‚Kromě letu na Měsíc splníme cokoliv.‘ V Česku jezdí Sanitka přání, nevyléčitelně nemocné vezme na výlet
Vypadá jako běžná sanitka, ale je z ní vidět ven, člověk si tam může pustit svoji muziku a hlavně plní přání těm, kteří by to sami nedokázali. Sanitka přání plní touhy nevyléčitelně nemocným. Nový projekt v Česku funguje teprve pár měsíců, už teď je o ni zájem a dobrovolníci plánují službu dál rozšířit.
Sanitku přání si obvykle objednávají imobilní lidé v terminálním stádiu nemoci, kteří by se rádi rozloučili s oblíbeným místem nebo lidmi.
Kde se vzal nápad plnit přání těžce nemocným lidem? Jak je sanitka vybavená? A kdo cesty platí? Poslechněte si celý pořad
„Klient si nás objedná, vyplní formulář, kde vypíše svůj zdravotní stav a místo, kam by se chtěl podívat. Naši zdravotníci následně určí, jestli je k převozu vhodný. Všechno konzultujeme s naší ARO sestrou i s ošetřujícím lékařem,“ říká spoluzakladatel projektu Daniel Karták.
Typický klient trpí nevyléčitelnou nemocí anebo těžkým postižením. „Je to věkově neomezené. Můžeme vézt malé děti a naopak jsme vezli už i stoletou babičku,“ dodává Karták.
Rodný dům i výlet ke koním
Zdravotní vybavení je v autě schované, aby ho lidé neviděli a necítili se jako v sanitce anebo v nemocnici. Přesto tam je a pokud by se klientovi zhoršil zdravotní stav, mají zdravotníci jak pomoci.
Kdo pohlídá autistu? Dobrovolníci nabízí péči o děti s poruchou, zájemců je ale mezi rodinami mnohem víc
Číst článek
„Máme průhledná skla, takže klient může sledovat cestu. Dokonce si přes reproduktor může pustit svou oblíbenou hudbu. Na palubu bereme i doprovod,“ popisuje spoluzakladatel projektu.
Sanitka přání dosud splnila osm snů a v příštích dnech ji čekají další dva. „Jde zatím spíš o skromná přání typu vidět rodný dům. Vezli jsme i policistu, který umíral a chtěl se naposledy setkat s kolegy. Pojedeme do stájí, kde si bude moci pán pohladit koně. Kromě letu na Měsíc dokážeme splnit prakticky všechno,“ shrnuje Karták.
Na každé přání má tým vyhrazený celý den. Nemusí spěchat.
„Všechna přání jsou zdarma. I v případě, kdy se klient chce podívat třeba na koncert, sportovní utkání a podobně. Všechno platíme my. Ve vedení jsme tři a máme nějakých 40 dobrovolníků. Časem plánujeme další sanitku. O přání je totiž obrovský zájem. Hodně nám pomáhají sociální sítě, přes které se snažíme zviditelňovat. Máme celorepublikovou působnost,“ těší Kartáka.
Přísná pravidla pro posádku
Ze zákona musí být i Sanitka přání vybavená jako přeprava pacientů neodkladné péče, prakticky jako záchranná služba.
„Vždy jede řidič-záchranář, zdravotní sestry, záchranáři a podobně. Máme majáky a v případě zhoršení stavu klienta je můžeme zapnout. Pokud by k tomu došlo, domluvíme se s linkou 155, jestli máme klienta dovézt do nejbližšího zdravotnického zařízení, anebo jestli rovnou přijede záchranná služba na místo,“ vyzdvihuje spoluzakladatel projektu.
Sám Daniel Karták se musel vypořádat se závažnou nemocí. Proto ví, jak je důležité pomáhat. „V nemocnicích jsem si proležel dlouhé měsíce. Poznal jsem, co znamená, když člověk odtamtud nemůže odejít.“
Myšlenka těchto aktivit se zrodila před 15 lety v Holandsku.
„Tenkrát řidič sanitky Kees Veldboer vezl umírajícího pána z jednoho zařízení do druhého. Ten se jako bývalý námořník chtěl naposledy podívat na moře, což mu řidič splnil. Kontaktovali jsme holandské kolegy a po nějaké době jsme tam jeli na stáž,“ dodává Karták, který má za sebou podobnou stáž i v Izraeli.
