Index Femina: Česko je podle výzkumu v emancipaci žen v půli cesty, získalo 53 ze 100 bodů
Česká společnost je v emancipaci žen zhruba na půli cesty. V hodnocení postojů k práci, péči o domácnost, rovnému odměňování a k dalším oblastem získala v průměru 53 bodů ze 100. Index Femina je výsledkem výzkumu o českých ženách, který provedl institut Solvo. Loni v červenci odpovídala tisícovka lidí. Na pátek připadá Mezinárodní den žen.
Index Femina hodnotí postoje v různých oblastech, týkají se postavení na trhu práce, obsazení vedoucích pozic či rozdělení rolí v domácnosti a péče o děti. Vychází z odpovědí na 57 otázek.
Napsala knihu Žiju bez dětí. ‚Ne všechny máme být matky. Žádná toho nelituje,‘ říká moderátorka
Číst článek
Nulový zisk bodů znamená naprosto konzervativní a tradiční pojetí a 100 bodů naopak plně emancipovanou a moderní roli. Průměrný index v Česku dosáhl 53 bodů. Ženy získaly 56 bodů a muži 48 bodů.
„Existuje pět procent žen, které dosáhnou více než 76 bodů. V případě mužů jsou to naprosté výjimky, tedy asi 0,5 procenta,“ uvedli autoři. Podle nich jsou oba krajní názory výjimečné. Víc než 80 bodů má procento lidí.
Postoj k emancipaci ovlivňuje věk a vzdělání. Víc ji chtějí mladé ženy s vysokou školou či maturitou. Nejvyšší podpora je mezi studentkami. Výrazně emancipovanější pohled na svět mají také ženy na vysokých postech či podnikatelky. Mezi mladými muži je sice méně tvrdých konzervativců, ale silná je skupina „light konzervativců“, uvedli autoři.
K feminismu se hlásí celkem 17 procent lidí. „U mladé generace najdeme osm procent odhodlaných feministek a feministů, to je dvojnásobek oproti průměrné populaci a čtyřnásobek proti generaci jejich rodičů,“ píšou autoři průzkumu. Podle tří čtvrtin mužů a víc než poloviny žen má feminismus v sobě určitou agresivitu. Roli ve vnímání hraje výchova, zvyky i životní zkušenost, ale také míra a kvalita informací o feminismu, které se k lidem dostaly.
Víc než třetina mužů a téměř čtvrtina žen si myslí, že je správné automaticky od žen očekávat plnění tradiční role. Muži to zdůvodnili tím, že to tak cítí, je to přirozené, je to zvyk a tradice a že ženy jsou vnímavější k potřebám domácnosti a nepřejí si pracovat. Podle žen k důvodům patří také to, že muž je živitel rodiny a žena je pečlivější a důslednější ve výchově.
Naše společnost je zatížená stereotypy. Proto je pro některé ženy těžší se prosadit, říká moderátorka
Číst článek
Polovina dotázaných si myslí, že za žehlení, vaření, uklízení a praní má být zodpovědná spíš žena. Mezi lidmi nad 60 let jsou o tom přesvědčeny tři pětiny, v nejmladší generaci dvě pětiny. Podle tří čtvrtin dotázaných má muž mít na starosti drobné opravy v domácnosti a údržbu auta. Mezi nejmladšími si to myslí dvě třetiny odpovídajících, mezi nejstaršími 90 procent.
Pro dvě třetiny lidí je neobvyklé, když se matka půlročního dítěte vrací do práce či když má žena v armádě vysokou hodnost. Polovina lidí si myslí, že neobvyklé je, když je muž na rodičovské či lidé pracují v profesi tradiční pro druhé pohlaví - třeba elektrikářka či muž jako zdravotní sestra. Pro víc než dvě pětiny žen a třetinu mužů by byla neobvyklá žena v prezidentské či premiérské funkci. Pětina lidí vnímá jako neobvyklé, když muž doma vaří.
Institut Solvo se zaměřuje na ekonomické postavení žen, kvalitu dětství či na umělou inteligenci. Cílem je využití potenciálu lidí a odstranění bariér, které tomu brání.
