Jak reálná je výprava člověka na Mars, nebo dokonce kolonizace Marsu? „Představte si kamenitou poušť, kde je množství ostrých načervenalých kamenů. Ve sci-fi je vše snadné, reálně ale musíte na Mars dostat obrovské množství vybavení,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, člen poradního panelu Evropské kosmické agentury pro výběr sond k průzkumu naší sluneční soustavy.

Praha 11:55 21. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Po přistání by na Marsu na astronauty čekalo hned několik nástrah. Ostré kameny můžou při špatném došlápnutí způsobit proříznutí skafandru. „A máte problém, protože okolo vás se nachází atmosféra, která pro vás není dýchatelná. Vzduch, který potřebujete na dýchání uvnitř toho skafandru, vám uteče pryč a vy se začnete dusit,“ nastiňuje Brož.

„Když zvládnete tu díru rychle najít a zalepit a vlezete do své ubikace, tak máte další obrovský problém, protože jste si na skafandru zpátky téměř určitě přinesli nějaký elektrostaticky nabitý prach. Ten je toxický, takže si do své ubikace přinášíte materiál, jehož vystavení vám bude dlouhodobě velice škodit.“

Základna v lávových tunelech

Mars navíc nemá magnetické pole. „Takže na něm dostáváte obrovské dávky smrtícího kosmického a slunečního záření. Astronauti a astronautky tedy na Marsu budou muset žít pod povrchem minimálně dva metry, aby se dlouhodobému vystavení kosmické radiaci a slunečnímu záření zabránilo.“

Na planetu by tak bylo třeba dostat obrovské množství vybavení. „Ať už to bude třeba nějaký buldozer, abyste byli schopni ten váš habitat zahrnout okolním materiálem, anebo se budete muset někam prokopat. A když se podíváte, jak se staví metro, tak to není vůbec žádná brnkačka.“

Mars ale nabízí vlastní řešení. „Říká se tomu lávové tunely. Jsou to obrovské prostory, které vznikají přírodním procesem – tekoucí lávou. A právě toto je zajímavé místo, kde bychom mohli bez kutání mít oblast, kde by mohla potenciálně jednou vzniknout nějaká základna, u které ale bude třeba uzavřít vchod, vybavit ji osvětlením, v létě natlakovat,“ popisuje.

Co by potřebovala výzkumná stanice na Marsu a nekonkurovala by si s Venuší? Proč je představa Elona Muska, že bude jako první kolonizovat Mars, mylná? Poslechněte si celé Leonardo Plus v audiozáznamu výše. 

knem, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít