Podílela se na vývoji atomové bomby. Nyní má Hornigová na rodném domě v Ústí pamětní desku
Na vývoji atomové bomby se v projektu Manhattan ve Spojených státech amerických podílela i rodačka z Ústí nad Labem Lilli Hornigová. V roce 1921 se narodila v jednom z domů na Masarykově ulici. Tuto rušnou dopravní tepnu lemuje záplava reklamních cedulí a vývěsních štítů různých obchodů. Před pár dny tam přibyla další cedule. Tentokrát ale pamětní.
Je to velká fotka malé holčičky s kočárkem, ve kterém je medvěd, menší cedule vysvětluje, že jde o vědkyni Lilli Hornigovou.
Vědkyně Lilli Hornigová má pamětní desku na rodném domě v Ústí nad Labem. Více si poslechněte v reportáži Gabriely Hauptvogelové
„Představuje pro mě řadu jevů, se kterými se setkáváme dnes, a to je migrace, náboženská nesnášenlivost, válečný konflikt. Kromě toho, že Lilli se stala úspěšnou na akademické půdě a snažila se budoucí profesí svým způsobem bojovat proti nacismu, tak zároveň se snažila pomáhat ženám na akademické půdě, aby měly stejná práva jako muži,“ řekla Českému rozhlasu Sever Michaela Valášková, která svůj nápad uskutečnila i ve spolupráci s ústeckým muzeem.
Rodina Lilli Hornigové se v roce 1929 odstěhovala za prací do Berlína a odtud, protože to byli Židé, utekli před nacisty do Spojených států amerických.
„Vystudovala Harvard, kde se seznámila s Donem Hornigem, se svým budoucím manželem. To byla její cesta do projektu Manhatton, kde nejdřív přijela jako manželka vědce, ale vzhledem ke svému naturelu bojovné ženy si velmi rychle vybojovala místo vědkyně. Dostala poměrně zajímavý vědecký úkol na plutoniové bombě,“ popsal historik Martin Krsek.
Jednou z obyvatelek rodného domu Lilli Hornigové je paní Věra Kosová: „Nevěděli jsme to. Myslím, že to nevěděl vůbec nikdo, dokud se neozvala paní Valášková. Takže jsme byli docela překvapení a mile, že ten dům může vyniknout i nějak jinak než jen obyčejnou fasádou. Všichni tím byli nadšeni.“
Některé fotografie malé Lilli a dokumenty z jejího života dostal historik Martin Krsek, když připravoval knihu Neznámí hrdinové mluvili i německy. „V tomhle domě bydlela a naproti byly tenisové kurty, které se v zimě proměňovaly na kluziště, takže vyprávěla, jak z okna sledovala v létě tenis a v zimě bruslení,“ dodal Krsek.
