Izrael se v tichosti připravuje na okamžik, kdy Írán získá jadernou zbraň
Izrael sice tvrdí, že nedopustí jaderné vyzbrojení Íránu, ve skutečnosti už se na to ale prakticky připravuje. Vyplývá to z interních dokumentů, o kterých informuje britský deník The Times. Strategické rozvahy se dostaly na veřejnost den poté, co Írán potvrdil spuštění už druhé továrny na obohacování uranu.
Izrael poněkud couvl od razantních prohlášení, že za žádnou cenu nedopustí, aby Íránci jadernou zbraň získali. Mluvilo se hlavně o možnosti vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. Izrael možná shledal, že by to nebylo tak jednoduché a žádoucí výsledek by nebyl zaručen.
Ve studii, kterou minulý týden vypracoval jeden z předních izraelských institutů, se mluví o tom, že by Američané Izraeli nabídli vstup do Severoatlantické aliance. To znamená, že by se Američané snažili odradit Izrael od útoků na Írán a zároveň by poskytli bezpečnostní záruku.
Reakce Izraele na íránskou továrnu na obohacování uranu sleduje blízkovýchodní zpravodaj Břetislav Tureček
Spuštění podzemního závodu ve Fordou potvrdila už i Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Velmi ostře na to reagují Spojené státy s tím, že Írán údajně porušil mezinárodní závazky. Patrně je to odkaz na rezoluce Rady bezpečnosti, které Íránu zakazují obohacování uranu.
Zastánci názoru, že Írán skutečně jadernou zbraň vyvíjí, používají jako argument různé utajování a spuštění nového provozu. Naopak skeptici říkají, že Západ nemá nic v rukou. Poukazují na to, že nový provoz je pod mezinárodním dozorem.
Jasná spojitost mezi provozy a zbrojením stále ještě není dokázaná. Pouze existují podezření.
Na jadernou hlavici v ruskou Íránců reagovaly další státy na Blízkém východě. Pokud by Izrael byl do NATO přijat, z Aliance by údajně vystoupilo Turecko. Egypt by dál razil vojenský úder proti Íránu a Saudská Arábie by podle izraelských analýz ignorovala výzvy, aby se mírnila a sama by se snažila vybudovat vlastní jaderný arzenál.
