Ženskému hokeji v Česku chybí finance i dostatek hráček. Dosavadní nezájem může změnit olympiáda
O ženském hokeji se před olympiádou v Pekingu, které se poprvé účastní i ženská hokejová reprezentace, příliš nemluvilo. Málokdo tak vůbec o existenci soutěží ví. „Svaz na nás naprosto kašle,“ líčí podmínky ženského hokeje v Česku trenér druholigového pražského celku HC Kobra Ženy Vladimír Václavík. Server iROZHLAS.cz nabízí analýzu poměrů v tuzemských soutěžích, jejíž autorkou je redaktorka serveru a současně aktivní hráčka.
„Myslím si, že vůbec netuší, co se v ženském hokeji děje,“ říká k situaci u nás a přístupu Českého svazu ledního hokeje (ČSLH), pod který ženy spadají, trenér Václavík. „Svaz nám určitě nehází klacky pod nohy, ale v podstatě je mu to úplně jedno.“
V Česku se momentálně hrají čtyři ligy s 22 týmy – extraliga, první liga, které se dále dělí na Českou a Moravskou divizi, a druhá liga. Kromě extraligy se ale ostatním soutěžím věnuje minimální pozornost. Od toho se tak odvíjí i jejich podpora.
České hokejistky neudržely senzační vedení s USA a po prohře 1:4 se s olympiádou loučí
Číst článek
Například pražský celek HC Kobra nedostává na svůj chod nic. Finančně je tak závislý na hráčských příspěvcích a vstřícnosti domácího klubu, který jim ulevuje například sníženou cenu ledů.
I tak ale mají hráčky trénink jedenkrát týdně v 21.45, protože si víc nemohou dovolit. Pozdní hodina pak mnohé odrazuje – nedokáží skloubit tréninky s prací nebo se školou. Některé týmy dostávají i více prostoru, většinou díky pomoci města, sponzorů nebo klubu.
Podporu města má například ženský celek z Náchoda. „Týmu alespoň pomáhá město, které jim dotuje ledy a provoz. Hráčky si tak nemusí vše sponzorovat samotné,“ upřesňuje Jan Pelly, který trénuje druholigové Holkey Náchod. Také se ale přiklání k názoru, že podpora týmů je minimální. Svaz tak vidí spíše jako „softwarovou podporu“, která zajišťuje organizaci soutěže.
„Za mě existují dva ženské hokeje – jeden je reprezentační, kdy se dávají dohromady holky, které vyrostly s klukama nebo hrají v cizině. Ten druhý je potom soutěž, a taková odnož ženského hokeje, kde hrajeme my a ostatní týmy pro zábavu. A o to se svaz nestará,“ přidává svůj pohled asistent trenéra Kobry Milan Cvrkal.
Podpora ženského hokeje
Že se svaz zaměřuje především na podporu reprezentace, kde se od roku 2012 zvýšila dotace o více než devatenáct milionů na 23,3 milionu, přiznává i jeho mluvčí Zdeněk Zikmund. „ČSLH finančně nepodporuje ani soutěže nebo kluby, respektive mužstva dospělých, v mužských kategoriích. Veškerá podpora svazu je zaměřena na reprezentace a v klubovém hokeji na mládež.“
Problémem ale je, že kluby preferují mužské týmy. Je tedy otázkou, zda by větší podpora ze strany svazu nezměnila i podmínky pro ženy v klubech, kdyby se pro ně staly „výhodnými“.
Trenér českých hokejistek: Na holky jsem hrdý, proti Američankám podaly fantastický obětavý výkon
Číst článek
Holek navíc pro další soutěže není dost. Nemohou se tak například založit dívčí mládežnické týmy a musí zůstat u kluků. V ženské soutěži mohou aktuálně nastupovat hráčky od ročníku 2008 a výše.
Svaz se brání nařčení, že by se současnou situací nic nedělal. Připomíná, že se snaží přilákat různými projekty nové tváře. Jak poznamenává mluvčí svazu Zikmund, je to běh na dlouhou trať. „Prostor pro vznik dívčích družstev se snažíme vytvořit podporou náborů nejmenších hokejistek, což se – jak vyplývá z čísel – zčásti daří.“
Díky náborovým projektům „Pojď hrát hokej“ a „Týdny hokeje“ tak vzrostl počet nově registrovaných hráček v několika posledních letech ze stovky na více než 250 ročně.
‚Nepohodlné a nepotřebné‘
Dívky do určitého věku kvůli aktuální situaci musí zůstat s hochy, i když v období dospívání v některých ohledech začínají ztrácet, což může být komplikace s nástupem hry do těla. Pro trenéry se ale stávají méně atraktivní. To může vést i ke konci jejich kariéry.
Jakmile hráčky dosáhnou určitého věku, kluby o ně v některých případech přestávají mít zájem. Zatímco v žákovských kategoriích je trenéři vítají, v těch juniorských už jim dávají méně prostoru.
To je případ také Karolíny Skořepové, které nastupuje za ženský tým Kobry, zároveň ale hraje i v mládežnické chlapecké soutěži. Předtím reprezentovala rovněž Kobru, teď ale přestoupila do Černošic, kde nejenom dostane více času ve hře, ale v některých případech lepší přístup.
„Jeden z trenérů, který se mnou měl problém už ze začátku, když jsem přišla na Kobru a odmítl mě v týmu, tak mě dostal jako jeden z trenérů a bylo vidět, že se jeho přístup ke mně se nezměnil a na led jsem se nedostala,“ říká Skořepová. Jedním dechem ale dodává, že od jiných trenérů se jí na Kobře dostalo hodně podpory a situace se za osm let, co hraje, změnila.
Podle Pellyho většina trenérů s dívkami pracuje do té doby, dokud z nich mohou týmy těžit. „Mají tendenci menší holky vytěžit, využít, protože jim dělají body,“ poznamenává. Dodává, že s nástupem puberty dívky přestávají klukům fyzicky stačit a stávají se tak pro trenéry „nepohodlné, nepotřebné a snaží se jich zbavit“.
Věk je ale u hokejistek zásadní, převážně mezi 12. a 18. rokem se musí rozhodnout, co dál. Přestože je „dívkám a ženám povolen start v chlapeckých soutěžích o jednu věkovou kategorii níže“, málokterá žena opravdu vydrží v mužských kategoriích.
„Svaz by se měl postarat o to, aby v tomhle věku holky věděly, že můžou hrát dál, že jsou pro ně holčičí týmy. A v tom svaz nepomáhá. Nejenom finančně, ale i organizačně,“ myslí si jeden z trenérů pražského týmu Cvrkal, který by viděl řešení ve větší spolupráci s hráčkami, které se dostávají do věku, kdy musí pomalu kvůli čím dál větším výkonnostním rozdílům a přístupu začít opouštět chlapecké kategorie.
Mezeru v této věkové kategorii vidí i viceprezidenta Českého svazu ledního hokeje Petr Bříza. „Největší problém máme v období 14 až 18 let, kdy pro mladé hokejistky v ČR není kvalitní soutěž. Máme ale v plánu založit centrum/akademii ženského hokeje, kde by byly koncentrovány nejlepší hráčky. Studovaly by, bydlely, trénovaly a hrály by zde.“ Zatím ale není nikdo, kdo by vzal projekt pod svá křídla, ani finance.
Podle svazu je tak zatím výhodnější, pokud dívky hrají v chlapeckých kategoriích. Podle Zikmunda se tím nejen víc posouvají dopředu, ale jsou i více motivované. „Za současného stavu je jak pro hráčky, tak pro reprezentace lepší, když hrají hokej společně s chlapci.“
Šance v zahraničí
V ženském hokeji tak hráčky, které se hokeji chtějí věnovat profesionálněji a mají na to finance i výkonnost, odcházejí do zahraničí. I pro případ, že chtějí reprezentovat. „Všechny holky vědí, že když zůstanou v naší lize, tak je nikdo do seniorské reprezentace ani neosloví,“ nastiňuje situaci Václavík.
‚Vytvářejí si svůj vlastní mikrosvět.‘ Trenér Pacina popisuje složitou přípravu hokejistek na olympiádu
Číst článek
To potvrzuje i zastoupení hráček z českých soutěží na olympiádě – celkem se na soupisce objevily pouze tři hráčky. Většina tak hraje ve Finsku, Švédsku, Severní Americe nebo Rusku. Odchod do zahraničí zvažuje i Skořepová. „Aktuálně řešíme Finsko, nebo Švédsko.“
Rozdílný přístup v zahraničí je zásadní. Ženy v týmech dostávají přednost, některé soutěže jsou také profesionální, takže si mohou ženy hokejem uživit. „Největší podporou by bylo, aby se ženský hokej bral vážněji a nebyl za každé situace postaven na poslední místo,“ sídlí svůj názor kapitánka Kobry Eliška Cvrkalová.
Sama s hokejem začala během studia na střední škole v Americe. V Čechách by ji to ani nenapadlo. „Nad tím, že holky hrají hokej, se tam nikdo nepozastavoval. Obecně se tam moc nehrálo na ‚holčicí a klučicí‘ sporty, to u nás ještě pořád spíš převládá, že hokej je klučicí sport.“
Žena nepatří na led
Mnohdy se objevuje rovněž názor, že ženy na led nepatří. „Párkrát jsem se s tímhle názorem setkala, a to i při zápasech. Naštěstí to nebylo moc často, ale zamrzí to. Ale myslím si, že se to poslední dobou lepší,“ svěřuje se svými zkušenostmi Skořepová.
Podobný přístup mají také někdy rozhodčí, což může ovlivňovat zápasy, jak upozorňuje Václavík z HC Kobra Ženy. „U nás to většina rozhodčí bere jako smutnou, otravnou povinnost. Neberou to vážně, a hlavně to pískat neumí.“
Nadějí na zlepšení může být účast ženského celku na olympiádě. Jak trenéři, tak i hráčky věří, že úspěch přiláká nejenom nové tváře, ale rovněž sponzory a více financí do ženského hokeje. „Doufám, že jsme pomohly ženskému hokeji. Snad se více holčiček zapojí do hokeje a přibude víc týmů, víc financí,“ přeje si reprezentační gólmanka Klára Peslarová.
Ke změně by mohlo dojít již brzy. „S Národní sportovní agenturou pracujeme na programu podpory ženských kolektivních sportů, v němž by hrál významnou roli i ženský lední hokej,“ říká Zikmund.
Jiří Šindler, člen výkonného výboru s odpovědností za ženský hokej, ale dodává, že se musí změnit i práce v klubech. „Pokud chceme konkurovat světovému ženskému hokeji alespoň na podobné úrovni, jakou předvedly holky na olympiádě, bude potřeba koncepčně pracovat na rozvoji ženského hokeje už v samotných klubech, s mladými holkami.“ Jako příklad opět zmiňuje zřízení akademie, s tou by ale finančně musel pomoc stát.
Protože reprezentace ženskou ligu potřebuje – nemohla by se bez nich totiž účastnit ani třeba mistrovství světa žen, jak vyplývá ze stanov Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF).
