Rychetský: Pevně věřím, že žádný z kolegů by teď nesouhlasil se svým jmenováním na moje místo
Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že jmenuje nového předsedu Ústavního soudu více než pět měsíců před koncem mandátu stávajícího předsedy Pavla Rychetského. Jaké by to mělo následky? Není 30 let po přijetí Ústavy správný čas na debatu o její úpravě a třeba i na zpřesnění prezidentských pravomocí? Tomáš Pancíř se ptal předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.
Nejvyšší správní soud v úterý rozhodl o tom, že se prezidentských voleb zúčastní i Karel Diviš. Naopak z voleb vyškrtl Denisu Rohanovou a kandidovat nemůže ani Karel Janeček. Posledně dva jmenovaní, tedy Denisa Rohanová a Karel Janeček, už v úterý avizovali, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud. Máte informace, jestli na Ústavní soud doručili svá podání?
Zdá se, že zatím do podatelny Ústavního soudu návrh na zahájení řízení nedorazil. Při každém řízení je povinné zastoupení advokátem. Navíc to musí být dostatečně argumentované podání, aby Ústavní soud měl co posuzovat a rozhodovat. Proto předpokládám, že se tak stane v nejbližší době, ale zatím nám takové podání nedorazilo.
Veřejnost žije tím, že je v zajetí celkové krize. Ne tím, kdo bude příštím předsedou Ústavního soudu, je přesvědčen Pavel Rychetský
Pokud návrhy opravdu přijdou, budete se jim automaticky věnovat přednostně, nebo o tom musí kandidáti, respektive jejich právní zástupci výslovně požádat?
Jde o zásadní záležitost a všichni víme, že termín prvního i druhého kola voleb nového prezidenta, nebo prezidentky je pevně stanoven, tak je zcela nepochybné, že Ústavní soud učiní vše pro to, aby se termín konání voleb nemusel posunovat.
Do kdy musíte rozhodnout? Je to až do toho prvního dne voleb, nebo je tam lhůta, alespoň tak, jak o tom uvažujete, že kdybyste to do té doby nestihli, tak že by muselo dojít k odložení prvního kola voleb?
Na rozdíl od Nejvyššího správního soudu Ústavní soud není omezen žádnou lhůtou. Učiníme vše pro to, abychom rozhodli tak včas, aby se skutečně volby nové hlavy státu konaly v předem stanovených a dnes už známých termínech.
Soudci správního soudu: Změňte prezidentský volební zákon. Ministerstvo není schopno kontrolovat podpisy
Číst článek
Karel Janeček ve svém videu v úterý na sociálních sítích mluvil o tom, že bude žádat odložení voleb. Za jakých okolností by bylo namístě odložit první kolo voleb?
To je opravdu otázka příliš na tělo. Jednou už se to stalo. To je víc než deset let, kdy Ústavní soud svým rozhodnutím posunul termín voleb. V tomto případě to vylučuji a jsem přesvědčen o tom, že rozhodneme tak, aby tento termín nebyl ohrožen.
Nebudu napovídat nikomu, co má činit a jak má argumentovat. Ústavní soud nechce ohrozit celkovou situací v naší zemi a volba hlavy státu je tak důležitý akt, že vás ubezpečuji, že učiníme vše pro to, abychom stanovené termíny voleb neohrozili.
‚Jmenovat předsedu do foroty? Nelze‘
Média i ústavní právníci debatují o možnosti, že by prezident Miloš Zeman ještě před skončením svého mandátu, tedy do začátku března, mohl jmenovat vašeho nástupce. Přestože váš mandát má skončit až na začátku srpna. Pan prezident v našem nedělním rozhovoru připustil, že uvažuje o tom, že by tak mohl učinit ještě před koncem lednových prezidentských voleb. V debatách se bere za samozřejmé, že svůj mandát budete chtít vykonávat až do úplného konce. Je tento předpoklad správný? Neuvažujete o tom, že byste přece jenom skončil o něco dříve?
Zatím o něčem podobném neuvažuji. Už to nebude tak dlouho, kdy můj mandát vyprší. Nemám žádný důvod, abych si jej sám zkracoval.
Platí i druhý předpoklad, o kterém neděli mluvil pan prezident, že další mandát v žádném případě nechcete? Když sledujete, co se děje, nemůžete změnit názor? Nemůže vás třeba budoucí prezident přesvědčit, že byste se znovu ucházel o mandát ústavního soudce?
Ubezpečuji vás, že skutečně nemůže. Končím už 20. rok svého působení a jsem pevně rozhodnut, pokud bych vůbec takovou nabídku dostal, i odmítnout.
‚Nechci se klukovsky vymlouvat, že se v Putinovi mýlili i jiní.‘ Přečtěte si celý rozhovor se Zemanem
Číst článek
Spekulace o brzkém jmenování vašeho nástupce se v médiích probírají intenzivně týden. Ovlivňuje to nějak atmosféru Ústavního soudu?
Situace je skutečně dost zvláštní, protože počínaje prvními měsíci příštího roku se začne Ústavní soud postupně vyprazdňovat. A je nepochybné, že pokud mají být udrženy základní principy demokratického právního státu, bude nezbytné, aby nový prezident na to pamatoval a v kooperaci s horní komorou našeho parlamentu Ústavní soud včas doplňoval.
Úvahy, které zaznívají ve veřejném prostoru, že by si současná hlava státu přisvojila pravomoc, která nepochybně bude náležet až příště zvolenému prezidentovi, samozřejmě sleduji.
Považuji ovšem za zcela nepochybné, že současný prezident nemá kompetenci dopředu, v uvozovkách do foroty, jmenovat příštího předsedu Ústavního soudu. To je kompetence, která bude časově zcela nepochybně ve výlučné kompetenci až té osoby, která bude hlavou státu v době, kdy bude končit moje předsednictví Ústavního soudu.
Ovlivňuje to nějak atmosféru mezi ústavními soudci?
Zdá se mi, že nikoli. Máme ohromné množství práce. Ústavnímu soudu napadá více než čtyři tisíce ústavních stížností každý rok. Kvůli blížícímu se konci mandátu velké části našeho soudcovského sboru se každý snaží, aby po sobě zanechal čistý stůl, aby toho co nejvíce vyřídil. Jsme spíš v hektické době, kdy máme hodně práce, a takovými problémy se nezabýváme a nemáme na to čas.
Vy znáte Miloše Zemana dlouho, koneckonců před 20 lety jste byl místopředsedou jím řízené vlády. Předpokládáte, že Miloš Zeman opravdu jmenuje vašeho nástupce ještě do začátku března?
Poté, co napříč odbornou veřejností zazněly jasná stanoviska odborníků na slovo vzatých, ať už z akademické obce, jako je pan profesor Jan Kysela, nebo i z oblasti právní praxe, jako je bývalý předseda Nejvyššího správního soudu pan doktor Josef Baxa, tak za této situace jsem přesvědčen o tom, že si pan prezident Zeman netroufne takový krok učinit.
‚Společnost v zajetí krize‘
Na druhé straně ale Miloš Zeman v neděli v našem vysílání řekl, že prý všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. Vy cítíte takový společenský zájem?
Nevím, jestli současná veřejnost v naší zemi žije zrovna otázkou a problémem, který ze současných soudců nebo soudkyní Ústavního soudu bude jmenován předsedou. Myslím si, že veřejnost je spíše v tuto chvíli v jistém zajetí celkové krize, zdražování, strachu a sociální úzkosti z budoucnosti.
Navíc při vědomí toho, že nedaleko nás probíhá barbarská válka ze strany ruského agresora. Nemyslím si tedy, že by veřejnost žila tím, kdo bude předsedou Ústavního soudu v následujícím období.
Jak moc je zásadní postavení předsedy Ústavního soudu? Může předseda Ústavního soudu ovlivnit, o kterých případech budou jednotliví soudci rozhodovat?
Ne. Když jsem zde před 20 lety nastoupil, tak jsem zavedl systém, který nemůže nikdo zevnitř ani zvnějšku Ústavního soudu ovlivnit. Návrhy na zahájení řízení, které nám napadají, jsou shromažďovány a vkládány do počítače, ve kterém je algoritmus, který nelze ovlivnit. Rozdělení kauz mezi jednotlivé soudce jako soudce zpravodaje nebo mezi jednotlivé senáty nemůžu ovlivnit ani já, ani nikdo jiný.
Předčasné jmenování šéfa Ústavního soudu? ‚Jako by Zeman obsazoval funkce na Slovensku,‘ říká expertka
Číst článek
Když se na to podíváme z praktického pohledu, kdyby opravdu Miloš Zeman vašeho nástupce jmenoval, kdo by mohl rozhodnout o tom, jestli je to v pořádku, nebo ne?
Rozhodující roli bude mít nepochybně ten, kdo bude prezidentem naší republiky v době, kdy bude končit můj mandát. To, jak naloží s dopředu připraveným rozhodnutím současné hlavy státu, nechci předem určovat. Nepochybné je, že by to byl protiústavní akt.
Nutnou podmínkou pro jmenování nového předsedy je také to, aby s tím souhlasil nominovaný, tedy jeden ze stávajících ústavních soudců nebo soudkyň. Vy své kolegy samozřejmě znáte. Máte pocit, že by někdo z nich s takovým jmenováním mohl souhlasit?
Pevně věřím, že žádný z mých kolegů by se takové role neujal, protože by si byl vědom toho, že by ztratil nejen úctu a autoritu v právnické obci, ale i u Ústavního soudu.
Ústavní soud si musí udržet hodnoty
V úterý to byl přesně rok, kdy po rezignaci Kateřiny Šimáčkové má Ústavní soud jenom 14 soudců. Ve středu kancelář prezidenta oficiálně oznámila, že Miloš Zeman Senátu navrhl jmenovat ústavním soudcem bývalého děkana brněnské právnické fakulty, ústavního právníka Jana Svatoně. Už během dne jste řekl, že z vašeho pohledu je to dobrý kandidát. Byl by to třeba dobrý kandidát i na v srpnu uprázdněný post předsedy Ústavního soudu?
Pan prezident měl šťastnou ruku, že navrhuje Senátu za soudce pana docenta, kterého dobře znám jak z vědecké rady, tak z jeho působení. Jako asistent už působí celou řadu let, takže si myslím, že to je velmi dobrá volba. Ale hodnotit, jestli on, nebo někdo jiný z našeho sboru má být příštím předsedou Ústavního soudu, to mi nepřísluší.
Novým ústavním soudcem by se mohl stát Svatoň z brněnské právnické fakulty. O návrhu rozhodne Senát
Číst článek
Ale názor na to, kdo by vás měl nahradit, máte?
Zdůrazňuji, že nejde o jednu osobu. Mých kolegů nebo kolegyní, kteří by se velmi důstojně a zdatně byli schopni této funkce ujat, je víc. A budu rád, když rozhodnutí pana prezidenta bude šťastné.
Miloš Zeman v neděli řekl, že nový předseda Ústavního soudu by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Je to z vašeho pohledu nejdůležitější požadavek?
No, těch požadavků na to, kdo má být ústavním soudcem, je celá řada a hodnotit je podle důležitosti nemá smysl. Nepochybné je, že Ústavní soud, ať se to zdá, nebo nezdá, je svrchovaně politickou institucí.
Tím, že přezkoumává akty přijaté politickými institucemi – parlamentem, prezidentem nebo vládou – je povinně vtažen na půdu politiky. Ústavní soud v každé zemi, která má ústavní soudnictví, hraje politickou roli. Nemá smysl se to snažit zastírat.
To znamená, že požadavek, aby předseda Ústavního soudu nedělal z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu, je proti smyslu Ústavního soudu?
Je to trochu absurdní, protože když Ústavní soud přezkoumává s pravomocí rušit rozhodnutí obou komor našeho parlamentu, tak zjednodušeně je nazýván třetí komorou parlamentu. On je na rozdíl od parlamentu negativní zákonodárce. Ústavní soud nepřijímá zákony, Ústavní soud je přezkoumává a ruší.
V příštím roce končí mandát sedmi ústavním soudcům. Kdyby se hypoteticky stal prezidentem někdo, kdo by se se Senátem nedokázal domluvit, mohlo by to vést k totální paralýze Ústavního soudu?
Doufám, že taková situace nenastane. Ústavní soud skutečně není miláčkem ostatních vrcholných ústavních institucí. Ústavní soud jak parlament, tak vládu, tak hlavu státu kontroluje při výkonu jejich kompetencí.
Doufám, že Ústavní soud nikdy nebude součástí Agrofertu, prohlásil jeho předseda Rychetský
Číst článek
Z tohoto hlediska je tedy opravdu důležité, aby Ústavní soud udržel své hodnotové zakotvení, tedy své skutečně výsostné postavení při ochraně lidských práv a svobod. Jinými slovy Ústavní soud jednak chrání občany před veřejnou mocí a jednak chrání Ústavu.
Tyto dvě základní funkce a poslání Ústavního soudu nejsou formálním výkladem práva nebo jeho aplikací. Musí být v souladu se základním hodnotovým zaměřením celého ústavního soudnictví. Musíme chránit základní hodnoty.
Jsem přesvědčen o tom, že i když se Ústavní soud bude postupně vyprazdňovat, že se budoucí hlavě státu ve spolupráci se Senátem podaří včas nahrazovat odcházející soudce.
Možná, že je škoda, že jsme na to nepamatovali, když se před 30 lety přijímala česká ústava. V německé ústavě mají zakotvený princip, že každý soudce Ústavního soudu je jmenován 12 let, ale pokud není při skončení jeho mandátu jmenován jeho nástupce, pak jeho mandát se prodlužuje tak, aby nedošlo k vyprázdnění Ústavního soudu. Možná je škoda, že takové ustanovení nemáme v naší v Ústavě.
Nehrozí tedy, že by třeba některý prezident v budoucnu mohl Ústavní soud cíleně paralyzovat? Tím spíš, že Ústavní soud je orgánem, který na základě ústavní žaloby může prezidenta zbavit funkce.
Jsem přesvědčen o tom, že si zvolíme za prezidenta, nebo prezidentku osobu, která si bude vážit ústavních hodnot a která bude mít zájem na tom, aby Ústavní soud mohl dál fungovat.
Nedovedu si představit, že by v čele našeho státu stanula osoba, která by se rozhodla buďto vůbec nikoho na Ústavní soud nenominovat, nebo záměrně nominovat kandidáty, kteří by neměli šanci získat se svým jmenováním souhlas horní komory parlamentu.
Nedotknutelnost Ústavy
V pátek to bude přesně 30 let od chvíle, kdy tehdejší Česká národní rada schválila Ústavu České republiky. S vašimi zkušenostmi není namístě uvažovat o zpřesnění a úpravě Ústavy?
Ústava je základní dokument státu. Když si vzpomeneme na to, za jakých okolností se přijímala, musím říci, že se nám podařila. Upřímně řečeno bych byl radši, kdyby se na Ústavu moc nesahalo.
Ústava se osvědčila, náš stát je demokratickým právním státem mimo jiné díky tomu, že máme Ústavu, která odpovídá základním moderním požadavkům. Nejsem tedy příznivcem zásahů do dnešního ústavního pořádku.
Ani nějakého zpřesnění prezidentských pravomocí?
Ústava není všemocná. Není ale třeba zpřesňovat ústavní pravomoce. To, co je třeba, je vybírat si za hlavu státu osobu, která bude Ústavu ctít, bude ji respektovat a bude ji naplňovat. Důležitější než slova, která jsou napsaná v Ústavě, bude tedy to, kdo bude novým představitelem našeho státu a jak bude s Ústavou nakládat.
Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu, audio je výše v článku.
