Rodičů-neplatičů dlouhodobě ubývá. Nejvíce jich je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji
Počet rodičů, kteří na své dítě neplatí výživné, klesá. Na dlouhodobý trend ukazují statistiky ministerstva spravedlnosti. Alimenty nedostává každé páté dítě z neúplné rodiny. Nejvíce jich žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, ukazuje analýza, kterou má server Radiožurnál k dispozici.
Zatímco v roce 2013 policie řešila přes 14 700 případů neplacení výživného, loni jich byla méně než polovina - 6800.
„U dalších ukazatelů máme zatím data jen do roku 2020. A to pokračoval trend poklesu počtu řízení ve věcech výživného u soudu, snižování počtu nově zahájených exekucí k vymožení výživného i registrovaných trestných činů zanedbání povinné výživy,“ řekl Radiožurnálu vedoucí legislativního odboru ministerstva spravedlnosti Jakub Sosna.
„Každoročně je i méně osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených za tento trestný čin,“ dodává. Čísla klesají setrvale od roku 2013.
Ministerstvo k problematice neplacení výživného vypracovalo analýzu. Ta uvádí, že výživné nedostává pětina dětí žijících v sólo rodinách. Dalších 12 procent ho dostává jen nepravidelně.
Na pobyt v domově seniorů bude stát možná připlácet jen někomu. Ve hře je i vyživovací povinnost potomků
Číst článek
Nejčastější důvod neplacení je odmítání, kdy druhý rodič platit nechce a o dítě nemá zájem. Hned druhou příčinou je ale dohoda mezi rodiči. K té dochází typicky tam, kde je dítě ve střídavé péči a rodiče se domluví, že si výživné nebudou vyplácet, popř. že bude mít jinou formu - například zaplacení obědů, nákup oblečení apod. Dohoda tvoří čtvrtinu všech případů neplacení alimentů.
Třetím důvodem bývá fakt, že druhý rodič žádné příjmy, alespoň dočasně, nemá.
Nejčastěji výživné nedostávají děti, jejichž rodiče spolu nikdy nežili. „Míra neplacení v těchto případech dosahuje až 50 procent. Platební disciplína je naopak velmi vysoká tehdy, kdy neúplná rodina vznikla rozvodem, což jsou typicky vztahy, které trvaly delší dobu a vznikla silnější vazba rodičů na dítě,“ všímá si autor analýzy Jakub Sosna.
Regionální rozdíly
Materiál také ukázal, že nejvíce rodičů-neplatičů žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Tam má neplacení zároveň nejzávažnější dopady na dotčené domácnosti. Nejméně jsou fenoménem neplacení výživného zasažené rodiny ve Zlínském kraji a na Vysočině.
Analýza odkazuje i na studii Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019, která zkoumá mimo jiné souvislost se socioekonomickým zázemí rodičů.
Zájemců o pěstounskou péči je málo. Jihomoravský kraj připravil kampaň, která má oslovit zájemce
Číst článek
„S nižším vzděláním bývají spojeny horší pracovní podmínky, takže pravděpodobnost, že ten druhý z rodičů bude bez příjmu, je vyšší. Na druhou stranu u rodičů s vysokoškolským vzděláním a lepším příjmovým zajištěním můžeme čekat vyšší snahu se dohodnout a brát v potaz zájem dětí a zajištění jejich potřeb,“ říká spoluautorka studie Sylva Höhne.
Větší společenský tlak
Pokles počtu rodičů-neplatičů může mít podle Sosny různá vysvětlení. Třeba častější využívání tzv. interdisciplinární spolupráce na soudech – zapojení mediátorů, sociálních pracovníků a rodinných poradců, kteří se snaží s rodiči najít mimosoudní, konsensuální řešení. S tím souvisí i větší počet dohod mezi rodiči.
„Může se na tom podepisovat i velikost dětské populace, na jejímž vzorku se tyto záležitosti zkoumají. Možná se i zvyšuje společenský tlak na to, aby rodiče dokázali odstínit svůj vlastní spor od záležitostí dítěte,“ přemýšlí Sosna.
Mimosoudní, konsensuální řešení rodičovských sporů je i jedním z bodů programového prohlášení vlády Petra Fialy (ODS). Vedle posílení interdisciplinární spolupráce mají rodičům pomoci najít společnou řeč i nové tabulky pro stanovení výživného. A hlavně průvodní manuál, který bude veřejnosti vysvětlovat, co všechno hraje v určování alimentů roli.
Ministerstvo spravedlnosti ho plánuje veřejnosti představit koncem března.
