Exkluzivní průzkum:
česká a evropská identita jsou pro mladé stejně důležité. Nejsou ale pouze Euronadšenci

Celý život prožili v nekomunistickém Česku a větší část mají odžitou už po přistoupení do Evropské unie. Jako „demokratickou generaci EU“ můžeme označovat Čechy do 29 let. V mnohém se od zbytku společnosti liší, pozornost jim proto věnuje i průzkum Rozděleni Evropou, který pro Český rozhlas zpracoval analytický ústav STEM. „Pro mladé lidi je složitější se vůči Unii vymezit. Je to pro ně něco, co přímo žijí,“ popisuje sociolog Martin Kratochvíl.

Praha 9. dubna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česko jako součást Evropské unie je pro mladou generaci norma. Představuje pro ně přirozenou součást jejich života. Česká republika existující mimo západní struktury je pro ně věc spíš historického nebo učebnicového charakteru.

Jinak než jako členové EU se prakticky nevnímají a ani nad touto možností příliš nepřemýšlí. Zároveň toto nazírání vede k tomu, že by stav méně rádi měnili než třeba jiné věkové skupiny, které mají ve svém životě srovnání.

Vůči Unii jsou tedy mladí smířlivější na rozdíl od většinové společnosti. Lidé ve věku 18 až 29 let jsou více proevropští, potvrzují data STEM.

Méně odpůrců, více vlažných

Unikátní průzkum Rozděleni Evropou odhalil, že česká společnost se v náhledu na EU člení do šesti skupin – Euronadšenci, Příznivci, Vlažní příznivci, Nejistí, Odpůrci a Skalní odpůrci. Sociologové podle stejného klíče identifikovali i mladou generaci.

„V celé veřejnosti máme dvě pětiny proevropsky orientovaných lidí. U mladých jsou to už tři pětiny, tedy výrazná většina – skoro 60 procent,“ popisuje data jeden z autorů průzkumu Martin Kratochvíl.

Výsledkem však je, že nevzrostla nejvíce proevropská skupina. Euronadšenců je přibližně stejně u mladých jako u celkové veřejnosti. Nejvíce narostla skupina Vlažných příznivců, která představuje zhruba třetinu v mladé generaci. A menší zastoupení mají protiunijní skupiny Odpůrců a Skalních odpůrců.

Sociolog Kratochvíl tak zpětně přemýšlí: „Kdybychom konstruovali segmentaci právě na podskupině mladých, zřejmě bychom nedospěli k tomu, že je třeba odlišit ještě skupinu Skalních odpůrců. Protože je velmi malá a příliš se neliší v postoji od zbylých Odpůrců. Rozdíly nejsou tak intenzivní jako u celé společnosti, nechali bychom pravděpodobně tyto dvě skupiny jako jednu.“

Výhody a nevýhody

Mladá generace si je vědoma výhod a neopomíjí ani nevýhody, které Česku z členství v EU vyplývají. Nicméně s ohledem na jejich charakteristický proevropský postoj klady převáží zápory.

Mezi nejčastěji skloňované výhody patří cestování po Evropě bez bariér, možnost studovat a následně pracovat v zahraničí. Dalším důležitým aspektem je pro ně záruka mírového soužití a mezinárodní bezpečnost. Cení si také jednotného trhu, možnosti čerpání evropských dotací nebo nulového roamingu.

„Celková zkušenost, tedy něco, co měli možnost vstřebat během svého dospívání, zesílená speciálně o to, že mohou čerpat cestovní výhody, zažít jinou kulturu, jiný jazyk, jinou zemi – to tu skupinu navíc ještě odlišuje od všech starších,“ poukazuje analytik Kratochvíl.

Nevýhody jsou symbolického charakteru – nejvíce se mladí obávají tlaku na přijetí společné evropské měny. Kladný postoj ke koruně tedy sdílí česká společnost téměř nehledě na věk.

„Navíc: postupně je víc a víc možností, jak se oprostit od nutnosti měnu měnit, jako je platba kartou nebo transfery přes některé bankovní služby. V tu chvíli je skoro jedno, jakou měnu mám, přestože někde mi peníze tečou na kurzových převodech,“ připomíná sociolog současný stav.

Otázka bezpečnosti je vyzdvihovaná nejen jako pozitivní přínos EU, ale také jako negativum, a to konkrétně z pohledu ilegální migrace. Mezi zmiňovanými důležitými body je i zelená politika.

„Víme, že pro mladou generaci je zelené téma důležitější než pro všechny lidi ve starším věku nebo pro celou společnost, ale pokud by tlak byl příliš velký, evidentně ani mladí by s tím nebyli spokojeni,“ predikuje Kratochvíl.

Podstatný vliv na to má probíhající veřejná debata, která se nese ve velmi zjitřené atmosféře. „V otázce zelené transformace vidíme, že hraje prim sociální znejistění a obava z toho, jak sociálně citlivá, nebo necitlivá transformace vůči společnosti bude,“ podotýká sociolog STEM.

EU běžná součást identity

Mladí jsou převážně spokojení s českým členstvím v EU. Zatímco celá společnost je spokojená ze 45 procent, dvě třetiny mladé generace hodnotí členství pozitivně, byť protiunijně naladěné skupiny u mladých to tak nevnímají. V celkovém obraze u mladých představuje nespokojených s členstvím v EU 34 procent z nich.

Pocit evropanství je u mladé generace dominantní. „Dospělá populace“ řadí svou hrdost posloupně: cítí se být především Čechy, pak Evropany a s větším odstupem jako občané EU.

U mladých ale tato posloupnost neplatí. Jsou výrazně více hrdí na své evropanství. Podle Kratochvíla to ukazuje na tento fakt: „Pro nejmladší skupinu je život v České republice stejně běžnou součástí identity jako život v Evropské unii.“

Deklarace toho, jestli se mladí cítí jako čeští občané, nebo občané EU, je prakticky totožná. Jako hrdý Čech se identifikuje 69 procent z nich, hrdou součástí EU se cítí být 67 procent, a vůbec nejsilnější podporu má pocit evropanství – ten je 84procentní a převyšuje o deset procent i lokální patriotismus.

„Když mám pocit, že k Evropské unii náležím podobně jako k České republice, tak mi to může podpořit pocit, že můj hlas je patřičný a platný. Z pocitu sounáležitosti může pramenit pocit participace, pocit toho, že jsme schopni se podílet, že máme možnost své slovo vyřknout,“ zdůrazňuje sociolog.

Praktická neznalost

Sounáležitost s EU u mladé generace pramení ze zkušenosti. Neznamená to, že by o EU věděli výrazně víc. Blýsknou se pouze v otázkách školního charakteru, tedy třeba kdy Česko přistoupilo k Unii. Ve většině ostatních záležitostí, které se soustředí na procesní fungování, si lépe vede celková společnost.

Zvlášť patrné je to u znalosti reprezentativního zastoupení v Evropské komisi. „V celé veřejnosti řekne 50 procent lidí správně, že máme zastoupení v Komisi, kdežto u mladých je to jen zhruba třetina,“ poukazuje Kratochvíl.

Znalost EU si můžete vyzkoušet i vy v kalkulačce, kterou připravil web iROZHLAS.cz zde.

„Ta instituce pro ně může být méně uchopitelná, méně se o ní ví. Myslím si, že tady je hlavní vliv přenosu informací z evropské úrovně na českou,“ vysvětluje analytik.

Propojení, které mladí s EU cítí, má však své limity, nelze si to představovat tak, že by se za Unii v každém případě prali a obhajovali veškeré její postoje.

Referendum: ne

Mladí ale prakticky vůbec nepřemýšlí nad tím, že by nebylo Česko součástí EU, je to pro ně absolutní přirozenost, jejíž případné narušení si ve většině nedokážou představit. Byť stále je mezi nimi protiunijně naladěná odpůrcovská část, kterou tvoří 20 procent.

Ani obecně v české společnosti, a už vůbec ne mezi mladými nepřevažuje poptávka po konání referenda o vystoupení z EU. V případě mladých nedosahuje ani čtvrtiny, podporu nachází výhradně u odpůrcovských skupin.

Pokud by Česko přece jen přistoupilo ke konání referenda, drtivá většina mladých by volila možnost setrvání, konkrétně 76 procent.

Tento jednoznačný postoj nicméně nemusí zůstat neměnný, upozorňuje sociolog. Změnit by to mohla nějaká krize, která by v příštích letech zasáhla Evropskou unii.

„Výchozí pozice je velice silná. Na tuto generaci bude případná krize muset zapůsobit velmi intenzivně, aby podporu setrvání v EU oslabila,“ poznamenává pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Kratochvíl.

Pro mladší generaci tak má větší hodnotu setrvat v EU, než aby Česká republika zůstala jako stát osamocena. „Kdybychom vystoupili, tak pro mladé to může znamenat spíš ztrátu moci nebo síly se s nějakým problémem vyrovnat,“ dodává sociolog STEM.

Nicméně tento kladný vztah k Unii jako takové se nepřenáší do ochoty přijmout společnou měnu. V této věci sdílí „společný příběh“ mladá generace spolu s většinovou společností. Česká koruna pro ně představuje hodnotu, kterou by si rádi zachovali.

Celková podpora přijetí eura v Česku je u obyvatel 20procentní. Mladí ho sice chtějí o něco více, ale liší se jen šesti procenty.

Budoucnost?

Vstup do eurozóny by pro Česko představoval větší provázanost a hlubší integraci unijních struktur. Mezi mladými je 55 procent, kteří by podpořili další integraci. Ta ale může mít více podob.

Ve veřejné debatě se v poslední době skloňují možné reformy fungování EU. Podle generace mladých Čechů by měla Unie vystupovat navenek jednotněji. Tento názor zastává zhruba 60 procent z nich.

Více nerozhodní jsou ale pak v otázce, zda by se měl změnit způsob hlasování, a namísto zachování práva veta (které platí už jen v některých politikách) by se hledala shoda prostřednictvím kvalifikované většiny.

Češi jsou tak rozpolceni, jestli je výhodnější čekat na jednomyslnost, která se čas od času nachází složitě, anebo by bylo výhodnější někoho přehlasovat a tím učinit jednání rychlejší a méně těžkopádné.

Představa mladých Čechů o budoucím směřování EU má několik stěžejních bodů: vnitřní i vnější bezpečnost, a to také z hlediska digitální bezpečnosti nebo ochrany před hybridními hrozbami.

„Podle mladých je ‚ideální‘ budoucí Evropská unie navenek sebevědomější, uvnitř je bezpečná a je agilnější. Není nutně tak těžkopádná, vnitřní procesy fungují rychleji, hladčeji. Stejně jako celá veřejnost pak i mladí od EU žádají především bezpečný rámec pro vlastní rozvoj,“ uzavírá Kratochvíl.

Anna Urbanová a Petr Kočí

Související témata: Rozděleni Evropou, Evropská unie, Česko, mladí, generace, STEM, Česká republika, průzkum, průzkum ČRo, Datová žurnalistika