Jak pomáhá syrovátka stromům? Zlínští vědci testují na sazenicích dubů hydrogely
Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvinuli hydrogely z přírodního materiálu – syrovátky. Ty do sebe mají při každém dešti nasát vodu a postupně ji uvolňovat. Zlínští výzkumníci teď testují, jestli je možné tímto způsobem ekologicky zvýšit schopnost půdy udržet vodu. Zasadili do suché půdy sazenice dubů, některé s hydrogely a jiné bez nich. Po dvou měsících se vydali podívat, jak se stromkům daří.
„Tato lokalita je strašně suchá, je tady v půdě samý písek,“ ukazuje lesník Tomáš Wilim, proč je tu výsadba náročnější, zvlášť pro listnaté stromy. Jsme u pískovny Bzenec na Hodonínsku a lesníci spolu s vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně tady vysadili celkem 75 mladých doubků.
Větší šance přežít, rychlejší růst. Zlínští vědci vyvinuli ekologický hydrogel pro boj se suchem. Poslechněte si Magazín Experiment z 8. července 2023
„Borovice, které se tu vysadily dřív, se neujmuly. Proto teď zkoušíme, jestli se ujmou duby za pomoci hydrogelu,“ vysvětluje pro Radiožurnál Silvie Duřpeková ze zlínské univerzity.
Cílem vědců není jen zalesnění této lokality, testují tady své nové hydrogely. Duřpeková je ukazuje v lahvičce – jsou to takové malé bílé granule.
„Tohle je vysušený hydrogel, takzvaný xerogel, který se připravuje ze syrovátky a je připraven k aplikaci ke stromům,“ popisuje. K nim se do hloubky asi dvacet centimetrů nasype přibližně deset deka granulí hydrogelu. Ty do sebe pak při prvním dešti nasají vodu.
Hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík bere sklenici s vodou a rovnou mi to ukazuje. „Tím, že kuličky hydrogelu nasypeme do kapaliny, dochází k absorpci vody,“ předvádí proces, během nějž se granule pomalu zvětšují. Svého maximálního objemu by měly podle Sedlaříka dosáhnout do pěti až deseti minut.
Třikrát rychlejší růst
Laboratorní testy ukazují, že půda s těmito hydrogely nasaje až o 40 procent více vody a udrží ji o polovinu delší dobu. Po každém dešti se celý cyklus opakuje.
Projevilo se to i tady v písčité oboře u Bzence. Šedesát stromů tu výzkumníci zasadili s hydrogelem a patnáct bez něj. Uschly hlavně ty bez něj, celkem čtyři z původních patnácti. Naopak šedesáti stromkům s hydrogelem se dařilo o poznání lépe.
„Snad jen jedna skupina, kde byl hydrogel aplikován v menším množství, tam seschly dvě sazenice,“ upřesňuje Duřpeková. V ostatních skupinách se daří všem zasazeným doubkům. Stromky s hydrogelem za dva měsíce také rostly v průměru třikrát rychleji.
Zalévá i hnojí
Že hydrogely zadržují vodu, není žádná novinka. Běžně se používají nejen v lesnictví, ale třeba i při výrobě plen. Podle Vladimíra Sedlaříka jsou ale ty stávající problematické z ekologického hlediska.
Hydrogelová tableta může pomoct s dopady klimatické krize. Vědci věří, že díky ní udrží české lesy
Číst článek
„Tyto materiály jsou na bázi ropy a jsou biologicky nerozložitelné,“ vysvětluje. Zlínští vědci své hydrogely naproti tomu vyrábí ze syrovátky, která se v půdě sama rozloží. A navíc je levná, jedná se totiž v podstatě o odpad potravinářského průmyslu.
„Je jí velká nadprodukce, čili hledáme další druhotné využití této suroviny. Obsahuje i mnoho živin, minerálních látek. Je to zdroj dusíku,“ doplňuje Sedlařík její další výhody.
Syrovátkové hydrogely díky tomu mohou zahradníkům nebo lesníkům pomoci obohatit půdu.
Bohužel to je ale zároveň důvod, proč se syrovátkové hydrogely podle výzkumníků nehodí pro využití v kosmetice nebo v hygienických pomůckách. Na trh by se mohly dostat příští rok.
