Státní správa by zmenšením kanceláří mohla ušetřit stamiliony korun ročně
Státní správa by mohla ušetřit 870 milionů korun zmenšením kanceláří. Navrhují to odborníci z Národní ekonomické rady vlády. Stát by tak nemusel úředníky propouštět. S tímto způsobem úspor už mají zkušenosti ve Velké Británii, v Německu a na Novém Zélandu. S úsporami na výdajích za kancelářské prostory by měl počítat už návrh státního rozpočtu pro příští rok.
O výzvách, které zavede ještě současná vláda, dnes informoval premiér Petr Nečas. V současnosti se totiž poměry dost liší, jak zjistili a do aktuální analýzy zanesli členové NERVu.
Stát by úřadům, které přesahují stanovené metry, krátil peníze. Tím je chce donutit, aby efektivně využívali kancelářské prostory. V některých případech má totiž úředník k dispozici třeba 15 metrů čtverečních a u některých institucí šestkrát víc, tedy 90 metrů čtverečních.
O úsporných opatředních, mezi nimiž je i optimalizace velikostí kanceláří úředníků, mluvil na Radiožurnálu člen NERVu Jan Procházka
Návrh počítá s tím, že se zjistí, jaká je průměrná velikost kanceláří, a stát se bude snažit nutit úřady, aby se do tohoto průměru vešly.
„Pan premiér informoval, že se těchto návrhů chopí, že už zadal panu náměstkovi Gregorovi na ministerstvu financí, že by naše návrhy, zejména v oblasti nemovitostí, měli zařadit do určitého systému pro sestavovaný státní rozpočet v příštích letech,“ říká jeden z členů NERVu Jan Procházka a pokračuje:
„Mělo by se to týkat zejména následujících vlád. Přece jen státní rozpočet už je hodně rozpracován. Rozpočet na rok 2014 to možná může trochu ovlivnit, ale primárně je to systém pro rozpočty na další roky.“
Ročně se mohou ušetřit stamiliony korun
Procházka potvrzuje, že účelným využitím pracovních ploch pro státní zaměstnance je možné ušetřit až stamiliony ročně.
„Sestavili jsme analýzu v několika oblastech. Nebyla jen v nemovitostech, ale byla i v rozpočetnictví, v personalistice, dělali jsme správu informačních technologií a vůbec třeba i právní podporu a sdílený nákup. Ale na jednom konkrétním případě, a to jsou právě ty nemovitosti, jsme chtěli ta data ukázat konkrétně i v číslech,“ vysvětluje Procházka a doplňuje:
„Vycházeli jsme ze zahraničních zkušeností, které jsou naprosto jednoznačné, uvedli jsme Francii, Německo, Velkou Británii, kde ve Francii je úspora třeba jenom na identifikaci nepotřebného majetku zhruba 800 milionů eur. Tady z těch zahraničních zkušeností jsme potom s využitím všech dostupných údajů, které jsou v České republice, zjistili, že i úspory v Česku by mohly být v těch stamilionech.“
Zredukovat celý plán na tezi, že čeští úředníci mají zbytečně moc prostoru, prý ale nelze. „Úplně to zobecňovat nejde. Celý ten systém je postaven na takovém jednoduchém principu. A není to na principu snižte všechno o 20 procent, udělejte něco lépe. Ale je to založeno na porovnávání,“ popisuje Procházka a pokračuje:
„Pokud bychom srovnávali každého s každým, tak to bychom samozřejmě nedospěli k dobrým výsledkům. A proto jsme udělali srovnávací skupiny. To znamená, srovnáváme soud se soudem, hasičkou zbrojnici s hasičskou zbrojnicí.
A potom mezi nimi ukážete nějaký průměr, ten ještě nastavíte s nějakým stupněm volnosti třeba 10 procent a zastropujete. To znamená, hasičská zbrojnice, můžeš mít dražší nájem, můžeš vycházet mnohem hůře, ale dostaneš mnohem méně peněz.“ Efektivnější využívání pracovních ploch je ale jen začátek úspor, další oblasti přijdou na řadu.
„Pokud se uspěje v té první, mělo by se pokračovat dál. A to jsou oblasti sdíleného nákupu, doporučili jsme ukazatele pro měření právní podpory, u správy informačních technologií. Nesnažili jsme se udělat všeobjímající 300stránkovou analýzu, vybrali jsme oblasti, o nichž si myslíme, že mají největší potenciál úspor a možnost nejrychlejšího zavedení a máme i dost vhodných dat ve všech informačních systémech,“ uzavírá Jan Procházka.
