Prezident Pavel povolil dvaceti Čechům bojovat na Ukrajině. Šestapadesáti žádost zamítl
Během prvního roku ve funkci udělil prezident Petr Pavel povolení bojovat v ukrajinské armádě dvaceti Čechům. Zájem zapojit se do obrany Ukrajiny s nasazením vlastního života ve druhém roce války rychle upadal. Zatímco na stůl prezidenta Miloše Zemana doputovalo 477 žádostí, Pavel jich řešil 76. Většinu, tedy 56 z nich, pak zamítl.
Od začátku letošního března, kdy se prezident Petr Pavel ujal funkce, o svolení bojovat v ukrajinské armádě požádalo 76 Čechů. Dvaceti z nich odpověděl Pavel kladně, zbytek žádostí zamítl.
Serverům iROZHLAS.cz a iDnes.cz to s odkazem na Vojenskou kancelář prezidenta napsal Petr Fučík z tiskového odboru Hradu.
Jestli chtějí Ukrajinci uspět s protiofenzivou, musel by Západ ztrojnásobit svoji pomoc, míní expert
Číst článek
Získání takového povolení je nezbytný krok pro ty, kdo chtějí legálním způsobem pomoci Ukrajině se zbraní v ruce. Službu v cizích ozbrojených silách totiž jinak Čechům zakazuje zákon.
Výjimku mají ti s dvojím občanstvím nebo ti, kdo by chtěli sloužit v některé z armád Severoatlantické aliance.
Zájem Čechů podílet se na obraně Ukrajiny tímto způsobem klesá. Od začátku války před téměř dvěma roky přišlo na Hrad celkem 553 žádostí. Z toho většina – 477 – ještě prezidentu Miloši Zemanovi. Od něj získalo potřebné povolení 132 lidí.
Žádosti se pak neposílají přímo na Hrad, ale na ministerstvo obrany. To po konzultaci s ministerstvy zahraničních věcí a vnitra vybrané žádosti předá ke schválení prezidentovi.
Důvodů k zamítnutí žádosti může být několik. Ministerstvo obrany třeba v poslední době nedává doporučující stanovisko žadatelům, kteří jsou bývalými vojáky z povolání, protože ti zůstávají takzvaně v záloze. Nebo těm, kteří v minulosti prošli základní vojenskou službou.
„Obecně žádost posuzujeme například z hlediska trestně-právního, to znamená, zda nejde o osoby stíhané, odsouzené a podobně. Nebo také služebního, tedy zda nejde o příslušníka bezpečnostního sboru. V takových případech pak souhlas nedoporučujeme,“ uvedl za ministerstvo vnitra jeho mluvčí Ondřej Krátoška.
Kolik Čechů na Ukrajinu skutečně odjelo, není jasné. Stejně tak nejsou známy počty těch, kteří na se na východ vydali, aniž by o výjimku zažádali. Vojenské zpravodajství tato čísla nekomentuje a informace o nich nemá podle Fučíkova vyjádření ani Kancelář prezidenta republiky.
Kdo by se k ukrajinské nebo kterékoliv jiné nealianční armádě přidal bez povolení, hrozí mu trestní stíhání.
