OBRAZEM: Sedm set let historie versus uhlí. Před šedesáti lety padlo rozhodnutí o likvidaci Mostu

Kostel, kašna a několik soch. Tolik zbylo ze středověkého Mostu. V úterý uplyne 60 let od chvíle, kdy československá komunistická vláda rozhodla o jeho zbourání. Zatímco se do starého města pustily buldozery, o kus dál rostlo nové. Most je sice dnes synonymem pro panelová sídliště a sociální problémy, v očích architektů a projektantů představoval na konci 50. let unikátní příležitost, jak postavit ideální město.

Most Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Že Most stojí na obrovských zásobách hnědého uhlí, se vědělo už od konce 19. století. To souviselo i s neochotou vedení města investovat do jeho rozvoje a oprav dávno předtím, než se ho vláda rozhodla obětovat.

Starý Most byl navíc převážně německý a na konci druhé světové války byla většina jeho původních obyvatel odsunuta. Na jejich místo přišli z vnitrozemí Češi, kteří neměli zájem rozpadající se město bránit.

„Verdikt“, který Most definitivně odsuzoval k zániku, sice padl 26. března 1964, o osudu starého města ale bylo rozhodnuto dříve. Dokazuje to především architektonická soutěž na centrum nového Mostu z roku 1959, kterou vyhrál tehdy jednatřicetiletý Václav Krejčí.

Barokní pískovcové plastiky od Jana Brokoffa před magistrátem v Mostě | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„To byla zajímavá doba v dějinách architektury, zejména tedy v socialistických zemích, protože krátce před tím skončila krátká éra tzv. sorely neboli socialistického realismu v architektuře. Československo a další státy východního bloku se svým způsobem vracely k funkcionalismu a otevíraly se kontaktu se západoevropskou architekturou,“ přiblížil pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz historik a autor knihy Most do budoucnosti Matěj Spurný.

Krejčí, který v té době vedl ateliér o asi padesáti lidech, tak dostal neobvyklou příležitost navrhnout kompletní centrum nově vznikajícího města. Most, vzhledem k tomu, že byl dostavený až v roce 1987, ho pak provázel celým profesním životem.

„Každý rok se názor na stavbu měst vyvíjí a jejich centra mají jednu důležitou úlohu – ukazují, jaká byla doba,“ ohlíží se Krejčí pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz za svým dílem. 

Celý rozhovor s architektem Václavem Krejčím vyjde v úterý 26. března.

Kateřina Gruntová, René Volfík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme