Bonusové volno se týká hasičů, policistů i některých zdravotníků, vysvětluje náměstek Hůrka

Vyhlášené dvoudenní volno pro státní zaměstnance provází od pátku chaos. Nejdřív vyšlo najevo, že bonus nedostanou učitelé, pak ho úřednice Zuzana Brücknerová omezila jen na úředníky. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale v neděli mluvil jinak. Jak to tedy bude? „Jde o zaměstnance státní správy, úředníky správních úřadů, policisty, hasiče, armádu, vězeňskou službu a fakultní nemocnice,“ uvádí pro iROZHLAS.cz náměstek ministra vnitra Petr Hůrka.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Hůrka se stal náměstkem na ministerstvu vnitra.

Petr Hůrka, náměstek pro státní službu na ministerstvu vnitra | Foto: UZO

Vláda v pátek vyhlásila dva dny volna pro státní zaměstnance, od té doby se ale kolem toho vyrojila řada nejasností. Můžete říct, kterých lidí se benefit týká?
Týká se to zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je Česká republika. To jsou v první řadě zaměstnanci ve státní službě. Pak se to týká zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru ke státu, což jsou ústřední správní úřady. Také tam spadá policie, hasičské služby a záchranné služby. Týká se to také Armády České republiky a určitého okruhu právnických osob, které zřizuje stát. Těch by se to týkalo také, ale podle mě to jsou asi stovky zaměstnanců.

Dva dny očkovacího volna získají jen úředníci. ‚Jinak to ani nejde,‘ říká koordinátorka státní služby

Číst článek

Jak to bude se zdravotníky?
Tam se volno vztahuje jen na zaměstnance fakultních nemocnic.

Premiér Babiš v neděli mluvil o tom, že to budou „všichni policisté, vojáci, hasiči a samozřejmě zdravotníci“.
Většina zdravotnických zařízení je zřizována samosprávnými celky. Tam může jít pouze o doporučení. Takže jde jen o zaměstnance nemocnic, které zřizuje ministerstvo zdravotnictví.

‚Chaos v tom nebyl‘

Od koho jste dostal pokyn k vytvoření usnesení o dvou volných dnech? Koordinátorka státní služby Zuzana Brücknerová řekla v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, že ho dostala od vás. Od koho jste ho dostal vy?
To je podle mě interní informace, ale dobře. Jednalo se o dva materiály. Jeden se měl týkat kolektivní dohody vyššího stupně. Ten jsme měli zpracovat my a dostali jsme ho de facto v tomto směru. Ten druhý bylo usnesení pro vládu, takže jsem pokyn dostal z úřadu vlády.

Proč byl okolo celé věci takový chaos? Nejdřív se informovalo o tom, že se volno bude týkat například i učitelů. Pak se to postupně dementovalo.
Myslím, že v tom žádný chaos nebyl. Od začátku se mluvilo o tom, že to mají být dva dny volna ve smyslu motivace a benefitů pro zaměstnance. Indispoziční volna ale znají jen kolektivní smlouvy. Ve veřejné sféře je to kolektivní dohoda vyššího stupně a u ostatních zaměstnanců jsou to kolektivní smlouvy samotné. To znamená, že se stát rozhodl jít do toho z pozice zaměstnavatele. Tím pokryl jen zaměstnance, které přímo zaměstnává. V tu chvíli bylo jasné, že se pojedou dvě linie.

Ústřední správní úřady

  • Český statistický úřad
  • Český úřad zeměměřický a katastrální
  • Český báňský úřad
  • Úřad průmyslového vlastnictví
  • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
  • Správa státních hmotných rezerv
  • Státní úřad pro jadernou bezpečnost
  • Národní bezpečnostní úřad
  • Energetický regulační úřad
  • Úřad vlády České republiky
  • Český telekomunikační úřad
  • Úřad pro ochranu osobních údajů
  • Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
  • Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
  • Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
  • Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
  • Národní sportovní agentura

Jaké?
Jedna linie bude taková, že volno bude pro státní zaměstnance ve státní službě. To je asi 70 tisíc lidí, kteří dělají správní činnosti. Ti mají kolektivní dohodu vyššího stupně vždycky sjednanou na dva až tři roky a do ní se to právě dalo. Vláda požádala premiéra Babiše, aby s odbory vyjednal dodatek kolektivní smlouvy, kam založil dva dny.

Aby se to podařilo rozšířit i na další zaměstnance, kteří nejsou ve státní službě, přijala vláda druhé usnesení. Tím uložila ministrům a vedoucím ústředních úřadů, aby volno zajistili i pro své zaměstnance, kteří jsou také zaměstnanci státu, ale nejsou ve státní službě. Okruh lidí by se měl rozšířit o další zaměstnance – maximum těch, které stát zaměstnává. Kromě toho vláda doporučila dvoudenní volno i samosprávním celkům. To nejsou jen zaměstnanci úřadů, ale zejména příspěvkových organizací, kam patří i školy.

Jak tedy vznikly nejasnosti ohledně toho, na koho se volno vztahuje?
Mohlo to vzniknout třeba tak, že se čekalo, že se volno schválí formou právního předpisu. Kdyby se schválil, tak by to bylo pro všechny automaticky vykonatelné.

Proč se touto cestou nešlo?
Protože by přijetí zákona byla dlouhodobá otázka a jednak nařízení volna třeba samosprávním celkům nebo podnikatelské sféře je jistý závazek. To očkování není překážka v práci, ale jde tam spíše o benefitní roli volna jako motivace. Zvolila se jemnější cesta, aby to nezasáhlo zaměstnance, ale případy, kdy je stát zaměstnavatel.

Úředníci od pátku

Mluvil jste o tom, že se benefit postupně rozšiřuje. Třeba premiér Andrej Babiš v pátek na tiskové konferenci prohlásil, že „všichni státní zaměstnanci, zaměstnanci ve státní službě u firem a institucí, které jsou pod státem“ mají do konce roku nárok na dva dny volna. To v té době platilo?
Bylo to myšlené tak, že nárok na dva dny volna májí státní zaměstnanci. Nemají ho zaměstnanci samospráv, nebo zaměstnanci v soukromé sféře.

Tomu rozumím. Vy jste ale řekl, že například s Českým statistickým úřadem se celá věc v pátek ještě řešila.
V pátek na jednání vlády bylo uloženo čelním představitelům, aby to zajistili. To může být velmi rychlé. Někde je to vydání vnitřního předpisu, v jiných případech kolektivní vyjednávání.

Je už teď jasné, že benefit dostanou i hasiči či policisté, přestože to ještě není dořešené?
Ano, byl to úkol daný ministrům. U těchto konkrétních to má zajistit ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Brücknerová totiž pro iROZHLAS.cz řekla, že se volno týká jen úředníků – lidí v kancelářích.
Kolektivní dohoda vyššího stupně se opravdu týká pouze úřadů. Pro tyto zaměstnance to tedy bylo účinné od pátečních 8.00. To znamená, že jako úředník bych o volno mohl požádat už v pátek odpoledne.

U ostatních to ale ještě neplatí?
Je možné, že tam bude ještě nějaké hodiny nebo dny bude trvat, než o to budou moci tito zaměstnanci požádat. Ale vzhledem k tomu, že to nemá žádnou vazbu na očkování, tak asi nikomu nic neuteče.

Dá se tedy říct, kolika lidí se volno nakonec bude týkat? Paní Brücknerová mluvila o 78 tisících zaměstnanců ve služebním poměru.
Celkem se to týká necelých 188 tisíc zaměstnanců státní správy, úředních správních úřadů, policie, hasičského sboru, armády a vězeňské služby. Ještě k tomu přibydou zaměstnanci fakultních nemocnic, jejich počet mi ale ministerstvo zdravotnictví zatím nedodalo.

Ekonomická data jsme nedostali

Podle ekonoma Lukáše Kovandy volno připraví českou ekonomiku o 21,4 miliardy korun. Jaké materiály a informace jste dostali před tím, než jste to usnesení vytvořili?
Velmi se podivuji nad tím, jak se tahle věc dá takhle spočítat.

Učitelé za očkování dva dny volna nezískají. Ve školství se opatření týká pouze inspektorů

Číst článek

Nějaký dopad to ale mít bude. Vy jste k tomu žádnou prognózu nedostali?
Berme to tak, že je to otázka kolektivního vyjednávání. Otázka dohody mezi odbory a vládou. V úřadech to povede k tomu, že zaměstnanci nebudou dva dny pracovat. Opravdu ale nedokážu říct, jak se to dá přesně vyčíslit.

Zajímá mě možná obecně, zda jste k tomu nějaká data dostali. Třeba i ohledně proočkovanosti státních zaměstnanců.
Vycházeli jsme z obecných dat. Ale data ekonomického charakteru o tom, jaké dopady to může mít, jsme nedostali.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme