Stále více lidí vyhledává kvůli potížím spánkové laboratoře. Na vyšetření často čekají až půl roku
Ideální čas, který byl člověk strávit v posteli, aby se cítil osvěžený a nabitý novou energií, je sedm až osm hodin spánku. Nedostatkem nebo poruchami spánku ale v Česku trpí podle lékařů stále víc lidí. Třeba v Plzni čekají lidé na vyšetření ve spánkových laboratořích až půl roku.
„Mám problémy se spánkem už asi pět let. Začaly se projevovat tak, že jsem byl unavený a pořád jsem chtěl spát. Spal jsem až 18 hodin denně a špatně jsem dýchal,“ líčí své potíže pan Jaroslav.
Výhody spaní na boku, úskalí ležení na zádech a vrásky z polštáře. Jaká je nejlepší poloha pro spánek?
Číst článek
„Navštívil jsem doktorku, dostal jsem přístroj a najednou jsem spal 8 nebo 6 hodin denně. Bylo to zázračné a hlavně jsem mohl do práce,“ dodává.
Podle zástupců plzeňské fakultní nemocnice je zájem o spánkovou poradnu velký. Měsíčně projde ambulancí 350 až 400 pacientů a zhruba sto lidí zůstane v nemocnici přes noc na monitorování. Počet pacientů stoupá a přibývá mladších lidí.
Nejčastější pacient
„Čekací doba se přibližně pohybuje kolem pěti až šesti měsíců a rozhodně se nekrátí. Spíš se mírně prodlužuje,“ říká vedoucí lékařka spánkové laboratoře ve Fakultní nemocnici v Plzni Krista Plicková.
„Nejčastější pacient je muž středního věku, zhruba po padesátce a mnohdy obézní. Nejvíce diagnostikujeme zástavy dechu ve spánku a spánkovou apnoi. Oni se nevyspí kvalitním spánkem, jsou buzeni těmi zástavami, a proto jsou během dne nadměrně spaví, doplňuje.
„Zájem stoupl v návaznosti na covidovou pandemii, protože to bylo jedno z komplikujících onemocnění COVIDu-19,“ potvrzuje nárůst počtu pacientů lékařka ve spánkové laboratoři EUC kliniky v Plzni a předsedkyně České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, Jana Vyskočilová.
Možnosti léčby
Základní vyšetření se dělá buď na lůžku, nebo v ambulanci.
Spánkové společnosti jsou jednotně pro zimní čas, který je pro nás normální, říká neuroložka
Číst článek
„Pacient si v ambulanci zapůjčuje domů jednodušší diagnostický přístroj. Vyspí se s ním jednu až několik nocí a přístroj vrací zpátky do spánkové laboratoře. Na lůžkách probíhá vyšetření většinou podrobnějším přístrojem včetně monitorace spánku,“ vysvětluje lékařka.
„Lehká spánková apnoe patří do kompetence lékaře na oddělení ORL, který vyšetří a zjistí, jestli jde udělat nějaký zákrok. Další z možností jsou tzv. aparátky, které předsunují dolní čelist a tím vlastně otvírají ten prostor, kde vzniká spánková apnoe,“ popisuje možnosti léčby Vyskočilová.
„U středně těžké a těžké spánkové apnoe se dává přetlakový přístroj, který prostřednictvím masky vhání vzduch do dýchacích cest a tím odstraňuje pauzy,“ dodává.
