V zájmu části slovenské vlády je držet obecenstvo po atentátu trochu v napětí, myslí si sociolog Želinský
Dvě ze tří aktuálních slovenských vládních stran, Směr a Slovenská národní strana (SNS), dlouhodobě používají eskalaci napětí jako součást své politické strategie. Ve vysílání Českého rozhlasu Plus to zmínil sociolog ze sociologického ústavu Slovenské akademie věd Dominik Želinský. „V jejich politickém zájmu je držet obecenstvo trochu v napětí. Zároveň potřebují i čas na to, aby si dohodli strategii, jak dál pokračovat,“ popsal.
Rozumíte kroku, proč vicepremiér Robert Kaliňák zatím odmítl za Směr jako nejsilnější vládní stranu účast na jednáních všech parlamentních stran v prezidentském paláci a jak to zdůvodnil?
Na Slovensku máme situaci, kdy jsme stále ještě před volbami, čekají nás evropské volby. Směr a SNS jsou především stranami, které eskalaci napětí dlouhodobě používají jako součást své politické strategie.
Myslím si, že v jejich politickém zájmu je držet obecenstvo trochu v napětí. Zároveň potřebují i čas na to, aby si dohodli strategii, jak dál pokračovat. To v tuto chvíli vidím za jejich opatrností.
Je to tedy politická hra ze strany těchto dvou vládních stran, kterou rozehrávají kolem atentátu na premiéra Fica?
Vlastně od začátku vidíme, že především Směr a SNS, a ani ne tak Robert Kaliňák, ale spíše Ľuboš Blaha (Směr) a Andrej Danko (SNS) velmi rychle atentát začali využívat pro své politické cíle. Začali velmi agresivně obviňovat opozici a média.
Nevím, jestli bych to úplně popsal jako hru, ale myslím, že strategicky uvažují, jak to zpracovat.
Do toho, co říkáte, zřejmě zapadá i to, že o zdravotním stavu informuje vicepremiér Kaliňák a nikoliv ošetřující lékař. Jak to působí?
Na mě to samozřejmě nepůsobí velmi dobře. Myslím si, že by bylo fajn nechat to na tu instituci, na odbornících. V této chvíli je to rozhodnutí Směru, zároveň třeba říci, že Robert Kaliňák je velmi blízký člověk Roberta Fica.
Je známou věcí, že jsou velmi blízcí přátelé. Takže to trochu dává smysl, ale nepůsobí to úplně profesionálně i proto, že Kaliňák je velmi emotivní a i na tiskových konferencích se chová z mého pohledu trochu arogantně vůči novinářům. Je to problematické rozhodnutí.
Zklidnění, nebo eskalace?
Nástupce Mečiara i nejúspěšnější politik Slovenska. Po návratu k moci Fico otočil kormidlem země
Číst článek
Čili po dvou dnech, které uplynuly od středečního atentátu, dalo by se říci, že se vládním i opozičním politikům daří zklidnit vyhrocenou atmosféru ve slovenské společnosti, nebo spíše ještě přilévají olej do ohně?
Asi jak kdo. Je třeba velmi ocenit gesto Zuzany Čaputové a Petra Pellegriniho jako aktuální a nastupujícího prezidenta, protože se pokusili vytvořit společnou platformu. Myslím si, že komunikovali velmi korektně a stejně i značná část opozice pochopila, že jde o velmi krizový moment a nabídla deeskalaci.
Zároveň ale vidíme, že jsou i politici, kteří ať už pod vlivem emocí nebo se toho rozhodli strategicky využít ve svůj politický prospěch.
Jak se na to dívá slovenská veřejnost? Jak byste popsal její nálady? Je to podobné jako v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky?
To je těžké říci, protože ještě nemáme žádné aktuální průzkumy. Subjektivně to vnímám jako šok a moment, kdy jsme ještě v takovém mezistavu. Rozhoduje se, která z alternativ zvítězí. Jestli to bude deeskalace polarizace a intenzivního konfliktu, anebo jestli se to podaří využít na další rozdmýchávání vášní.
Nečekám, že v této chvíli dojde k takovým protestům, jaké se děly v roce 2018, už jen proto, že obětí je Robert Fico, jehož široký okruh podporovatelů a jeho elektorát nejsou lidi, kteří by měli vybudovanou infrastrukturu velkých městských protestů. Často jsou z venkova, jsou to i lidé z měst, ale celkově nejde o elektorát, který vyjadřuje svou nespokojenost takovým typem protestů. Zároveň mají nyní své zástupce ve vládě, což bylo v roce 2018 také jinak. Cílem tehdejších protestů bylo přinutit vládu k rezignaci.
Opozice démonizuje současnou vládní koalici a polarizuje Slovensko, tvrdí vládní poslanec ze SNS
Číst článek
Někteří komentátoři mluví o tom, že se teď rozhodne, zda Slovensko patří na Západ, o kvalitě jeho demokracie. Vy jste zmínil, že ještě není úplně nakročeno, jaký směrem to půjde, ale může se země vydat i na cestu autoritářství, potření opozice a potlačení role médií? Vidíte, že k tomu třeba někteří politici směřují?
V tomto momentu skutečně vidíme, že někteří politici velmi explicitně mluví o pomstě nebo nějakém vyrovnání se s opozicí a s médii. Andrej Danko mluvil o tom, že vyhlašuje politickou válku médiím, stejně jako Robert Kaliňák ve svém posledním videu mluvil o tom, že teď je řada na opozici a médiích, aby se omluvily Robertu Ficovi.
Nevíme, protože tato koalice už některé kroky, co se týká mediální sféry na Slovensku, uplatnila. Vidíme proces transformace veřejnoprávní televize, viděli jsme velmi agresivní rétoriku vůči soukromým médiím, které jsou označované jako nepřátelské, takže tam bude velká otázka například to, co si můžou dovolit ve vztahu k Evropské unii.
Jde o to, aby nepřekročili rámec, který pro Evropskou komisi bude přijatelný, aby neohrozili eurofondy. Otázka je, jak daleko už se v tomto posunuli a jestli je pro ně možné posunout se ještě trochu dál. Pokud je to možné, tak to možná udělají.
Plnohodnotné autoritářství si nedovedu představit, ale pokračování trendu iliberalizace, který jsme viděli v posledním půl roce, velmi pravděpodobně bude pokračovat.
