Odklady nástupu do škol? Jejich počet je alarmující, s dětmi by se mělo více pracovat, říká ředitelka
Do základních škol by se mohlo letos přihlásit až 150 tisíc dětí, zhruba pětina rodičů ale žádala pro své děti v minulých letech o odklad povinné školní docházky. Podle odborníků je tento počet extrémní a roční odklad navíc často nic neřeší. „Většinou ty děti mají problémy proto, že se jim nikdo nevěnuje. A v tom případě jim rok odkladu v ničem nepomůže,“ upozorňuje na Radiožurnálu členka rady Asociace ředitelů základních škol Bohuslava Burá.
Jak se ředitelé škol staví k tomu vysokému počtu dětí, co mají odklad? Vnímáte to taky jako problém? Nebo je to pro učitele spíš výhoda?
Určitě to není výhoda, je to problém, protože to, že něco odložíme, neznamená, že se to vyřeší, že se něco zlepší, ale vždycky je to jenom odložená věc, která není řešená. Takže vysoký počet odkladů, který zmiňujete, je opravdu alarmující.
Nemůže být problém třeba i samotný ten zápis, kdy některé školy mohou mít zbytečně vysoké požadavky, které pak rodiče třeba odradí od toho, aby děti do školy dali v těch šesti letech? Vím, že se někde zkouší písmenka, počítání, bezchybná výslovnost...
No, já nevím, jestli to jsou příliš velké nároky. A nemůžu mluvit za všechny školy. Většina škol, které mám ve svém okolí, se ale snaží ty nároky spíš přizpůsobit současné situaci a snaží se děti ovlivnit tak, aby se do školy těšily. Dělají zkrátka zápisy spíš hravou formou.
Ale zároveň přece musíme od těch dětí získat nějaké informace. Což je třeba to počítání, zpívání, poznávání barviček a geometrických tvarů. To není zkoušení, ale zjišťování v rámci hry, jak je to dítě schopné a zdatné a co od něho můžeme v té první třídě čekat. Třeba nám to může právě pomoct v tom, jak nastavit potom tu práci s dítětem.
„Když už ten odklad dítě dostane, tak právě přípravná třída by byla dobrá k tomu, aby se s tím dítětem lépe pracovalo a připravilo ho na tu školu tak, aby potom v tom následujícím roce uspělo. A ne dávat mechanicky odklad a spoléhat na to, že když se s dítětem dříve nepracovalo, že poté už se s ním pracovat začne.“
Bohuslava Burá (ředitelka a členka rady AŘZŠ)
Těch odkladů je zhruba pětina. Odborníci by rádi viděli zhruba dvě procenta. Tak pokud by těch odkladů ubylo, jsou na to školy připravené, nebo by byly potřeba nějaké úpravy?
Opět, asi nebudu mluvit za všechny školy, mluvím za školy v našem regionu. A zde, myslím, nemáme problém, že by nám chyběl prostor ve školách – nemáme tady velké satelitní školy. Možná to bude problém hlavního města, kde vím, že je v základních školách nedostatek míst, ale stejně tak je tam nedostatek míst v mateřských školách. A tato místa tam právě zabírají ty děti, které tam zůstávají kvůli odkladu. Takže ono je to takový trošku začarovaný kruh.
Ale myslím si, že školy se k tomu, když mají vyšší počet žáků ve třídě, umí postavit. A pokud jim to jenom trošičku třeba PHmax dovolí, tak tam mohou nastavit práci v tandemu, nebo další typy práce, které by jim s větším počtem žáků pomohly.
Podpora z ministerstva?
Ministerstvo má teď čtyři varianty, jak příliš velký počet odkladů řešit. Buď zrušit úplně odklady i přípravné třídy, nebo dát odklad jen po posouzení ředitelem. Další variantou je odklad jen u dětí narozených po 30. červnu, případně květnu a nebo odklad jen pro děti se zdravotním nebo kulturním znevýhodněním. Jaká varianta se vám jeví jako nejsmysluplnější?
Dávat odklady dětem se zdravotním a sociálním znevýhodněním mi připadá jako logické. Rozhodně mi fakt nepřipadá logické zrušit odklady úplně nebo je nechat na řediteli, který má během pěti minut posoudit schopnosti toho dítěte.
Do školy s odkladem. České děti usedají do lavic ve vyšším věku, hlásí statistici
Číst článek
Ale co bych chtěla říct, když už ten odklad dítě dostane, tak právě přípravná třída by byla dobrá k tomu, aby se s tím dítětem lépe pracovalo a připravilo ho na tu školu tak, aby potom v tom následujícím roce uspělo. A ne dávat mechanicky odklad a spoléhat na to, že když se s dítětem dříve nepracovalo, že poté už se s ním pracovat začne. Protože většinou ty děti mají problémy právě proto, že se jim nikdo nevěnuje. Mají nedostatečnou péči ze strany buď rodičů, nebo školky, kam třeba zase pro změnu nedochází. A v tom případě jim ten rok odkladu v ničem nepomůže.
Podle odborníků je taky třeba počítat s tím, že ne všechny děti se naučí číst a psát během první třídy, protože je více dětí s logopedickými vadami, což ztěžuje komunikaci a tím i výuku. Jak častá je teď taková situace?
Zatím jsem se nesetkala s tím, že by se děti nenaučily číst a psát během první třídy. To by musela být výjimečná situace. Může se stát, že dítě, které má větší problémy než běžnou logopedickou vadu, může k tomu, že se naučí číst, psát a počítat, dospět později. Ale většinou pokud takové děti jsou, tak jsou mentálně postižené a do základní školy nechodí.
Co je PHmax?
PHmax je hodnota, která představuje maximální týdenní počet hodin vyučování v rozsahu podle rámcového vzdělávacího programu, který je financovaný ze státního rozpočtu.
Ministerstvo taky mluví o větší individualizaci výuky v prvních ročnících. Jakou podporu byste v takovém případě potřebovali?
No rozhodně aspoň stabilitu. Protože, jestli někdo sleduje komunikaci ministerstva vzhledem ke školám a sleduje to, jak nám ministerstvo neustále každý týden nebo měsíc vyhrožuje tím, že nám sníží PHmax, že nám ubere peníze na tandemovou výuku, na dělené hodiny, tak to opravdu podpora není. Takže, když máme individualizovat výuku, budeme na to potřebovat peníze, které nám ty lidi zaplatí. Protože, když bude ve třídě 25 dětí, tak tam asi bude potřeba někoho, kdo bude kantorovi pomáhat v případě, že jsou tam děti s logopedickými vadami.
Nebo se nám často stává, že přibývá poruch chování. Často do škol nastupují děti-autisté. Takže to jsou všechno věci, které jsou komplexní, a nejde říct, že nás jedna věc nebo jedna podpora zachrání. Je to spíše o tom, aby nám ministerstvo nevyhrožovalo, že nám neustále bude něco měnit, ale aby nás nechalo v klidu pracovat.
