Spojené jako kostky lega. Ocásek ještěrky je odolný, ale utrhne se ve správnou chvíli, popisuje biolog Petr

Často máme dojem, že my lidé jsme na planetě tvory nejdokonalejšími, ale při zkoumání jiných živočichů zjistíme, že se jim v některých ohledech ani zdaleka nevyrovnáme. Nedokážeme rychle regenerovat a vyléčit si sami fatální zranění, neumíme v případě nebezpečí odhodit část těla a zařídit si to tak, aby nám okamžitě narostla nová. Jak to jiní živočichové umí? To vysvětlil pro Leonardo Plus biolog Jaroslav Petr.

Leonardo Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ještěrka , zvíře , plaz

Často máme dojem, že my lidé jsme na planetě tvory nejdokonalejšími, ale při zkoumání jiných živočichů zjistíme, že se jim v některých ohledech ani zdaleka nevyrovnáme | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Ještěrky dokážou zahodit svůj ocásek nejen v okamžiku, kdy jej popadne pták, ale i samovolně, když se cítí v ohrožení. „Ocásek se uvolní, škube se a mrská, což přiláká pozornost útočníka. Živočich v tu chvilku může zdrhnout,“ popisuje biolog Petr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak živočichové využívají schopnosti jako odhození části těla, regenerace fatálních zranění nebo komplikované orgány? Pro Leonardo Plus vysvětluje biolog Jaroslav Petr

Podstatné je, aby se ale ocásek oddělil jen ve chvíli, kdy je to opravdu potřeba. „Když to tam bude nějak halabala připojené, tak se může ztratit při nejrůznějších příležitostech. Naopak, když to bude hodně posichrovné, tak bude problém to uvolnit i v rizikových situacích, kde jde opravdu o kejhák,“ vysvětluje vědec.

Záleží proto, v jakém směru se vyvine na ocásek síla. „Odolný je třeba proti tahu. Když za něj něco zatáhne, tak drží, ale ve chvíli, kdy ho pták vezme do zobáku, tak ho zatěžuje ohnutím do strany. A na tohle jsou už sakra háklivé,“ podotýká. A to je záměrné řešení, se kterým evoluce u ještěrek přišla.

„Svalová vlákna jsou do sebe zapojena podobně jako kostky lega. Ve chvíli, kdy se to zatíží, tak se to oddělí. Je to tam ještě udělané tak, aby to nekrvácelo. Cévy se okamžitě smrští a uzavřou, aby ten živočich neztrácel krev,“ doplňuje Petr.

‚Kámo, ty krysy jsou úplně všude.‘ Australské pláže zaplavily stovky mrtvých i živých hlodavců

Číst článek

Následně přijde regenerace. U každého živočicha je ale rozdílná. „Systémů regenerace je řada. Třeba takovým čolkům doroste noha bez problémů,“ upozorňuje.

Člověk by se ale mohl procesem obnovy u jiných tvorů jednou inspirovat. „Ukazuje se, že když vezmeme svalovou buňku savce a vystavíme ji extraktu z regenerující končetiny čolka, tak se naše svalová buňka také vrací zpátky. Je proto vidět, že i savci určitě nějakou regenerační schopnost mají,“ uzavírá biolog.

Jak fungují žihadla včel? Proč komáří nasávání lidské krve nebolí? A jak chobotnice loví potravu? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Markéta Ševčíková.

Johann Foss Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme