čtením. Čeká ho ještě druhé a třetí čtení ve sněmovně, potom projednání v Senátu. Z toho je v tuto chvíli už jasné, že ten slib, aby to bylo do konce letošního roku, nesplníte. Kdo za to může?
Může za to proces přijímání toho zákona, protože já jsem se jako ministr snažil, aby takřka veškeré připomínky byly vypořádány, aby neexistovaly zásadní nesouhlasné připomínky. Příprava tohoto zákona trvala více než půl roku, přestože už v minulém období došel ve sněmovně až do vratky Senátu.
Snažíme se vytvořit stabilitu, aby učitelská profese byla do budoucna víc žádaná. Problémem českého školství jsou nerovnosti, říká bývalý ministr školství a poslanec hnutí STAN Petr Gazdík
Tedy před rokem už ve sněmovně byl.
Ano, ale bývalá koalice tomu zabránila. Od té doby se do tohoto zákona některé drobnosti přidaly nebo některé lehce upravily. A právě proto, že na konci minulého volebního období některé profesní skupiny vyjadřovaly zásadní nesouhlas s tímto zákonem, jsme se snažili to s nimi velmi citlivě projednat.
Přišlo k němu asi 500 připomínek, ještě v červnu jsem s odbory vyjednával poslední připomínky tak, aby zásadní nesouhlas odvolaly. To je ten důvod, proč se to protáhlo. Mohl bych to obligátně svádět na ukrajinskou válku a krizi, ale ten hlavní důvod je skutečně tento.
Novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou v pátek sněmovna postoupila do druhého čtení, řeší mimo jiné platy učitelů. Stanovuje, že průměrný plat učitelů bude muset být minimálně na úrovni 130 procent průměrné mzdy, respektive na úrovni 140,4 procent průměrné mzdy v předminulém roce. Opravdu toto bude platit od roku 2024 tak, jak je v tom návrhu napsáno?
Abychom si ujasnili, co to vlastně znamená; mnozí si pod tím představují, že tabulkový plat učitele bude 130 procent průměrné mzdy, ale tak to není. Objem prostředků, který půjde na jedno učitelské místo, bude 130 procent průměrné mzdy.
Fialova vláda slibovala, že zlepší podmínky učitelům. Potřebný zákon ale dál chybí
Číst článek
To je to, na čem se vládní koalice dohodla. Pořád ale chceme zachovat druhé číslo, a to je poměr 80/20; 80 procent do tarifů, 20 procent na nadtarifní složky tak, aby ředitel školy měl možnost ocenit kvalitní učitele, a naopak neocenit ty, kteří jsou méně kvalitní a pracují méně.
Výsledná kalkulace ministerstva školství je taková, že v roce 2024 by dodatečné náklady měly být 30 a půl miliardy korun. Kde je může vláda vzít?
To je spíš otázka na ministra financí, se kterým se o tom od začátku bavíme. Je to pro nás priorita.
Vy vidíte šanci v přespříštím roce někde sehnat 30 miliard?
Ano. Jsme v období inflace, státu sice narůstají výdaje, ale zároveň narůstají v některých oblastech také příjmy. Balanc spočívá také v příjmové straně, nejen v té výdajové. Jako Starostové a nezávislí se vzhledem k situaci rozhodně nebráníme mírnému zvýšení daní. Jakým způsobem se to dá udělat? To se, mě, prosím neptejte. Pro některé strany může být priorita nezvyšovat daně, pro nás jako Starosty je priorita vzdělávání.
Jak dostat učitele do škol? Růst platů zabral, pomoci by mohlo i uzákonění adaptačního období a mentor
Číst článek
Další a bezpochyby nejdiskutovanější změnou novely zákona o pedagogických pracovnících, o které jste v pátek jednali ve sněmovně, je to, že nově mají mít možnost učit na druhém stupni základních škol a na středních školách lidé bez pedagogického vzdělání, a to na dobu tří let. Proti tomu dlouhodobě protestují některé školské spolky, před rokem proti tomu protestovali i děkani pedagogických fakult. Zůstane to v zákoně i po dalších dvou čteních, nebo je to něco, o čem ještě chcete jednat?
Bezesporu zůstane, je to nutnost, koalice se na tom shodla. Současný stav je takový, že lidé bez odpovídajícího vzdělání mohou učit, pokud se na to místo nepřihlásí někdo s pedagogickým vzděláním. Když chce ředitel školy zaměstnat někoho, kdo nemá odpovídající vzdělání, tak dá inzerát do nějakého tisku, který nikdo nečte, aby splnil podmínky pro inspekci. Nikdo se tím pádem nepřihlásí. Učitel bez vzdělání tedy může učit a nemá žádný závazek, že si musí v nějakém čase vzdělání doplnit.
Ty, kteří začali učit, to nemotivuje k doplnění pedagogického vzdělání. Neví, jestli příští rok nepřijde někdo, kdo ho má, a oni nebudou muset odejít. Je to situace velké nestability, zvyšují se nerovnosti ve vzdělání, protože jsou kraje, kde je velký problém sehnat aprobovaného učitele.
Lze zajistit, aby jednotlivé předměty vyučovali pouze kantoři s příslušnou aprobací? Co je obsahem nového etického kodexu pro pedagogy, který vytvořila Učitelská platforma, a proč je kritizován? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
