V úterý v pět hodin odpoledne zemřel spisovatel Milan Kundera. Bylo mu 94 let. Od roku 1975 žil ve Francii. Ke Kunderovým nejznámějším dílům patří například romány Žert, Nesnesitelná lehkost bytí či soubor povídek Směšné lásky. Pařížskému zpravodaji Českého rozhlasu informaci o úmrtí potvrdila Kunderova žena Věra.

Paříž 11:05 12. 7. 2023 (Aktualizováno: 11:40 12. 7. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Trochu román, trochu esejistické dílo, odraz československé historie i příběh nenapravitelného sukničkáře. To je Nesnesitelná lehkost bytí, román, který Kunderovi i díky filmovému zpracování přinesl celosvětovou slávu.

V audioknižní podobě román připravil režisér Aleš Vrzák a hlasem dnes už klasického díla světové literatury se stal Jiří Bartoška.

Podle Aleše Vrzáka nebyly Kunderovy texty na rozhlasové zpracování vůbec jednoduché: „Proměnlivost už ve stylu jazyka je velice obtížná. Ty esejistické části, které tu větu rozvolňují a rozpracovávají, jsou samozřejmě poměrně zásadním úskalím.“

Kunderovo dílo se vrací do Brna. ‚Bude dál žít tam, kde se narodil, v Brnečku,‘ říká jeho manželka Věra

Číst článek

Milan Kundera se narodil v roce 1929 v Brně, studoval pak pražskou filosofickou fakultu a nakonec FAMU, kde pak i vyučoval. Nejprve se jako básník zařadil mezi nadějné komunistické autory, v šedesátých letech už ale patřil k odpůrcům režimu. V roce 1968 podle románu Žert natočil Jaromil Jireš stejnojmenný film - a jako provokace proti režimu šel ihned do trezoru.

Milan Kundera v roce 1975 emigroval do Francie. V Paříži učil a nepřestával psát - nejdřív česky, od 90. let už jen francouzsky. Texty v češtině - ať už reedice, nebo nové překlady - Kundera vždy s úzkostnou pečlivostí kontroloval, slovo od slova.

To potvrdil i Českému rozhlasu v roce 2008, když svolil i k inscenování hry s názvem Ptákovina v pražském Činoherním klubu: „Hlavně si být jist, že ten, kdo ji bude inscenovat, na ní nebude nic měnit.“

Na Milana Kunderu mají vzpomínky přátelé z emigrace, lidé, kteří ho vídali na trhu nebo v jeho oblíbené kavárně v pařížské čtvrti Saint-Germain des Pres. Dlouholeté přátelství i literatura spojovala Milana Kunderu se spisovatelkou a literární vědkyní Sylvií Richterovou.

Věra Kunderová: Milanovy knížky se vrací tam, kde se spolu s ním narodily

Číst článek

O generaci mladší autorka působila v podobné roli jako Kundera: vysokoškoláky učila taky v exilu v Římě. Jak spisovatelka vzpomínala na kunderovské výstavě na knižním veletrhu v Lipsku na jaře roku 2019, s Kunderou bylo vždy potřeba diskutovat: „Pevně věřím, že existuje něco, co znamená, že se narodíme v čase, který nám přináší jisté poslání, jisté úkoly. Myslím si, že Milan Kundera je velký duch, který si přinesl zkušenost nejenom literárního umění a že dal velmi mnoho románu.“

Většinu života strávil Milan Kundera ve Francii i proto, že po emigraci přišel o československé občanství. A českým občanem se znovu stal až po čtyřech desítkách let na podzim roku 2019.

stk, ako, bal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít