Znepokojující reakce polských bezpečnostních služeb, komentují obyvatelé Bělověže situaci na hranici
Na přelety armádních vrtulníků už si obyvatelé polského městečka Bělověž zvykli. Žijí u hranice s Běloruskem, která se zvlášť v posledních dvou letech stala přísně střeženou zónou. Narušení vzdušného prostoru běloruskými stroji na začátku srpna je ale znepokojilo. A jejich obavy zatím nerozptýlilo ani posílení přítomnosti armády na hranici. Ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že pohraničníkům pomůžou další dva tisíce vojáků.
Bojové vrtulníky spatřil přesně v 8.43. Vědec Rafał Kowalczyk to zpětně kontroloval ve výpisu hovorů v telefonu. „To bylo přesně v 8.43, protože když jsem ty vrtulníky viděl, volal jsem hned ženě,“ vypráví.
1. srpna byl tou dobou akorát na cestě do práce do institutu polské akademie věd v Bělověži.
„Nejdřív jsem je slyšel, za chvíli jsem je i viděl. A myslel jsem, že jsou to ty polské MI24, protože ty občas nad Bělověží přelétají a budí senzaci. A žena je často fotí. Když jsem jí volal, říkala, že je slyší. Pak je i viděla a vyfotila je.“ Jenže jeho žena po přiblížení poznala, že se o polské stroje nejedná a okamžitě volala manželovi.
Ten teď v ruce drží chytrý telefon a na displeji má jeden ze snímků. Přibližuje záběr, aby byly vidět běloruské znaky. „Tady je hvězda a tady běloruská vlajka.“
Kowalczykowi nebyli jediní obyvatelé Bělověže a okolí, kteří si běloruských vrtulníků nad polským územím všimli. Ale polské úřady tvrdily, že se jedná o nahlášené cvičení, které bude trvat do večerní šesté hodiny a k narušení vzdušeného prostoru při něm nedošlo.
Večer ale ministerstvo národní obrany informaci změnilo. Běloruské vrtulníky 1. srpna – na výročí Varšavského povstání – přelétly nad územím Polska. Letěly prý tak nízko, že je radary nezachytily. Bělorusko incident popírá, více se k tomu nevyjadřuje.
Obyvatelé Bělověže ale ano. „Samozřejmě, že se tím cítíme znepokojení. Víte, vrtulníky létají nad Bělověží každý den, na to už jsme zvyklí. Ale že to jsou běloruské vrtulníky? V kontextu války na Ukrajině, nebo přítomnosti wagnerovců u hranice, to není příjemné. A reakce našich služeb byla o to znepokojivější, když tvrdily, že se nic neděje, že vzdušný prostor nebyl narušený. A my je viděli, já je viděl před autem a to jsem byl dobré tři kilometry od hranice,“ dodává Kowalczyk.
Krize na bělorusko-polské hranici podle armády sílí. O přechod usilují tisíce lidí, zapojují se i Wagnerovci
Číst článek
Jiného názoru je provozovatel restaurace Fanaberia a půjčovny kol Sławomir Droń. „My se tady nebojíme, nic nebezpečného nám nehrozí. Ale nezodpovědná vyjádření polské vlády jsou proti nám.“
Naráží přitom na situaci podnikatelů v turisticky oblíbeném regionu. Vypráví, že nakoupil dvě stě kol, z toho dvacet elektrických. Dříve jich půjčil sto denně. Nyní půjčí jedno. A na nedostatek zákazníků, hostů a výletníků si stěžují i provozovatelé ubytování, lázní, nebo někteří stánkaři.
„Ten incident se stal dva dny před tím, než jsme sem přijeli,“ vypráví paní Beáta, který přijela z Dolního Slezska s rodinou.
„Chtěli jsme si odpočinout od toho shonu, co je tam u nás. Tady je klid, jako kdyby se tu zastavil čas. Už jsme sem chtěli dlouho,“ pochvaluje si místo dovolené. V nebezpečí se prý necítí. Ale kdyby cokoliv, prostě nasednou do auta a odjedou.
Nelegální přeshraniční migrace
Polsko od května vyzývá Bělorusko, aby přestalo s provokacemi. Sousední zemi, která je blízkým spojencem Ruska, navíc obviňuje z hybridních útoků. Mezi ně patří i podpora nelegální přeshraniční migrace.
Jen za letošek pohraničníci zaznamenali přibližně 18 tisíc pokusů o nelegální překročení hranice. Tlak na hranici přitom vzrostl právě květnu.
Mluvčí velitele Podlaské pohraniční stráže Katarzyna Zdanowicz upozorňuje na jeden jev: „Právě od května jsme zároveň svědky nárůstu agrese ze strany lidí na běloruské straně hranice. Naposledy házeli na pohraničníky pyrotechniku. Ale jindy jsou to kameny, větve.“
Házení těžkých předmětů na auta pohraniční stráže v uplynulých měsících zaznamenaly i bezpečnostní kamery na hraniční pět a půl metru vysoké zdi. Podle Zdanowicz materiál používaný k těmto útokům obstarali běloruští pohraničníci.
Ti přitom uprchlíky nejen nabádají k násilí vůči polským strážcům, ale zároveň jim i vyhrožují násilím, včetně útoku psů, pokud nepřejdou do Polska.
Při pokusu o přechod bělorusko-polské hranice zemřelo od roku 2021, kdy humanitární krize na hranici začala, nejméně 48 lidí, jak uvádí iniciativa Grupa Granica. Dalších tři sta lidí je nezvěstných. I po nich pátrají dobrovolníci několika polských humanitárních iniciativ. Mezi ty, kteří pomáhají, patří i Urszula Wolfram.
„Procházíme ty lesy a hledáme ty, kteří už hranici překročili, tedy jsou na polské půdě. A v první fázi jim poskytujeme humanitární pomoc, jako vodu, jídlo, teplé oblečení, ale třeba i power-banky,“ popisuje činnost dobrovolníků.
Moskva chystá falešný útok v Bělorusku a vinu chce svalit na Kyjev, tvrdí ukrajinská tajná služba
Číst článek
Při vyprávění mě vede jednou z přístupových cest k pětimetrové hraniční zdi, která se táhne podél celé téměř dvousetkilometrové hranice s Běloruskem. Tvoří ji vysoké kovové sloupy zapuštěné do betonové podstavy a nahoře opatřené žiletkovým drátem.
Pokud uprchlíky nejdřív najde pohraniční stráž, zatlačí je buď zpět za plot – do Běloruska, nebo je zadrží a následně přemístí do střeženého střediska, kde můžou strávit tři až 21 měsíců, než úřady rozhodnou o udělení ochrany, propuštění nebo deportaci.
Žiletkový plot a zátarasy
„Víme jistě, že mezi uprchlíky jsou i rodiny s dětmi. Při posledním hlídkování jsme našli už opuštěné tábořiště uprchlíků a v něm dětské oblečení. Podle velikosti mohlo patřit tak dvouletému tříletému dítěti. Mezi uprchlíky je i hodně žen. Počet pokusů o přechod hranice roste. Letos už jsme podle pohraničníků na osmnácti tisících případů. Loni to bylo za celý rok čtrnáct tisíc. Tady prostě vidíme, že ta zeď nefunguje,“ uzavírá dobrovolnice a humanitární pracovnice Wolfram.
Během hodiny, kterou trávíme v lese nedaleko polské státní hranice, nad námi přelétají hlídkující helikoptéry dvakrát. Potkáváme i více vojáků. U hraniční zdi je čerstvě natažený další žiletkový plot a příjezdové cesty je připravených několik protitankových betonových zátarasů. Podle toho všeho se zdá, že se Polsko připravuje na útoky různého druhu.
„Ty vrtulníky byly znepokojující, ale je tady vážnější problém. Už dva roky tu je humanitární krize, jde o přístup naší vlády k těm uprchlíkům, kteří tady trpí a umírají. A to všechno má vliv na místní turistický ruch, který je slabší, než býval v dřívějších letech,“ upozorňuje vědec Rafał Kowalczyk s tím, že po sezonách poznamenaných opatřeními proti šíření pandemie koronaviru ani tento rok není pro místní dobrý.
