Otec biatlonistky Gabriely Soukalové nechce zakřiknout možnou medaili z OH
Už za deset dní začnou olympijské hry v Soči. Jednou z největších českých medailových nadějí je biatlonistka Gabriela Soukalová, která v této sezoně vyhrála tři individuální závody Světového poháru a dlouho vedla celkové pořadí seriálu.
Prvním trenérem úspěšné biatlonistky byl její otec. „Ona má takové nešvary, že třeba chodí všude pozdě a podobně. Ale jinak je docela vzorná dcera,“ směje se Karel Soukal.
V době sportovních začátků své dcery si ale užil své. Gabriela sabotovala závody tím, že zůstala stát na startu nebo zmizela v lese, jednou dokonce mlátila rodiče hůlkami.
Teď už ji ale soutěžení baví a její nejbližší mají z výsledků velkou radost. Byť otec Karel ne bezprostřední.
„Samozřejmě je to příjemné, když to člověk vidí. Já to většinou hledám až někdy večer, protože v době, kdy má závody, tak jsem také na závodech, protože dělám trenéra. Pustím si to večer,“ popisuje.
A Karel Soukal si teď může troufnout říct. „Co se týká závodnice, tak tam toho není moc co už vytknout,“ říká trenér srbské reprezentace, který českému biatlonu vychoval i další tři olympioniky pro Soči: Evu Puskarčíkovou, Jitku Landovou a Tomáše Krupčíka.
Nejvíc se ale pochopitelně očekává od jeho dcery Gabriely. „Když se o tom moc mluví, tak se to nepovede. Tak bych o tom radši moc nemluvil,“ říká Karel Soukal.
Podobné je to i u Soukalů doma, jen stříbrná olympijská medailistka ve štafetě běžkyň na lyžích ze Sarajeva Gabriela Soukalová starší si dceru občas dobírá. „Občas řekne, že ji ještě nedorostla, aby ji asi ‘potěšila‘. Jinak o tom moc nemluvíme,“ říká otec české biatlonistky.
Když se ale Gabriele Soukalové podaří získat v Soči první medaili v historii českého biatlonu, nebude prý její otec šetřit šampaňským ani pivem. A když se to nepodaří? Nevadí…
„Jak vyhrála tři závody v Chanty-Mansijsku, tak jsem říkal: Hele, byla to paráda, tolik štěstí jsem nezažil. Kdyby už nic nebylo, tak to bylo krásný,“ prohlásil Karel Soukal.
