Na Pálavu se rozšiřují šakali z Balkánu. ‚Divná liška,‘ popisují ho řidiči
V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava v posledních letech stále častěji pozorují přítomnost šakala obecného, který se do ČR kvůli oteplování dostává z Balkánu. Zatím není zřejmé, kolik těchto šelem v lokalitě je, jde o náhodná pozorování, řekl zoolog Správy CHKO Pálava Pavel Dedek. Šakal se v Česku dostal i do jiných míst, stabilní populaci má například v přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku.
První pozorování šakala z Pálavy je podle zoologa z roku 2004. „V posledních letech jsou pozorování častější. Kolik jich na Pálavě žije, nevíme, údaje jsou zatím roztříštěné. Bohužel je to zvíře žijící docela skrytě a údaje o jeho výskytu jsou zatím sporadické, omezené na náhodná pozorování,“ uvedl Dedek.
Pražská zoo otevřela novou expozici věnovanou poušti Gobi, představila nový výběh pro koně Převalského
Číst článek
Doplnil, že zatím jde hlavně o údaje náhodných pozorovatelů, často řidičů, kteří v noci zaregistrují na silnici „divnou lišku“. Rozeznat se dá šakal ale i podle stop - typická jsou srostlá bříška předních prstů. Charakteristické je i jejich vytí.
Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do Česka doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje. Roli hraje ale i proměna krajiny a její migrační prostupnost či absence konkurenčních druhů v lokalitě, například vlků.
Šakal je potravní oportunista, v potravě má zastoupenou rostlinnou i živočišnou složku, živí se i mršinami. Z živočichů loví především ty drobné, kdy více než polovinu potravy tvoří hlodavci. Z rostlinné potravy převažují zralé plody. Potrava je podobná jako u lišek, jen hlodavců je v ní ve srovnání s liškou zřejmě více, šakal je mnohem více vázán na zemědělskou krajinu.
V Česku žije už 159 zubrů, za minulý rok jich přibylo 11. Od roku 2015 se jejich počet zdvojnásobil
Číst článek
U nás jde stále ještě o nový druh. Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území podle zoologa bez přímého přičinění člověka. „Jde o přirozenou migraci, a tak nelze šakaly považovat za 'invazní druh'. Hranice areálů rozšíření různých druhů se v průběhu času mění. Někdy druhy zcela přirozeně expandují, jindy ustupují,“ popsal Dedek.
Šakal je šelma menší než vlk, velikostí je blíže lišce. Podle zoologa rozhodně nemá důvod útočit na člověka a lidem se, stejně jako liška, vyhýbá.
„Vzhledem ke skrytému způsobu života je setkání se šakalem spíš raritou, zajímavým zážitkem. Pokud budete mít to štěstí a setkáte se s šakalem, včetně jedinců například sražených autem, prosíme, zdokumentujte to fotkou a dejte nám vědět,“ vyzval zoolog. Uveden by mělo být i údaj kdy a kde se to stalo.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
