Přestože je KDU-ČSL co do preferencí na historických minimech a podpora jí stagnuje, nejsou lidovci odevzdaní. Ve straně to vře, bublá nespokojenost a vše by mělo vyvrcholit říjnovým sjezdem, který rozhodne o dalším směřování. Velké lidovecké setkání přijde po tom, co jejich formu prověří troje volby. Do eurovoleb jdou v koalici Spolu. V krajských a senátních někde vsadí na samostatnou značku, jinde na spojenectví.

Praha 6:20 28. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lidovce čeká sjezd v říjnu až po evropských, krajských a senátních volbách. Přesto zkraje roku i kvůli vnitřnímu pnutí bylo ve hře i jeho dřívější svolání. Toto volání znělo z buněk v Českých Budějovicích, Plzni, Moravskoslezském nebo Libereckém kraji.

Na konci ledna ale celostátní konference KDU-ČSL rozhodla, že do říjnového sjezdu ve funkci podpoří předsedu Mariana Jurečku. Získal 46 hlasů z 84.

Pokud nezískáme dva europoslance, nebudu kandidovat, říká Jurečka. ‚Nereálný cíl,‘ tvrdí politolog

Číst článek

Sám se však zavázal, že pokud se straně nepodaří otočit trend klesajících preferencí a nebude mít dobré volební výsledky, na podzim už kandidovat nebude. Konkrétně chce udržet dva europoslanecké mandáty, jednoho hejtmana a posílit v Senátu.

Zatímco s udržením pozic by nemusel být takový problém, a to i díky tomu, že lidovci můžou využít společnou kandidaturu v rámci koalice Spolu, se stoupající tendencí preferencí samostatné KDU-ČSL už to bude mít Jurečka těžší.

„Vývoj u KDU-ČSL dlouhodobě ukazuje, že budou mít velký problém samostatně přesahovat pět procent podpory. Do značné míry tomu brání vnitřní zakonzervovanost strany,“ popsal webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Podpora lidovců se od posledních sněmovních voleb postupně propadla až na historická minima a nyní stagnuje v intervalu dvou- až čtyřprocentní podpory. Strana už loni v létě vyměnila PR manažera, výrazná změna však nenastala.

Potenciál má lidovecká podpora sice na úrovni deseti procent, jádro voličů ale postupně kleslo až na hodnotu 1,5 procenta. Pokud by neměli koalici Spolu, byli by v podobné situaci jako mimosněmovní komunisté nebo SOCDEM, jak ukazují data Medianu.

„Strana se snaží, ale dělá nevynucené chyby, viz vizuál kariéra vs. péče o rodinu. Přijetí je pak velmi negativní, protože stranu spousta voličů nemá rádo,“ upozornil politolog a odborník na politický marketing z Masarykovy univerzity Otto Eibl. Zmiňovanou lidoveckou grafiku ze začátku března strana po kritice za sítí stáhla.

Politolog Vít Hloušek označil lidoveckou politiku vůči ženám za „komunikační šílenství“. Může za to i to, že mluví nejednotným hlasem. „Jednou vám k těmto tématům vystoupí konzervativní poslankyně typu Niny Novákové, jindy zase Marie Jílková, která vypadá, že patří do úplně jiné a daleko méně tradicionalistické strany,“ popsal.

V partaji však nepřevládá názor, že by za současný neutěšený stav mohl výlučně jen předseda Jurečka. Ostatně jeho angažmá na ministerstvu práce a sociálních věcí chválí i mnozí jeho vnitrostraničtí rivalové.

I tak ale Jurečku velká část hlavně starších a vlivných členů – často jeho dřívějších vnitrostranických spojenců – otevřeně kritizuje.

Večírek jako poslední kapka

Lidovci se shodují, že Jurečkův předvánoční večírek na ministerstvu v den střelby na filozofické fakultě a následné neobratné vysvětlování byl jen vyvrcholením dlouhodobé frustrace. „Nejde jenom o záležitost s večírkem, ale také o to, že strana dlouhodobě klesá v preferencích. To vidí všichni,“ zmínil například bývalý předseda strany Jiří Čunek.

Krize v KDU-ČSL obnažila tři názorové proudy uvnitř strany. Nesoulady si lidovci plánují vyříkat

Číst článek

Také další exšéf lidové strany Pavel Bělobrádek napsal spolustraníkům, že ke změně musí dojít nejen kvůli této aféře, ale i kvůli dlouhodobě špatným výsledkům strany. „Večírek byl poslední kapka, která souvisí s dlouhodobou situací strany i tím, jaké máme dlouhodobé preference. Dlouhodobý trend není dobrý a odpovědnost nese celé předsednictvo,“ popsal. Sám deklaruje, že je ochotný vedení pomoci „v jakékoliv pozici“.

„Stávající vedení není schopno věci změnit. Pomohlo by, kdyby se udělala kompletní obměna a noví lidé v předsednictvu by nebyli zatíženi minulostí,“ říká Cyril Svoboda. Sám KDU-ČSL vedl dokonce dvakrát. Nejprve v letech 2001–2003, podruhé v letech 2009–2010. „Kosmetická změna, jako je výměna Mariana Jurečky na postu předsedy strany, nic nevyřeší. Doporučuji kompletní výměnu celého vedení,“ napsal v dopisu směřovaném dovnitř strany.

„Velmi si vážím toho, co Marian Jurečka odvádí za práci na ministerstvu. Ale celá ta kauza vrhá na stranu špatné světlo,“ uvedl bývalý ministr kultury a člen českobudějovické KDU-ČSL Jaromír Talíř.

‚Špatná ministerstva‘

Pod palbou kritiky je současné vedení i od bezpečnostně-zahraničního křídla KDU-ČSL. Místopředsedovi Sněmovny Janu Bartoškovi, šéfovi sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeji Benešíkovi či europoslanci Tomáši Zdechovskému vadí, že se strana zaměřuje málo na jejich témata, kde vidí příležitost získávat politické body, a příliš na nepopulární sociální úspory.

Inspekce zahájila kontrolu Jurečkova večírku. Kvůli pití alkoholu na ministerstvu hrozí pokuty

Číst článek

Mluví i veřejně o tom, že lidovci si po volbách vyjednali nevýhodná ministerstva. Resorty práce a sociálních věcí, životního prostředí a zemědělství ale byly pro předsedu Jurečku prioritou.

„Máme průšvihová ministerstva, kde děláme sice nutné, ale nepopulární kroky, a nemáme žádné voličsky atraktivní ministerstvo, jako je obrana nebo zahraničí,“ uvedl Benešík.

„Problém vznikl, už když se vybírali ministři. A to způsobem, který jsem dodnes nepochopil. Vzala se senátorka Anna Hubáčková a ze Znojemska Zdeněk Nekula a nebrali se lidé s politickou odpovědností a zkušeností. A to jde za předsedou strany. Nemůžete vytahovat lidi jako králíky z klobouku,“ popisoval Zdechovský.

S tímto pohledem souhlasí i politolog Hloušek. „Na těch třech resortech se jim nedaří prodávat jejich ‚lidovectví‘. Jsou v tom trochu obětí okolností. Když máte ministerstvo práce, snažíte se o důchodovou reformu a zároveň řešíte potřebu ozdravit veřejné finance, tak to nutně naráží na to, co jako lidovec slibujete. Slova o prorodinné politice jsou hezká, ale všichni si Jurečku spojí spíš s nepopulárními změnami důchodů,“ popsal pro iROZHLAS.cz.

Ukázali jsme, že je to téma pro nás důležité, reaguje na kritiku kampaně místopředsedkyně lidovců

Číst článek

Ve straně je také velmi rozšířený pocit, že hněv lidí kvůli nepopulárním úsporným opatřením a reformám padá ve vládě hlavně na KDU-ČSL. „Ztratili jsme důvěryhodnost jako sociální svědomí vlády,“ říká Bělobrádek.

Jurečka na to už před několika týdny reagoval s tím, že chce vše obrátit a začít lidovecké priority prosazovat daleko razantněji.

Volební test

Soudržnost koalice Spolu vyzkouší lidovci, ODS a TOP 09 v červnových volbách do Evropského parlamentu. Přestože to stálo mnoho ústupků, vyjednávání a škrtání, zdá se, že je společná kandidátka hotová.

KDU-ČSL za to zaplatila vyškrtnutím nezávislého senátora Pavla Fischera a poslance Hayata Okamury, první z nich měl být původně lidoveckou pětkou, druhý na chvostu společné kandidátky. Ani jeden se kvůli hrozbě kroužkování a následného skákání z hloubi kandidátní listiny eurovoleb neúčastní.

V první desítce mají lidovci současné europoslance Tomáše Zdechovského a Michaelu Šojdrovou a k nim i náměstka hejtmana Jihočeského kraje Františka Talíře.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít