Náhradní výživné od státu samoživitelům někdy příliš nepomůže. Klesne jim nárok na ostatní příspěvky
Od loňského července mohou samoživitelé, kterým druhý rodič nepřispívá na děti, žádat o náhradní výživné stát. Za první půlrok existence dávky tuto možnost využili rodiče skoro sedmi tisíc dětí. Někteří ale při podání žádosti narazili, protože nesplňují všechny podmínky. Další zase zjistili, že kvůli náhradnímu výživnému se jim sníží jiné dávky.
Podobný je i příběh paní Marty Ondráškové z Brna, která byla mezi prvními, kdo si o náhradní výživné v červenci zažádal. „Já jsem od manžela odešla v listopadu 2013. Od doby, kdo bylo dceři tři a půl roku, nezaplatil ani korunu. Teď jí bude 12,“ popsala svůj příběh. První výplata jí pak přišla v srpnu. Její stanovená výše soudem byla 2700 korun.
K žádosti musela přiložit i potvrzení o probíhající exekuci na expartnera a soudní rozhodnutí o svěření do péče a výši alimentů. To jsou přitom doklady, které v žádostech občas chybí. „Jedná se zejména o případy, kdy lidé nedodali úplné žádosti. Například bez návrhu na exekuci nebo soudního výkonu rozhodnutí, tedy případy, kdy výživné žadatelé aktivně nevymáhají. Nebo chybí doklad o přijatém výživném,“ informovala mluvčí úřadu práce, který má novou dávku na starost, Kateřina Beránková. Úřad v tomto případě vrací žádosti k doplnění. Takových je momentálně 10 % z celkových skoro sedmi tisíc podaných žádostí o náhradní výživné.
Vedoucí oddělení státní sociální podpory na brněnském úřadu práce Irena Judová upozorňuje, že soudní rozhodnutí potřebují i nesezdaní expartneři, kteří se nerozváděli před soudem. Bez něj nemůže úřad nárok na náhradní výživné uznat. „Jakmile ten tatínek na tu dohodu neslyší nebo přestane platit výživné, tak maminka už by to měla řešit soudem, protože bez toho my jí to náhradní výživné nedáme,“ vysvětlila.
Autor tabulek výživného: Když rodič létá dvakrát ročně k moři, dítě by se nemělo spokojit s Krkonošemi
Číst článek
Nutnost podat na expartnera exekuci kvůli neplacení výživného kritizuje ředitelka neziskové organizace na podporu rodičovství Aperio Eliška Kodyšová. Podle ní to znamená takový zásah do rodinných vztahů, že se do toho některým rodičům nechce, i za cenu toho, že na dávku tak ztrácejí nárok.
Kodyšové také vadí, že chudé rodiny samoživitelů, které zároveň pobírají i dávky státní sociální podpory, o ně kvůli náhradnímu výživnému přijdou. „Pokud dostane náhradní výživné, započte se jim do příjmů a oni o to méně dostanou těch dalších dávek. To znamená, že těm velmi chudým rodinám tato dávka příliš nepomáhá,“ informovala ředitelka Aperia.
To je případ i paní Ondráškové. Dle jejích slov se částka, kterou dostává na svou dceru v rámci náhradního výživného, započítává jako dceřin příjem. O stejný finanční obnos se jí tak zkrátil příspěvek na bydlení.
Náhradní výživné tak více pomáhá samoživitelům, kteří ostatní dávky státní sociální podpory nepobírají. Aperio proto chce se zákonodárci jednat o úpravách náhradního výživného. Mimo jiné i o prodloužení doby nároku na dávku. Dnes může dítě dostávat náhradní výživné nejdéle dva roky.
„Velká většina rodin, které se rozcházejí, tak mají nejmladší dítě ve věku do 6 let. Jedná se celkem zhruba o 70 % rodin. Ve chvíli, kdy takto malé dítě nedostává výživné, tak pokud ho dostane jen na dobu 24 měsíců, není to pro tu rodinu velká pomoc,“ okomentovala situaci Kodyšová.
Náhradní výživné má stanovenou i maximální výši výplaty, a to 3 tisíce korun. Nejčastěji děti dostávají částku v rozmezí dva a půl až tři tisíce. Průměrná výše je ale nižší – 1774 koruny. Vyplacenou částku má po dlužníkovi vymáhat stát.
