Unikátní výzkum:
vztah k Evropské unii dělí českou společnost do šesti skupin.
Zjistěte, do které patříte

Češi na Evropskou unii nahlíží především podle kritéria, jak se jim díky nebo kvůli ní vede. Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Odlišuje je důvěra, kterou vkládají v instituce, míra kritičnosti i představy o budoucí spolupráci ve společném evropském projektu. V online kalkulačce si můžete vyzkoušet, do které skupiny model zařadí vás.

Praha 26. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Obstálo Česko v porevolučním snažení?

Tuto otázku si kladou Češi ještě předtím, než se začnou zamýšlet nad tím, jaký vztah mají k EU. „Evropská unie se stala symbolem úspěchu České republiky v globalizačním, modernizačním procesu,“ objasňuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál výsledky průzkumu Martin Kratochvíl, sociolog analytického ústavu STEM.

Prounijní část společnosti má za to, že se pro ni události po roce 1989 vyvíjely převážně pozitivně, případně že negativa jsou vyvážena pozitivy. Podařilo se jí vybudovat zázemí pro rodinu, dokáže čerpat výhody plynoucí ze členství v EU, zejména využívá možnosti cestovat bez kontrol a volného přeshraničního pohybu zboží. S nadějí často hledí i do budoucnosti.

Protiunijně naladěná část společnosti může dávat EU za vinu část svého či společného neúspěchu. „Nevidí pro sebe tolik možností do budoucna, mohou se cítit zrazeni nebo opuštěni. Některé změny jim přijdou absurdní,“ podotýká sociolog Kratochvíl. Výhody, které členství v EU přináší, jsou pro ně abstraktnější, mají také omezené možnosti tyto výhody čerpat. Podstatná část z nich vnímá české členství v Unii spíše jako přítěž.

Na pomezí těchto dominantních částí je jedna pětina Čechů, kterou definuje především slabý zájem o veřejné dění obecně. Tento nízký zájem se týká rovněž Evropské unie, společné evropské politiky i českého členství v Unii. Soustředí se především na svůj vlastní život a v klíčových otázkách obvykle přejímají názory většiny společnosti.

Přečtěte si o jednotlivých skupinách:

• Euronadšenci
• Příznivci
• Vlažní příznivci
• Nejistí
• Odpůrci
• Skalní odpůrci

Češi jsou rozděleni Evropou na šest skupin zhruba od roku 2018, vyplývá z pozorování sociologů STEM. Dynamika napříč skupinami je pouze mírná, k zásadním přelivům nedochází. V poslední době jsou však pozorovatelné pohyby v protiunijní části, kde narůstá podíl Skalních odpůrců.

„Hlavním momentem, který k této změně vede, je především domácí vývoj. Ale samozřejmě to souvisí i s tím, nakolik ten domněle špatný nebo fakticky špatný domácí vývoj připisují na vrub Evropské unii. A to se právě v těch posledních letech významně děje,“ odkazuje se na data z výzkumu Kratochvíl.

Euronadšenci (9 %)

• Skupina – často až nekriticky – nakloněná EU.
• Ohledně současného stavu politiky jsou spíše optimističtí.
• Udržují si přehled o domácí i zahraniční politice, o EU jsou nadprůměrně informovaní.
• Jsou hrdí na své evropanství, EU by podle nich měla mít větší pravomoci.
• O něco málo častěji jde o muže. Euronadšenci jsou nejčastěji lidé do 44 let, majetnější a je mezi nimi největší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. Nejvíce žijí ve velkých městech.
• Více si o této skupině můžete přečíst ZDE.

Příznivci (11 %)

• EU jsou naklonění, ale k jejímu fungování mají výhrady, jsou roztříštěnější v tom, čím by se měla Unie zabývat, a čím už ne.
• Slaběji oceňují přínosy našeho členství v EU, ale mají k ní stabilní, pozitivní postoj.
• Očekávání do značné míry sdílejí s Euronadšenci, méně se ale domnívají, že je EU dokáže naplnit.
• Mají menší důvěru k domácím institucím a politikům, i když se stále jedná o obecně vysokou podporu.
• Jde většinou o lidi mezi 18 a 29 lety s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním a řadí se nejčastěji ke střední příjmové vrstvě. Je mezi nimi nadprůměrný podíl studentů.
• Více si o této skupině můžete přečíst ZDE.

Vlažní příznivci (21 %)

• K EU mají sympatie, ale jsou pasivní, nemají konkrétní představu.
• O fungování EU moc neví, vystupovat z ní nechtějí, ale jejich názor není příliš pevný.
• Aby na EU pocítili hrdost nebo se jí zastali, musí v nich něco vzbudit silnou emoci či zájem.
• Nejčastěji jde o lidi mezi 30 a 59 lety ze střední a nižší střední vrstvy.
• Ve skupině dominuje vysokoškolské a středoškolské vzdělání s maturitou.
• Více si o této skupině můžete přečíst ZDE.

Nejistí (21 %)

• Tzv. jazýček na vahách uvažování o EU. Nejde o vyložené odpůrce, ale EU také nejsou přímo nakloněni.
• O dění v EU se příliš nezajímají, v životě si přejí hlavně stabilitu a zajištění jistot a bezpečnosti.
• V případě referenda o vystoupení z EU by většina, byť vlažně, hlasovala spíše pro setrvání.
• Jsou většinou starší 45 let, častěji jde o ženy. Nejčastěji jsou vyučení bez maturity nebo mají středoškolské vzdělání s maturitou. Pracují převážně v dělnických profesích.
• Inflace a zdražování na ně značně dolehly, mohli se dostat až do situace, kdy je pro ně složité vyjít s penězi.
• Více si o této skupině můžete přečíst ZDE.

Odpůrci (24 %)

• Jsou převážně negativně naladění vůči EU, ale také vůči domácí politice a vládě.
• Často jsou zklamaní polistopadovým vývojem a současnou politickou situací. Jsou dlouhodobě nespokojení s tím, jak některé věci v Česku fungují. 
• Krizi posledních dvou let silně pocítili, část z nich to dovedlo do finančních potíží. Obecně je pro ně obtížnější vypořádat se s finančními krizemi.
• Mírně častěji jde o starší ročníky, sami se považují převážně za průměrně či špatně zajištěné. O něco častěji mají základní nebo středoškolské vzdělání bez maturity.
• Podstatná část z nich je již v důchodu, pokud pracují, je to nejčastěji v dělnických profesích. Výrazně častěji žijí na vesnicích a v menších městech.
• Více si o této skupině můžete přečíst ZDE.

Skalní odpůrci (14 %)

• Ve svém přesvědčení jsou utvrzení. Odpor vůči EU jsou snáze ochotni aktivně projevit. Proti EU se mohou vyjadřovat v internetových diskusích, v rozhovorech s rodinou či přáteli a ze všech skupin mají největší ochotu zúčastnit se veřejných protestů proti EU.
• Dlouhodobě bývají zatížení materiálními problémy, jsou zklamaní z vývoje země a mají jen slabou víru v to, že budoucnost jim přinese něco dobrého.
• O EU i o dění v České republice nemá většina z nich moc relevantních informací, sami od sebe je příliš nevyhledávají.
• Skalní odpůrci jsou převážně starší 45 let, mladých je mezi nimi málo. Nejčastěji jde o vyučené lidi, špatně zajištěné, velká část má nebo očekává finanční problémy.
• Především jde o dělnické profese a důchodce, často to jsou nevoliči.
• Více si o této skupině můžete přečíst ZDE.

Pozn. red.: Skupina Skalních odpůrců je tímto postojem definována, takže vždy bude vykazovat plnou nespokojenost s polistopadovým vývojem.

Anna Urbanová, Petr Kočí a jgr

Související témata: Rozděleni Evropou, Evropská unie, Česko, Česká republika, STEM, průzkum, průzkum ČRo