Lidé si po celém Česku připomněli Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva
Mezinárodní den studentstva a také Den boje za svobodu a demokracii, to vše si v pátek 17. listopadu Česko připomíná státním svátkem. Lidí se sešli na vzpomínkových akcích po celé zemi. V Národním divadle obdrželo pět protirežimních odbojářů Ceny Paměti národa.
Tisíce lidí se v pátečním chladném počasí přišly podívat na pražskou Národní třídu a připomněly si 34. výročí sametové revoluce. Lidé tam přišli zejména zapálit svíčky u pamětní desky 17. listopadu 1989, která upomíná na studentský protest vedoucí k pádu totalitního komunistického režimu.
U příležitosti 34. výročí sametové revoluce a Mezinárodního dne studentstva si Český rozhlas také připravil devět rozhovorů se sedmnácti respondenty. Jak prožívali dotazovaní listopadové dny roku 1989, naplnila se jejich očekávání či jak si se svobodou stojí Češi dnes? A jaké výzvy čekají v budoucnosti? Rozhovory si můžete zpětně poslechnout na webu Radiožurnálu nebo na rozcestníku rozhovorů, který pro vás připravil server iROZHLAS.cz.
Co si myslí o datu, které spoluutvářelo Česko? Sedmnáct hostů a hostek pro sedmnáctý listopad
Číst článek
Ceny Paměti národa
V Národním divadle si převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa. Organizace Post Bellum je každoročně 17. listopadu uděluje těm, kteří jsou nebo byli pronásledováni totalitními režimy. Letos dostanou ocenění dva Češi, dva Slováci a jeden Ukrajinec. Přímý přenos z předávání cen uvedla ČT2.
„Laureáty spojuje nejenom to, že vyprávěli příběh, najdete ho na Paměti národa. Ale také to, že ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova,“ prozradila Kristýna Bardová z organizace Post Bellum.
Ceremoniálu v historické budově divadla se zúčastnil prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Přišel jako vůbec první hlava státu od počátku udělování cen v roce 2010. Pořadatelé při ceremoniálu připomněli nedávno zesnulého bývalého ministra zahraničí, poslance a senátora Karla Schwarzenberga.
‚Přijde mi samozřejmé bojovat proti zlu a bezpráví.‘ Ceny Paměti národa obdrželo pět odbojářů
Číst článek
Pražské oslavy
Iniciativa Díky, že můžem připravila v rámci pouliční slavnosti bohatý program. Desátý ročník oslav svobody známých jako Korzo Národní zaštiťuje letos heslo Časy se mění.
K poslechu Modlitby pro Martu pod balkonem Paláce Metro se v symbolickém čase 17.11 shromáždilo tolik lidí, že tam nebylo možné projít. Modlitbu pro Martu letos zazpívala herečka a zpěvačka Hana Holišová a doprovodil ji živě malovaný videomapping.
V 16.30 také odstartoval na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost, který patří již několik let k pražským oslavám výročí událostí 17. listopadu. Už na jeho začátek přišlo několik tisíc lidí. Koncert bude konečit kolem desáté hodiny večerní.
Pětihodinový program se letos nesl ve znamení vzájemného vztahu mezi přírodou, člověkem a stroji. Koncert nabídl šestnáct hudebních čísel a vystoupení osmnácti osobností. Vystoupili mimo jiné Aneta Langerová, Barbora Poláková, Buty, Vladimir 518 & Sifon (WWW) nebo Rodan. Program organizátoři živě streamovali na sociálních sítích.
Lidé v Praze tradičně zavzpomínali u Hlávkovy koleje na studenty, kteří byli v roce 1939 popraveni nacisty. Na Albertově pak Univerzita Karlova ve spolupráci se studentskými spolky uspořádala pietní akt v prostoru ulice Studničkova.
1939 a 1989
Do českých dějin se zapsalo datum 17. listopadu nesmazatelně hned dvakrát. Nejprve jako den, kdy v roce 1939 nacisté krutě zakročili proti vysokoškolským studentům, čemuž předcházely smrt studenta Jana Opletala a demonstrace proti okupaci. Podruhé o půlstoletí později, když setkání k uctění jejich památky vedlo k protestům proti komunistickému režimu. Následoval tvrdý zákrok policie na Národní třídě, čímž začal pád komunistického režimu. I díky tomu je dnes 17. listopad mezi státními svátky asi jediným, který lidé spontánně slaví v ulicích.
Květiny přišli položit i čeští politici, mezi prvními předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten využil výročí sametové revoluce ke kritice vlády a médií. Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce, řekl.
K památníku dorazili také ministři ze všech vládních stran. Premiér Fiala (ODS) se akce nezúčastnil kvůli nemoci, oznámil ve čtvrtek na sociální síti X.
Pro pamětníky i mladé
Na své si přišli v rámci oslav pamětníci, ale i mladší generace či děti. Organizátoři ze spolku Díky, že můžem nabídli v rámci Korzo národní kulturní zážitky včetně výstav, divadelních představení, koncertů nebo debat. Dopoledne se tam rozprostřel Sametový brunch, dvě hudební stage a také Obývák Václava Havla s literárním programem.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Odpoledne vyšel také průvod masek s živou hudbou Sametové posvícení, který upozornil na palčivé problémy české demokracie. Mottem letošního satirického průvodu je Ohýbání Komenského. Maškary vyrazily kolem třetí hodiny odpoledne z parku na Kampě přes nábřeží, Národní až do Hybernské.
Další města
Oslavy se konají i v dalších městech po celém Česku. Brňané si připomněli výročí 17.listopadu na festivalu Brněnský sedmnáctý, který organizují především vysokoškolští studenti. Tématem letošního ročníku je Opomíjený disent. Lidé položili na náměstí Svobody věnce a zapálili svíčky. Program festivalu dále přiblížil historii sametové revoluce v jihomoravském kraji.
V Uherském Brodě radní místní uspořádali pietní akci u památníku studentstva na náměstí Svobody. Před hlavním vchodem do muzea Jana Amose Komenského pak zástupci města odhalí památník třetího odboje.
‚Vzpomínat nestačí‘. Pochodu za demokracii se zúčastnily tisíce lidí, vyjádřily podporu Ukrajině
Číst článek
Ve Veselí nad Moravou se zase lidé v 16 hodin sešli na pietním aktu a o hodinu později na koncertu. Ve Znojmě položili květiny u památníku obětem III. československého odboje.
1989
V roce 1989 se na Národní třídě sešlo až 15 000 lidí, aby uctili památku studentů vězněných a zastřelených nacisty v roce 1939. Původně pietní shromáždění se ale stalo demonstrací za svobodu. Protestní akci nebyla plánovaná, přestože se k ní schylovalo.
Průvod studentů mířících do centra města zastavily bezpečnostní složky na Národní třídě. Demonstrující obklíčily a násilně rozehnaly. Podle komise zdravotníků Občanského fóra bylo po zásahu asi 600 zraněných.
