Násilí v kutnohorské sektě fungovalo i jako exemplární odstrašení, říká religionista Vojtíšek
Smrt vůdce kutnohorské sekty Richarda Šiffera nebyla jediným úmrtím ve společenství. Dva měsíce před ním totiž zemřel po lesních rituálech i jeho dlouholetý známý Jiří H. Předcházelo tomu několikaměsíční fyzické a psychické týrání. „Takový trest působí na všechny ostatní, kteří si v tu chvíli řeknou: ‚Ale na tom místě bych mohl stát já.‘ U Šiffera to dokonce bylo naprosto nevyzpytatelné,“ říká v rozhovoru přední religionita Zdeněk Vojtíšek.
Na serveru iROZHLAS.cz jsme detailně popsali příběh úspěšného podnikatele Jiřího H., který propadl Richardu Šifferovi, v posledních letech vše rozprodal a odstřihl se od rodiny i známých. Je to typický příklad toho, když se někdo dostane pod vliv sekty, jako byla ta v Kutné Hoře?
Obecně můžeme říct, že radikální náboženské společenství dává člověku možnost nějakého nového začátku a toho, že obrátí stránku a všecko je najednou nové, může tu neuspokojivou minulost nechat za sebou.
Úspěšně podnikal, pak propadl kutnohorské sektě. Příběh muže ubitého při rituálech u Českého Šternberku
Číst článek
To pro něj samozřejmě může být psychicky docela osvobozující nebo dobré, ale může to také znamenat přerušení dosavadních sociálních vazeb. Je to ale případ od případu. Záleží jak na člověku, tak i na tom společenství.
To, co se dělo ve společenství pana Šiffera, bylo bez pochyby v tomto smyslu extrémní a prokazuje to nejenom snahu těch lidí se odstřihnout od minulosti, ale bezpochyby i uzavřenost společenství, která často bývá způsobená určitým strachem vůdce nebo zakladatele, že kontakty s tím okolím by mohly jejich závislost na něm nějak oslabit nebo ohrozit.
V takovém případě se setkáváme i s tím, že vazby na okolí jsou záměrně oslabovány. Pro příbuzné se vymýšlejí různá pejorativní slova, nadávky, aby se ukázalo, že patří do toho starého světa. S nadávkami jsem se ve společenství pana Šiffera nesetkal, ale s příkrým odmítnutím a s vybídnutím zcela zrušit kontakty, tak to ano.
ON, náš vůdce: jak fungovala sekta plná psychického nátlaku a teorií o pekle i elfech
Číst článek
Pokud bychom se bavili o násilí, které vrcholilo v roce 2022, kdy se Jiří H. stal obětí nevyzpytatelného týrání členů sekty vedených Richardem Šifferem, tak to bylo extrémní. Jak častý jev to ale v nových náboženských hnutích je, že dochází k násilí? Setkal jste se s něčím podobným?
Jak je to častý jev, nemůžeme zvenku vědět, protože případy asi spíše zůstávají skryty. Mám za to, že násilí nemá úplně jasně stanovenou hranici. To násilí je především trest a ten může být vykonáván různými způsoby, až třeba i násilím.
Takže to násilí bych neviděl úplně izolovaně, ale spíše jako součást nějakých trestů, které mohou samozřejmě dojít až k tomu násilí.
A pokud bychom se bavili o společenství Richarda Šiffera?
Mám za to, že tam to došlo nesmírně daleko, ale hlavně proto, že ten trest byl neúčinný. Ti lidé nemohli pana Richarda uspokojit. On z nějakého důvodu, ať už chtěl potvrdit svou vůdcovskou roli, nebo si sám nevěděl rady, tak mu nemohli říci variantu příběhu, kterou chtěl slyšet. A on je neustále trestal a trestal je pak i tím násilím, které nakonec ohrozilo život, a dokonce způsobilo smrt toho jednoho muže. Takže je to prostě trest, který někde začíná, někde končí. Fyzický trest nemusí být ani tím nejhorším, co lidi ve společenství může potkat.
Stoupenci
Do nitra kutnohorské sekty
Nová podcastová série Radiožurnálu, kterou od 27. května najdete na iROZHLAS.cz, mujRozhlas a dalších podcastových aplikacích.
Uslyšíte detaily z několikaměsíčního pátrání a mapování lidí kolem vůdce Richarda a jeho vnitřního kruhu. Reportérům Vítu Kubantovi a Martinu Štorkánovi se podařilo shromáždit řadu dosud neznámých výpovědí a svědectví, které poodhalí jednak zrod, ale i fungování kutnohorské sekty až po tragické vyvrcholení, které teď řeší policie i soud.
A možná ještě jednu myšlenku. Vůdcové rádi pracují s pocitem viny, nakonec to byla velká doména i pana Šiffera. V tom případě se následovníci trestají sami, to je taky vlastně násilí, násilí na sobě pod dojmem toho, že jsem spáchal nějakou vinu, za kterou chci trest a já ten trest vlastně potřebuji. Já si ho sám určím a sám třeba to násilí na sobě spáchám. Takže ta situace není úplně přehledná, jednoznačná, hodně záleží na individualitě i na atmosféře ve společenství.
Šlo o posílení Šifferovy vůdcovské role a autority? Nebo se můžeme bavit možná o nějakém úplném poblouznění, kdy chtěl slyšet nějakou verzi, ale byla to jeho domnělá verze a ti stoupenci to nemohli zodpovědět?
Sám nevím, ale vypadá to, že panu Šifferovi se to prostě úplně vymklo z rukou, že už nevěděl, co s těmi lidmi dělat a jak to společenství řídit. Ale abych odpověděl na otázku, tak určitě je v tom nějaká mocenská pozice vůdce, snaha si ji udržet, byť třeba až nějakými nesmyslnými nebo nelogickými způsoby.
Samozřejmě to má také důsledek na stoupence, a totiž v tom, že jeho vůli nalomí jakýkoliv trest, ten fyzický nebo dokonce porušení fyzické integrity, například to uříznutí malíčků na nohou. Toto ohromně pokořuje člověka, bere mu vědomí individuality a tak dále.
Potřebujete pomoct?
Pokud máte pocit, že vy nebo váš blízký prožíváte něco podobného, nevíte si rady, jak se ze společenství vymanit, nebo potřebujete pomoci, můžete se obrátit na několik služeb, které v Česku působí.
Existuje Linka první psychické pomoci – má číslo 116 123. Můžete na ni volat odkudkoli zdarma.
Pro oběti trestných činů je tu Bílý kruh bezpečí. I na něj je možné se obrátit.
Anebo se ozvěte odborníkům z poradny Společnosti pro studium sekt a nových náboženských hnutí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.
Řekl bych, že bychom neměli podceňovat také exemplárnost, protože takový trest ohromně působí na všechny ostatní, kteří si v tu chvíli řeknou: ‚Ale na tom místě bych mohl stát já.‘ U Šiffera to dokonce bylo naprosto nevyzpytatelné, že skutečně na tom místě mohl za týden stát někdo úplně jiný. A ten, který se v současnosti hřál na sluníčku jeho přízně, tak mohl být, a ne do týdne, ale do odpoledne tím nejodpornějším člověkem, který lže a který musí být potrestán.
To možná mohl být případ druhého mrtvého Františka J., který se podle některých členů, se kterými jsme mluvili, radši zastřelil, než aby skončil v tom lese, když to viděl.
Ano, ano.
Víme, že Šiffer velmi často apeloval na to, že se společenství nesmí dostat do hledáčku policie, že se o něm nesmí mluvit, aby na něj nepřišli. Myslíte, že smrt Jiřího H. mohla být příčinou toho, že se Šiffer nechal usmrtit dvěma svými stoupenkyněmi?
Ano, ano. To je má taková odvěká teorie, že Šiffer byl velmi neúspěšný, cítil se v koutě, a proto zvolil tenhle způsob odchodu z tohoto světa. Ano, to podle mého takto dává smysl.
PŘÍPAD KUTNOHORSKÉ SETKY
Kutnohorské společenství vešlo ve známost až poté, co zubařka Magdalena a důchodkyně Irena podle obžaloby usmrtily vůdce sekty Richarda Šiffera v noci na 4. října 2022 v bytě v pražských Hájích. Obě ženy stojí před Městským soudem v Praze obžalované z vraždy. Obžaloba uvádí, že vystudovaná doktorka pedagogiky předtím zubařku utvrzovala v tom, že musí muži vyhovět v jeho přání zemřít.
U soudu vyšlo najevo, že usmrcený padesátiletý muž působil v Kutné Hoře jako samozvaný léčitel. Shromáždil kolem sebe stoupence, kteří se řídili v osobním i pracovním životě jeho pokyny. Svědci vypovídali o tom, že je fyzicky i psychicky týral. Další jednání, během kterého vystoupí autoři revizního znaleckého posudku obou žen z oblastí psychiatrie a psychologie, je nařízeno na 27. května 2024.
Tři měsíce před úmrtím Šiffera ve společenství zemřeli dva muži. Oběma případy se stále zabývá policie. V souvislosti s úmrtím, ke kterému došlo v okolí hradu Český Šternberk již obvinila šest lidí z nejbližšího okruhu Šifferových stoupenců.
