Zemřel Josef Masopust. Vicemistr světa a vítěz Zlatého míče
Ve věku 84 let zemřel český Fotbalista 20. století, první československý držitel Zlatého míče a přirozený vůdce stříbrného týmu z mistrovství světa v Chile i pražské Dukly v jejích nejslavnějších letech. Josefa Masopusta uznávaly a za jeho přítele se označovaly legendy světového fotbalu Pelé nebo Eusébio. A právě lidské hodnoty, které představuje, z něj dělají nesmrtelnou postavu českého sportu i společnosti.
Josef Masopust byl ztělesněním moudrého a laskavého humoru. Nezapomenutelné je, jak v prosinci 2012 komentoval setkání devíti vicemistrů světa ze šampionátu v Chile, kteří právě vstoupili do síně slávy českého sportu. „Dnes jsem měl radost z toho, že jsem nebyl sám, že nás bylo víc. Zbytek mužstva, který přetrval válku s mloky.“
Osobní vzpomínku na zesnulého Josefa Masopusta přidal do vysílání ČRo redaktor Jan Kaliba
Byl symbolem generace československých fotbalistů, kteří neměli šanci nechat se zkazit penězi. Ale i kdyby ji měl, těžko si představit, že by to Masopustovým charakterem a jeho přirozenou skromností otřáslo. Nikdy nezapomněl, z jakých poměrů vyšel a vypracoval se.
„Byla bída. Celé prázdniny jsem chodil pást krávy vesničanům, abych se u nich živil. Nejhorší byla válka, my jako Češi jsme se nemohli nikde uchytit ani oficiálně hrát,“ vzpomínal.
Josef Masopust
Narození: 9. února 1931, Střimice u Mostu
Post: záložník
Hráčská kariéra: Most (1945-50), Teplice (1950-52), Dukla Praha (1952-68), Molenbeek/Belgie (1968-70)
Reprezentace: 63 zápasů/10 gólů (1954-1966)
Ligová bilance: 386 zápasů/79 gólů
Největší hráčské úspěchy: MS 1962 (Chile) - stříbro; ME 1960 (Francie) - bronz; 8x mistr čs. ligy (1953, 1956, 1958, 1961-64, 1966); 3x vítěz Československého poháru (1952, 1965-66)
Rodina: ženatý; manželka Věra, syn Antonín, dcera Ivana.
Masopust vyrůstal v Sudetech a jeho rodná obec nepřestala trpět ani po válce. V 50. letech Střimice u Mostu zmizely ze světa. „Je to smutná záležitost, na kterou nerad vzpomínám. Pod Střimicemi byla velká pánev uhlí, která vystupovala až 2 metry pod povrch. Lidé, kteří měli hlubší sklep, si mohli nakopávat uhlí pro topení.“
„Proto jako první obec na Mostecku podlehla úsilí uhlí, uhlí, uhlí... To zanechá v člověku mnoho zlých pocitů,“ svěřil se Josef Masopust.
O svůj původní domov Josef Masopust přišel, ten nový našel na pomezí pražských čtvrtí Dejvice a Bubeneč kousek od stadionu své Dukly a v roce 2012 mu Praha udělila čestné občanství.
Herec Luděk Munzar při této slavnostní události recitoval z knihy Oty Pavla. V „Dukle mezi mrakodrapy" se Masopust už dávno stal součástí uznávané české literatury. Měl ideální vlastnosti literárního hrdiny - jeho životním krédem, které mnohokrát naplnil, bylo hrát fair.
Byl ušlechtilým mužem vybraných způsobů ve společnosti, ale v partě kamarádů dovedl provádět lecjaké klukoviny, nezkazil žádnou legraci a i světských radostí si užíval, jak jen to šlo. Pivo si nikdy nedovedl odepřít a blaženě si při jeho usrkávání utíral pěnu z úst.
Přesně tak navždy zůstane v paměti, kam se zapsal i větou, kterou bychom asi chtěli na sklonku života spokojeně pronést my všichni. „Kdybych to měl prožít znova, hned bych do toho šel.“
Zemřel bývalý fotbalový hráč a trenér Josef Masopust. #rip pic.twitter.com/sq7dHI4HaO
— Radiožurnál Sport (@RadiozurnalS) 29. Červen 2015