Když Ukrajina vstoupí do Evropské unie, tak Rusko už nikdy nemůže být impériem, věří historik Garton Ash
Víc než 30 let od sametové revoluci má mnoho lidí obavy z budoucnosti, na současnost nahlíží kriticky a na dobu před rokem 1989 vzpomínají jako na staré dobré časy. „Lidská nátura je, že více toužíte po tom, co nemáte. Dobře to shrnul polský exprezident Lech Wałęsa: ‚Před rokem 1989 měli lidé jistoty a chtěli svobodu. Teď mají svobodu a chtějí jistoty.‘ Jistota a stabilita, to lidem chybí,“ míní britský historik Timothy Garton Ash.
Na podzim roku 1989 se podle něj ve střední Evropě psala světová historie, ať už na pražské Národní třídě, nebo ve Varšavě, Budapešti či Berlíně.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Timothy Garton Ash, britský historik a spisovatel
„Ze středu Evropu se to rozlévalo na východ a nakonec i do Sovětského svazu. Dostali jsme se do nové etapy po pádu Berlínské zdi, která skončila 24. února 2022, když Vladimir Putin naplno napadl Ukrajinu,“ soudí.
Toto období Ash dělí na dvě poloviny. Zatímco do roku 2007 se podařilo dosáhnout obrovského pokroku v podobě vzniku stabilních demokracií a rozšíření NATO i Evropské unie, poté západní politici, finančníci i intelektuálové doplatili na své přílišné sebevědomí.
„V polovině nultých let jsme se stali pohodlnými. Byli jsme plni sebeuspokojení a mysleli si, že historie se pro nás bude vyvíjet pozitivně. A přesně tam se to zlomilo. Začalo to finanční krizí a vpádem Vladimira Putina do Gruzie. A od roku 2008 dál už jen platíme daň za svou nadutost,“ tvrdí.
Odtržení politici
V Evropě dnes prý panuje atmosféra nejistoty, pro jednotlivé země to ale platí různou měrou. Ash se zároveň pozastavuje nad pesimismem mladé generace, která by přitom měla být optimističtější.
„Myslí si, že moje generace si odnesla to nejlepší a jejich vyhlídky jsou horší než ty naše. A to je špatně,“ zdůrazňuje s tím, že evropský projekt si získal takovou podporu díky vizi lepší budoucnosti – mladá generace si ovšem myslí, že se jí žije hůře a viní z toho Evropu.
Evropští populisté prý dokázali využít naakumulované ekonomické a kulturní nespokojenosti obyvatel. A liberálové, mezi které se Ash sám řadí, se musejí sebekriticky zabývat tím, co udělali špatně: „Správně jsme si všímali toho, co se děje na druhé straně světa, ale nevěnovali jsme dostatečnou pozornost tomu, co se děje ve druhé půlce naší společnosti.“
„Politici jsou odtržení od reálného světa, stali se kastou jako bráhmanové. Mají bílé košile a tmavé obleky, mluví stejným jazykem a jedí v dobrých restauracích. A lidé si řekli, že je už nereprezentují. A pak přišel populista, který je přesvědčil, že je člověk jako oni. I když to byl třeba milionář Donald Trump, který nemá s obyčejnými lidmi nic společného,“ doplňuje.
Získat zpět kontrolu
K obnovení důvěry v liberální demokracii je třeba řešit reálné problémy bydlení, vzdělávání a zdravotní péče, tedy starat se o to, co obyvatele trápí, jako tomu bylo v dobách studené války, kdy spolu soupeřil západní a východní blok.
Podle Ashe je rovněž třeba řešit problém migrace, jinak se může opakovat rok 2015 a strach z ní nažene voliče do náruče populistů.
„Ti, kdo jsou u moci, musí ukázat, že to máme pod kontrolou. Získat zpět kontrolu – tento slogan brexitářů byl fantastický, protože přesně dokázal vystihnout to, co lidé chtějí cítit,“ upozorňuje.
Ač sám byl odpůrcem brexitu, tak Velké Británii se, pokud jde o migraci, vede dobře, mimo jiné díky flexibilnímu trhu práce.
Posledních 30 let je historická výjimka, další generace čekají těžké výzvy, říká historik Stehlík
Číst článek
„Máme premiéra, který je hinduista v konzervativní vládě, donedávna jsme měli ministra zahraničních věcí, který je černoch, a starostou Londýna je muslim. A funguje to výborně. Jedna věc je zvládat migraci, to se zatím nepovedlo nikomu. Druhá je integrace lidí, kteří tu jsou, a v tom jsou obrovské rozdíly,“ dodává spisovatel.
Za důležité považuje pomoci Ukrajině porazit ruskou invazi, pro což musí Evropa začít dělat mnohem víc, protože válka se nevyvíjí dobře a podpora Spojených států slábne. Geopoliticky je podle něj nesmírně důležité, aby se Ukrajina stala členem Evropské unie a NATO.
„Pokud nebude napojena na geopolitický Západ, tak bude vždycky náchylná k ruskému imperialismu. Když vstoupí do Unie, tak Rusko už nikdy nemůže být impériem. Poprvé zde máme příležitost mít postimperiální Evropu – to je velká cena, o kterou hrajeme,“ uzavírá historik.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
