Česko nedostane 800 milionů na protipovodňové projekty. Unii vadí betonové stavby
Rekonstrukce na přehradách Orlík, Harcov a Jezeří v Čechách nebo plánovaná vodní díla Nové Heřminovy a Skalička na Moravě. Projekty, které mají podle ministerstva zemědělství posílit ochranu při povodních. Resort je chtěl zaplatit z unijních peněz. Přes 800 milionů korun ale z Bruselu na 15 připravovaných projektů nedostane. Zatím je nemá slíbené ani od ministerstva financí. Vyjednávání komplikuje i vládní snaha ještě letos ušetřit v rozpočtu.
Ministerstvo zemědělství se stále snaží přesvědčit resort financí, aby navýšil rozpočet na vodní hospodářství. O vyřazení projektů ministerstvo ví od začátku roku.
Víc než 800 milionů korun mělo Česko dostat od Evropské unie na 15 protipovodňových projektů. Evropská komise ale s jejich financováním z unijního covidového fondu nesouhlasí a Česko tak musí hledat peníze jinde.
„Už od ledna opakovaně oslovujeme ministerstvo financí, aby nám ze státní rozpočtu peníze poskytlo, a nyní opět připravujeme další materiál, ve kterém o to resort žádáme,“ popisuje ředitelka odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření Alena Binhacková.
Vše komplikuje plán kabinetu, který chce ještě letos ušetřit co nejvíc peněz ve státním rozpočtu. Práce přitom už běží a platit je teď musí státní podniky jednotlivých povodí.
„Jako státní podnik bychom se mohli dostat do velké ztráty. Zatím jsme schopni vše financovat a stavba tak dále běží, pokud by se ale financování neobnovilo, budeme muset zvážit, zda některé věci neuděláme v menší míře, případně vůbec,“ říká ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.
Povodí zároveň upozorňují na to, že projekty často začaly s posvěcením vlády.
Síkelova žádost o 26 miliard z Bruselu má předběžnou zelenou, schválit ji teď musí všichni ministři financí
Číst článek
Jedním z důvodů, proč Unie odmítla projekty zaplatit a Česko je tak vyřadilo z Národního plánu obnovy, je, že by se projekty nestihly podle pravidel pro poskytnutí dotace dostavět včas.
„Hlavním důvodem odebrání projektu bylo to, že po jejich výběru Evropská komise zkrátila termín realizace. Tím prakticky znemožnila jeho včasné provedení. Dalším důvodem byly pochybnosti o souladu technického řešení s dalšími podmínkami Národního plánu obnovy, které Komise představila až v závěru vyjednávání,“ uvádí Marek Vošahlík z ministerstva průmyslu a obchodu, které má celý Národní plán obnovy na starosti.
Betonové stavby
Bruselu se taky nelíbilo, že u některých investicí má být výstupem jen projektová dokumentace, nikoliv samotné opatření proti povodním.
To se týká například úprav řeky Bečvy v Přerově, protipovodňových opatření ve Volyni v jižních Čechách nebo plánované přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku. Mezi projekty byla třeba i hydrogeologická studie pro plánované vodní dílo Skalička na Přerovsku.
26 miliard z Bruselu na obnovu se zpozdí. Kvůli Vánocům není Síkelova žádost ještě schválená
Číst článek
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly z KDU-ČSL Komise taky kritizovala, že projekty mají být betonové stavby, které odporují principu přírodě blízkého opatření. Seznam projektů Česko komisi poslalo předloni, tedy ještě za vlády Andreje Babiše z hnutí ANO.
Některé ekologické organizace už tehdy upozorňovaly na to, že některé záměry by nemusely v Bruselu projít. Mezi vyřazenými projekty jsou třeba i úpravy nádrží Hněvkovice na Vysočině, Pastviny na Divoké Orlici nebo Plumlov u Prostějova.
Podle ministerstva zemědělství Česko 800 milionů od Unie však dostane. 15 vyřazených projektů chce resort vyměnit za jiné, které podmínky komise splňují.
Celkově by tak unijní covidový fond měl financovat plánovaných 40 protipovodňových projektů. Kdyby jich ubylo, hrozilo by, že peníze Česko nedostane ani na další schválené záměry.
