‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
Škody na úrodě ovoce budou kvůli silným mrazům rozsáhlé. Ty zasáhly hlavně sady v Čechách. Ovocnáři odhadují, že škody přesáhnou miliardu korun. Český trh podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila není tak velký, aby v případě neúrody významně ovlivnil ceny. Nelze ale vyloučit, že ovoce a zelenina přechodně zdraží o jednotky procent. O výkyvech teplot řekl Radiožurnálu více Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Je výkyv teplot, kterého jsme svědky, nešťastnou a ojedinělou anomálií anebo se bude dít častěji, že stromy za letních teplot, které přijdou brzy zjara, vykvetou možná o měsíc dřív, než bylo obvyklé, a pak všechny pomrznou?
Je to velmi neobvyklé i v tom současném trendu klimatické změny, kdy se nám průměrně neustále ve střední Evropě otepluje. Oteplilo se od počátku 60. let již více, v průměru až o dva stupně Celsia a to je hodně. Přesto je ten letošní výkyv nezvyklý, ale podmínky pro to, aby se takové výkyvy stávaly pravděpodobnějšími, tady jsou.
Do jaké míry to souvisí s globální změnou?
Já jsem to teď trochu řekl. Průměrně se ve střední Evropě otepluje a tím pádem můžeme častěji očekávat tyto dříve očekávané epizody. Chtěl bych říct, že takovéto okno, kdy je riziko zmrznutí květů, zejména třeba právě ovocných stromů, bývalo před 50 lety čtrnáctidenní. Zkrátka nějakých čtrnáct dní na začátku května.
Tím, že nám nyní nastupují vysoké teploty daleko dříve z jara, tak se toto okno otevřelo na 40 dní, v průměru až 30 dní. To znamená, že pravděpodobnost umrznutí květů je bohužel čím dál větší.
‚Čtyřicet procent úrody pryč.‘ V noci opět mrzlo, teploty spadly i pod minus deset stupňů
Číst článek
Máme se tedy připravovat na podobné jevy, jako může být extrémně rychlý nástup jara následovaný návratem zimy? Je to pravděpodobné, že to bude zkrátka stále častější?
Je to pravděpodobné. Je to takový ne úplně intuitivní projev klimatické změny ve střední Evropě. Otepluje se a přitom nám mrznou stromy. Ale právě proto, že se otepluje v tu nesprávnou dobu, to znamená brzy na jaře, a střední Evropa není imunní vůči vpádu studeného vzduchu ze severu, budou ty epizody chodit dál. Je důležité si uvědomit, že přicházely i dřív. Ale když přišly v půlce dubna, tak se nic nestalo, protože stromy nebyly nakvetlé.
A budou se muset tedy pěstitelé ovoce přizpůsobit? Zaměřit se třeba na odolnější druhy ovocných stromů? Lze to vůbec?
Já nejsem ovocnář, na toto dost dobře nedokážu odpovědět. Existují jistě ranější a pozdnější druhy ovocných stromů. Takže je určitě potřeba, aby se ovocnáři více zaměřili na ty pozdější druhy, které později kvetou a tím pádem se zřejmě poněkud eliminuje to riziko na počátku toho března, dubna, jak jsme to viděli v letošním roce. Je to samozřejmě kvadratura kruhu, je to velmi obtížný problém.
Nadcházející dva týdny budou zásadní pro úrodu ovoce. Celonoční mrazy mohou mít fatální důsledky
Číst článek
A dá se s tím ještě něco dělat, nebo můžeme jenom nečinně přihlížet?
To je taková sugestivní otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět. To přizpůsobení jsem už řekl, to je podle mě jediné možné. Stromy jsou dlouhodobě žijící, ty sady rok od roku nezměníte. Musíme být zkrátka připraveni na to, že to bude dít.
Samozřejmě může být mnoho let, kdy se to nestane, protože počasí ve střední Evropě je nestálé z principu. Jednou jsme více pod vlivem oceánského, někdy více pod vlivem toho kontinentálního vlivu. Budou přicházet roky, kdy to bude v pořádku, ale bude pravděpodobně přicházet víc těch let, kdy to v pořádku nebude.
