Spánek se nedá nahradit, dopady jeho deficitu je však možné zmírnit cvičením, vyplývá z nové studie

Stejně jako jídlo, pití nebo dýchání patří mezi základní biologické potřeby člověka. A přes to ho až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek. Řeč je o spánku. Čas strávený v posteli se nedá nahradit, ale podle nové vědecké studie existují triky, jak dopady spánkového deficitu zmírnit.

Portsmouth/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spánek (ilustrační foto)

Vědci uvedli, že kognitivní výkon se u lidí po dvaceti minutách cvičení zlepšil bez ohledu na to, jak dobře se vyspali (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Když člověk cítí, že by měl ještě spát, ale nemůžete, má si podle vědců zacvičit. Pouhých dvacet minut cvičení totiž dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci. Vyplývá to z britské studie publikované ve vědeckém časopise Fyziologie a chování (Physiology and Behavior).

Vědci z Portsmouthské univerzity ve studii uvedli, že kognitivní výkon se u lidí po dvaceti minutách cvičení zlepšil bez ohledu na to, jak dobře se vyspali. Zjednodušeně řečeno jim to lépe myslelo, a to i když nespali tak dobře.

Změna času není přirozená. Přechod na letní čas bolí naši psychiku víc, shodují se psycholog a neuroložka

Číst článek

Už dlouho je známo, že na výkonnost lidského mozku má sport pozitivní vliv. Nemusí jít o hodiny strávené v tělocvičně, stačí se během práce protáhnout nebo si třeba zacvičit jógu.

Tato studie ale podle vědců poprvé naznačuje, že sport zlepšuje fungování našeho mozku i poté, co jsme se nevyspali úplně dobře. Podle autora studie, fyziologa Joea Costella, to potvrzuje, že pohyb je lék pro tělo i mozek.

Vědci provedli dva experimenty, každý s dvanácti účastníky. V prvním se zaměřili na dopad menšího spánkového nedostatku na kognitivní výkonnost člověka. Tito lidé spali pouze pět hodin denně po dobu tří dnů a každé ráno dostali sedm úkolů. Měli je plnit v klidu a pak při jízdě na kole.

Výsledky byly rozporuplné, podle vědců zřejmě proto, že někteří lidé jsou odolnější vůči nedostatku spánku. Bez ohledu na to se ale u všech výkon zlepšil po jízdě na kole.

Druhý experiment se týkal lidí s úplnou spánkovou deprivací a hypoxií, což je nedostatek kyslíku. Při tomto pokusu lidé celou noc nespali a pak je vědci v univerzitních laboratořích poslali do místnosti s nízkým obsahem kyslíku.

Modré světlo narušuje biorytmy. Večer je lepší svítit žlutě zabarvenou LED žárovkou, doporučuje fyzik

Číst článek

Navzdory ztíženým podmínkám se i jejich výkon zlepšilo cvičení. Účastníci obou experimentů jezdili dvacet minut na kole a obě skupiny se poté dokázali lépe soustředit.

Pohyb, ať už je to právě jízda na kole nebo třeba běh, podle vědců usnadňuje změny množství hormonů, které regulují činnost mozku. Vliv mají samozřejmě taky další faktory, například průtok krve mozkem, vzrušení nebo motivace.

Kolik hodin spát?

Odhaduje se, že pro dospělého člověka je ideálních sedm až devět hodin spánku denně. Podle posledních výzkumů ale až 40 procent světové populace spí méně.

Dostatek spánku je přitom důležitý pro zdravý životní styl. Z krátkodobého hlediska může nedostatek spánku negativně ovlivnit naši pozornost, úsudek nebo emoce.

Chronický, tedy dlouhodobý nedostatek spánku má vážnější dopady. Může totiž způsobit kardiovaskulární onemocnění, obezitu, neurodegenerativní poruchy, například roztroušenou sklerózu, Alzheimerovu chorobu nebo Parkinsonovu nemoc, nebo depresi.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme