Je to dětská čmáranice, říká studio o mapě, kvůli které Vietnam zakázal film Barbie
Warner Bros. explains what’s up with that controversial Barbie map https://t.co/fNyeKkGwp9 pic.twitter.com/qrQtLmPyQO
— tvshows (@tvshows) July 7, 2023
Filmová společnost Warner Bros označila mapu, která se objeví v připravovaném filmu o Barbie, za „bezvýznamnou dětskou čmáranici“, uvedl list The Guardian. Reagovala tak na rozhodnutí Vietnamu zakázat první hraný film o panence z hračkářského impéria Mattel kvůli údajné mapě jihovýchodní Asie, která uznává čínské nároky na Jihočínské moře včetně oblasti u vietnamského pobřeží.
Film Barbie vyvolal ve Vietnamu i na Filipínách pobouření kvůli mapě, na níž je údajně znázorněna přerušovaná čára ve tvaru písmene „U“, jíž si tradičně Peking nárokuje zmíněné moře, které je bohaté na zdroje. Vietnamská kina již datum premiéry stáhla ze svých internetových stránek, Manila zákaz snímku teprve zvažuje.
Mapa nemá žádný podstatný význam, uvedlo studio Warner Bros. „Mapa v Zemi Barbie je rozmarná, dětská kresba pastelkami,“ sdělila společnost. „Čmáranice znázorňují Barbieinu vymyšlenou cestu ze Země Barbie do skutečného světa. Jejím záměrem nebylo učinit jakékoliv prohlášení,“ dodala.
Přerušovaná čára ve tvaru U. Vietnam zakázal film Barbie kvůli přiznání nároků Číny na Jihočínské moře
Číst článek
Panenka Barbie se už dříve objevila v animovaných filmech, ale nikdy v celovečerním hraném snímku. Režie hollywoodské komedie s Margot Robbieovou a Ryanem Goslingem v hlavních rolích se ujala Greta Gerwigová, která spolu s partnerem Noahem Baumbachem napsala i scénář. V českých kinech bude mít premiéru 20. července.
Barbie není jediným snímkem, který Vietnam kvůli zobrazení přerušované čínské čáry zakázal. Hanoj v roce 2019 stáhla z kin pohádku z dílny amerického studia DreamWorks Sněžný kluk, jež vznikla v čínské koprodukci.
O tři roky později cenzurní úřad neschválil akční film Uncharted s Tomem Hollandem a Markem Wahlbergem v hlavních rolích. Oba snímky zakázaly také Filipíny.
Peking považuje za své téměř celé Jihočínské moře a u jeho útesů buduje umělé ostrovy, na kterých zřizuje letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit civilním, ale i vojenským účelům.
Čínské nároky neuznal v roce 2016 mezinárodní rozhodčí soud v Haagu, Peking však oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit. Na různé části Jihočínského moře vznášejí nárok Vietnam, Filipíny, Brunej, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wan a Japonsko.
