Vyráží do terénu a relaxuje s kosou. Nemusím chodit do fitka, směje se třiasedmdesátiletý profesor
V Týnci nad Sázavou žije třiasedmdesátiletý profesor Luďek Šefrna, který stále vyučuje na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Zabývá se zkoumáním půd, tedy pedogeografií a biogeografií. Své obzory si rád rozšiřuje i na expedicích v Latinské Americe, v Peru a Chile, kde prožil 14 měsíců.
Ve školním roce nejraději Luděk Šefrna vyráží se studenty do terénu, nenudí se ale ani o prázdninách. Zkoumá vlastní zahradu, kterou proměnil v experimentální pracoviště. A taky pročítá práce studentů.
Zahrada - výzkumná plocha
Se studenty vyráží do terénu, provádí výzkumy a k relaxaci si vezme kosu. „Nemusím chodit do fitka,“ směje se 73letý profesor
„Jsem rád, že tam mám částečný úvazek a že jim ještě můžu trochu pomoct. Jsem spíš na tu klasiku, kdy se jede do terénu, něco se popíše, seberou se data, pak se zpracovávají,“ vypráví Luděk Šefrna.
Práce ho baví natolik, že ji promítá i do soukromého života. Jeho výzkumnou plochou je zahrada.
„Mám to spíš jako volně rostoucí ekosystémy, které se prolínají. Tady vidíte bramboru, je asi metr a půl vysoká. Je to brambora, kterou jsem přivezl roku 2010 z Pisca, to je na břehu Titicaca v Peru, zkouším ji tady zvyknout na místní podmínky, především délku dne,“ ukazuje.
Spolupráce s archeology
Spolupracuje také s archeology, kteří chtěli, aby zjistil, jestli lidé kdysi dávno nějakým způsobem hnojili. Aby měl porovnání, vysel část starého druhu obilí na zahradě.
Motivuje k pravidelnému darování krve a propojuje teorii s praxí, chválí si studenti učitelku v Opavě
Číst článek
„Část jsem vysel ve vlastním lese, kde je půda chudá. Zjistili jsme, že tehdejší zemědělci používali nějaká hnojiva, především dusík.“
Další ukázkovou plochou pro jeho studenty je velká hromada hlemýždích ulit. Podle Luďka Šefrny má jít o výzkum, ze kterého budou výsledky až za 300 let, kdy bude z ulit krásně černá zem.
„Takové půdy jsme nacházeli třeba v Patagonii na pobřeží, kde hodně prší, najednou jsou tam kupky úplně černé půdy a jsou to pozůstatky mořských plžů, kteří tam ty kmeny konzumovali a odhazovali na takové skládky,“ vysvětluje.
Být v kondici
A jak relaxuje? Vezme si kosu. „Není za mnou taková ekologická stopa a potom nemusím chodit do fitka,“ usmívá se.
V kondici se chce Luděk Šefrna udržovat nejenom kvůli tomu, aby mohl se studenty zkoumat v terénu půdu a její proměny, ale taky proto, aby se příští rok opět vydal do milovaného Peru.
